Now Is Good
Now Is Good
Now Is Good
Režie:
Ol ParkerScénář:
Ol ParkerKamera:
Erik WilsonHudba:
Dustin O'HalloranHrají:
Dakota Fanning, Jeremy Irvine, Paddy Considine, Olivia Williams, Kaya Scodelario, Joe Cole, Josef Altin, Rose Leslie, Patrick Baladi, Sarah Hadland (více)Obsahy(1)
Hlavní hrdinkou snímku Now Is Good je mladá dívka Tessa Scott (Dakota Fanning), která i přes svůj nízký věk umírá na leukémii. Tessa, která je smířena se svou nemocí, ovšem nehodlá pasivně čekat na to, až její čas vyprší, a proto si sepíše seznam věcí, které by ráda ještě stihla. Jednou z priorit na jejím seznamu je ztráta panenství. (Riddick77)
(více)Recenze (324)
Nádherně zachycené umírání mladé duše Tessy v podání Dakoty Fanning za účasti sladkého sympaťáka Jeremyho Irvina, úzkostného otce Paddyho Considina a rozpačité matky Olivie Williams.. Mrtví odejdou, ale živí se s tím musí vyrovnat.. O chlup mladší anglická verze "Podzimu v New Yorku".. Komorní trudnomyslnost.. ()
Film, který by měl vidět každý z nás, aby mu otevřel oči, když si bude na něco v životě stěžovat! Příběh o 17ti leté Tess, která trpí rakovinou v pokročilejším stadiu a neví které ráno bude jejím posledním, je ukázán opravdu tvrdě ale zároven s citem! Dívka která si z nikoho nedělá servítky a k rodičům se staví zády, se zamiluje do kluka od vedle, který jí dá motivaci, že i poslední dny mohou být ty nejlepší... 80% ()
Ušlo to. A to je právě to, že to jenom ušlo. Nic, co by mě nadchlo, nic co by mě zklamalo.. Dakota Fanning teda ze začátku strašně nesympatická, ale když se ke konci zklidnila a dorostly jí ty vlasy, tak už to bylo lepší. Za její chování k tátovi bych jí teda nakopala zadek. Myslela jsem, že mi jí spíš bude líto. Bylo, ale až v poslední čtvrtině. Přišlo mi to strašně průměrný, nic záživného, z čeho bych pak měla velkou husinu a zamyslela se nad tím. Ale musí se uznat, že tam bylo i několik dobrých scén. Například lezení po stromě v lese a sezení na lavičce na útesu. Hodně tomu dodávala kvalita zpracování, že na co se člověk podíval, bylo pastvou pro oko. Nejlepší teda byl bezkonkurenčně malej bráška! ,,Sbohem Tess, klidně mi straš, těším se.." Slzu jsem pomalu neuronila, jak bych očekávala. To už The Fault in our Stars bylo opravdu lepší, tam ze mě šly emoce proudem. ()
Krásný romantický film, který mě dohnal k slzám, nádherný až dojemný příběh s koncem, který bych vůbec nečekala. Její jméno napsal všude což bylo od něj strašně pěkný i její rodiče byli překvapení. Její táta věděl jak je nemocná, bohužel její máma o ní nejevila takový zájem, ani nevěděla jak špatně na to je až v nemocnici, když za ní přišla. Což bylo smutný. ()
Nejsem sentimentální, ale u tohoto filmu se něco prostě něco stalo Za mě je to režisérsky šílené béčko, ale tématicky a herecky - ze strany Dakoty a Olivie je to krásné a neskutečně to drželo linii, kterou jsem chtěla, aby to mělo. Je to ohromně předvídatelné (nejen v úplném závěru), ale pokud to opravdu vnímáte a "přetrpíte" těch pár snových scén, i když důležitých a vcítíte se do toho prostředí - je to ohromně silné a ta představa - je vám 17 a nezažijete nic víc...To je tak strašné!! Ano, říkám - tak strašné. A to je právě to, co mě na tom filmu tak odrovnalo. To, jak dokázalo v pár minutách zamávat se vším, co jsem si myslela že nejde. I když si stále stojím za tím, že je to béčko, na konci jsem s určitou spokojeností brečela a brečela...A po dlouhé době jsem také poslechla písničku u titutek až do konce - jelikož ta k tomu seděla na 100%. ()
Som na romantickej note v poslednej dobe, no popravde, ako som nechal emocionalne zneuzit tymto filmom: http://www.csfd.cz/film/197196-nae-meori-sogui-jiugae/ tak tento snimok vo mne vyvolal akurat zmiesane pocity tym naivnym chlapcom ktory si zacne s dievcatom ktore umiera. Na konci som mal chut povedat iba tak ti treba, vedel si do coho ides. A kedze som videl i Sparksov film http://www.csfd.cz/film/11688-dlouha-cesta/ tak nic ine mi ani neostava ako dat 3hviezdicky. Zaver: na emocnu onanaciu odporucam ine filmy ()
Tento film mě opět přiměl zamyslet se nad hodnotou každého dne a mými prioritami, za což jsem vděčná. Kdybychom měli jen malý kousek života před sebou, co bychom udělali? Co jsme ještě nestihli? Jaké máme sny? Někdy mi přijde, že zapomínáme naslouchat své intuici a ženeme se za něčím, co je nám nějak vnuceno - tituly, prací, atd. Je určitě těžké si přesto najít čas sami na sebe a uvědomit si, co opravdu chceme, co nás udělá šťastnými a naopak se i smířit s těžkostmi, které změnit nemůžeme. Tessa pro mě představuje obrovskou moudrost a statečnost, protože čelit úplné konečnosti v 17 letech s jejím humorem a klidem, to opravdu vyžaduje vyzrálou osobnost. ()
Filmy o rakovině mě nějakým neznámým důvodem přitahují a ráda se na ně dívám. Všechny jsou si podobné, ale každý je zvláštní něčím jiným. Now Is Good pro mě bylo milé překvapení. Dakotu mám velmi ráda, hrála s lehkostí, i když na začátku jsem nemohla přetrpět její nezájem k nemoci a protivné chování. Od začátku bylo jasné, jak všechno dopadne, ale i přes to jsem celý film sledovala se zaujetím a těšila se z krásného úsměvu Jeremyho, kterým mě okouzlil už ve War Horse. Sama sobě jsem se divila, že jsem si u konce docela dost pobrečela, naštěstí se mi nálada zvedla hned při prvních závěrečných titulcích, které doprovodila jedna z mých velmi oblíbených písní. ()
Teď a tady prohlašuji, že jsem na toto téma viděl lepší filmy. Prvoplánovaná ždímačka emocí mě nechala zcela chladným, ačkoliv musím uznat, že Mekota se zhostila role velmi dobře. Už od začátku víte, že nakonec dojde na silná slova a činy, čili vás nic nepřekvapí, ()
Kniha patří mezi ty, co se vám dostanou pod kůži a nedají vydechnout. Film nikoliv. Spíš než příběh jednoho pohnutého osudu je divákovi předkládán sled okamžiků, které cíleně vyvolávají emoce. ()
Takových obdobných témat týkající se vážného onemocnění, nově nalezené lásky už je celkem dost. Ale hodlám si tvrdit, že každý film s obdobnou tématikou je trochu jiný. Now is good je toho dobrým příkladem. Po Restless je to další dobrý film, který jsem skoro celý probrečela (hlavně ten závěr) sice nedosahuje tak velkou kvalitou jako zmiňovaný Restless, ale jako nástupce je to slabší benjamínek. Moc se mi líbil motiv co všechno stihnout dokud to jen jde... nebo sourozenecká láska, vyjádření proč nakonec všechnu svou pozornost získává jen Tessa. Tessa je se svým osudem smířená, ale i přesto je vidět, jak velké srdce má. V určitých pasážích se chová jako rozmazlený spratek nakonec vše má své odůvodnění, když chce pomoct otci s hledáním nové práce, když nechce.. aby lidé co jí znají na ní zapomněli. ()
Ne, proč mi tohle děláte???!!!! Proč se proboha natáčí takový filmy. Do půlky jsem si říkala, jak jsem na sebe pyšná, jak to zvládám a najednou jako bych dostala ránu pěstí a slzy nešly zastavit... O umírajícím "dítěti" to vždycky musí být silný snímek, ani jsem nečekala nic jiného. Bylo to však příliš autentické a já Dakotě věřila všechno. Je to úžasná herečka, ale o tom mě přesvědčila už dávno. Někerý scény jsem fakt nedávala. Je to fakt tragický, když si uvědomíte, že tohle se děje denně. Každý se s tím vypořádává jinak a zde bylo několik dobrých náhledů, jak to kdo dokáže zvládnout. Je to opravdu kvalitní film, ale myslím, že si ho už nepustím a nebo až za hodně dlouho, brečet už nechci. ()
v subžánri umíráčků už toho natočeného bylo -i zajímavěji viď my sisters keeper- a kdyby jsem předem nevěděl, že se jedná o britský film tipnul bych čistý hollywood -každý druhý záběr pohlednice- ale napsané je to fakt svěže, soundtrack baví a dakota je -jako ostatně vždy- skvělá !!! ()
Tento film je riadne usoplený, zrak zakaľujúci, nekončiaci koncom filmu instantný plač. Charaktery sa mi vryli pod kožu od začiatku. Sú veľmi dobre napísané a samozrejme skvelo zahrané. Potajomky som si veľmi priala aby nikto nezomrel. Keby som mohla stretnúť nejakú osobu z filmu, volím Tessu. ()
Tisíckrát omílaný příběh. Moc hezky se na to koukalo. Herci byli velice příjemný. Jen mi tam chybělo něco, co by průměrný příběh vyzdvihlo. Váhala jsem mezi 4 a 3 *, možná časem, až si na film vzpomenu a řeknu si, proč jsem tomu dala jen 3*, tak hodnocení změním, zatím teda 3,5 *. No a překvapení na závěr, konec byl strašně smutný. ()
Jelikož jsem zapšklý filosof a mudrlant, při tomhle sem si chrochtala blahem. Vlastně ani nevím co napsat, příběh o holce, která umírá a chce umřít milována - přitom jí nezajímá, že tím někomu zničí život, alespoň částečně. Beznaděj a touha, která se nikdy nenaplní. Kdo by si taky přál aby se na něj jednoduše zapomnělo rok po jeho smrti? Nikdo, natož teenagerka plná snů. A přitom je to hrozně pohodový snímek - dokonce to ve mně ke konci nevyvolalo zase až takový hysterický záchvat, jaký jsem čekala. That was deffinitely worth my time. ()
Filmů na podobná témata jsou sice poslední dobou mraky, ale tady mám pocit, že se až tak moc netlačilo na pilu a všechny dojemné momenty tak nějak přicházejí přirozeně a bez plánování na divákův nervový systém. Nejsou tu hrdinové ani zbabělci a celé to působí dost reálně a tak nějak prostě přirozeně. Jistě, několik kýčovitých momentů najdeme, a to třeba jízda po pláži na motorce, stádo koní a podobně. Ale stejně, v něčem je to jiné a působivější. Už dlouho jsem u filmu neuronil slzu, ale v tomhle případě jsem prostě nevydržel a poddal se příběhu a opravdu si ho užil se vším všudy. ()
Na můj vkus až příliš cynický a tak trochu nevyrovnaný film z pohledu Tessyiny osoby, ale jak bych mohl vědět, zda to bylo interpretováno věrohodně nebo ne, když sám nejsem nemocný (kdo by po tom toužil O_o). Zhodnotím-li příběh tak to byla trefa do černého jak z hlediska litování, tak přemýšlení. Litování - koho by nenasralo, že musí odejít v tak významném období? A přemýšlení - samé otázky...proč si hrajeme na tvrďáky, proč vlastně tak lpíme na životě? PROČ VŠECHNO? Je to těžký, dojemný film o hledání naděje v beznaději...asi? Možná jsem to vystihl. ()
V podstatě úplně stejný film jako Hvězdy nám nepřály. ()
Film, ktory zase nie je nicim zvlastny a podobnych je vela. Ale tak ako to zahrala Dakota spojene s fantastickou hudbou to bolo TOP, aj ked stale to u mna neprekonalo Dlouhou cestu Zase viac nenavidim leukemiu... ()