Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

(Po prvních čtyřech dílech - komentář se asi bude vyvíjet.) Začátek je velmi polopatické a povrchní převyprávění druhé světové, které se oproti vlastní představě nevyhýbá některým hlavním klišé (střední Evropa za druhé světové = Polsko a nic jiného). Čekal jsem víc levičácké kontroverze - tady na ní skoro není čas a nikam se nedostaneme. Pointa, že Sověti (když se jim to teda začalo hodit) udělali pro porážku Hitlera nejvíc ze všech spojenců, nepovažuju za nějak šokantní, ale tak já nejsem Američan.___Od třetího a hlavně čtvrtého dílu levičáctví a demagogie stoupají - v to jsem doufal. Bohužel na osobní (třeba pomýlenou, ale zajímavou) výpověď si to až příliš hraje na objektivitu, což mi nevyhovuje. Navíc platí, že námět každé části by vydal na desetidílný seriál a (příhodná) zkratkovitost nestačí k úplné spokojenosti. (17.07.2013)

Veľa ľuďom sa pri mene Oliver Stone ježia chlpy aj na dlaniach, ale treba uznať, že má guráž. Snaha o vyváženie mnoho krát silne subjektívnych názorov, odhalenie či vyvrátenie historických (polo)právd a načrenie za oponu machinácií alfa samcov s bezohľadnými korporáciami za chrbtom, má za cieľ jediné. Ukázať, že aj cisár je nahý a že svetový policajt môže zneužívať svoje právomoci, byť skorumpovaný a chrániť (iba) vlastné záujmy. Eufemizmus boja za mier/demokraciu zanechal tiež svoje potoky krvi, za ktoré sa skryli aj konšpirácie o biologických zbraniach niekde mezopotámskej púšti. Stone nepotrebuje šokovať ani ohúriť. Jeho závery vychádzajú zo súvislostí, kvôli ktorým rozohral faktorgrafický poker. Preto nekonštatuje len na základe suchých skutočností a ponúka trochu opačný pohľad na dejinné kauzality a konzekvencie. Kadencia faktov občas presahuje rámec mozgového hardvéru, ale účel svätí prostriedky. Dokument si nájde svoje dejinné miesto ako Chruščovova tajná správa O Kulte osobnosti a jeho dôsledkoch. Pre dotvorenie celkového obrazu dokumentu doporučujem pozrieť aj dva bonusové diely, ktoré mapujú roky 1900 - 1940. (01.02.2019)

No neviem, pozrel som si prvé 4 diely a bola to jedna veľká nuda. Komentátor chŕli fakty, striedajú sa dobové zábery, ale celé je to veľmi rýchle a strácal som sa v tom. Veľký podiel na tom má to, že rozpráva iba komentátor. Ocenil by som rozhovory s priamymi účastníkmi daných udalostí tak ako to bolo napríklad v dokumente World at war. Takto je to veľmi monotónne. 40 % (15.02.2014)

Marně v tom hledám onu slibovanou kontroverzi. Historie Spojených států očima Olivera Stona není ani nijak zvlášť pobuřující, ani objevná. Trochu kritická, možná jdoucí proti oficiálnímu výkladu co se učí v amerických školách, ale pro Evropana prakticky normální. Základem je politický realismus, a zboření několika mýtů. A nějaké ty levicové tendence, pochopitelně. V prvních dílech se zatím projevily jen tím, že režisér uznal Sovětskému Svazu stěžejní úlohu v rozvrácení Třetí Říše, nepochybuji ale že v dalších epizodách budou čím dál častější, a stále méně stravitelné. (26.08.2013)

Název dokumentu je lehce zavádějící. Stone nepřináší nic úplně nového. Jen vytahuje fakta, která po letech zapadla a zručně je dává do souvislostí. Místy kvůli tomu až příliš skáče v čase a vzhledem k soustu, které si ukousl, nepotěší ani určitá zkratkovitost. Levičácký a hlavně proruský pohled na věc možná chvílemi trhá uši, ale zaslouží respekt, protože z pozice slavného amerického režiséra jde o věc nevídanou. Snad všichni už dávno vědí, že USA se z 2. světové války nepoučily a naopak měly neustálou potřebu se srát do cizích zemí a ještě tam válčit. Vidět postupně chyby amerických prezidentů (od blba Trumana) a jejich spolupracovníků je skutečně výživné. Když se o jejich válečných výpadech a agresivní zahraniční politice začínají točit dokumenty, které mapují skoro celé století, možná je na čase si konečně přiznat, že někde bude problém a je třeba zvolit jinou cestu. (09.07.2017)