Tajemství hradu v Karpatech

Kvůli Dočolomanskému, což je jedno z nejdelších jmen v historii kinematografie (a jeden z nejprkennějších herců, co znám), si tento film občas pletu s Adélou, co ještě nevečeřela. Ta je však minimálně o třídu výš. Hartl a jeho dialekt, posouvá film až na hranici taškářské estrádní parodie. Prostě mi tento kousek nikdy moc k srdci nepřirostl. Vše podstatné za mě ve svém komentáři vystihl golfista. (16.04.2022)

Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) (10.09.2016)

Trochu bláznivá, ale velice zábavná komedie. Jak jinak, když je režisérem pan Lipský. Michal Dočolomanský mě překvapil, ale jasně celému filmu vévodil ďábelský Miloš Kopecký, padouch s láskou k opeře a plnovousům. K tomu nezapomenutelný Augustín Kubáň a hudba, jejíž melodie mi pořád zní v hlavě. Velice zdařilá komedie, kterou musím hodnotit 5*. (16.12.2007)

Další z exluzivního vrhu superoriginálních a supergeniálních českých sci-fi komedií. Holt když se spojí fůra špičkových filmařů a herců, je výsledek zaručen. Nelze vymyslet nic výstižnějšího než připomenout dvě poznámky, které tady už zazněly - něco takového už pravděpodobně nikdy nevznikne a kdyby žil Oldřich Lipský v Americe, byl by legenda (to mimochodem platí pro desítky českých filmařů). (05.12.2004)

"Karbonizujte koksohydráty! Termujte nukleáty! Akcelerujte moderáty! Ohřejte mi párek!" Jiří Brdečka psal zoufale málo, ale když, tak to stálo za to. A v trilogii parodií, režírovaných Oldřichem Lipským, napsal vynikající postavy svému dlouholetému příteli Miloši Kopeckému. A tenhle film má navíc nádherně absurdní, krvavé finále (vražda basou je jeden z nejoriginálnějších způsobů usmrcení nepřítele v dějinách), maniakálního Rudolfa Hrušínského II. a samozřejmě ten úžasný folklór a nářečí... (22.02.2003)