Star Wars: Epizoda II - Klony útočí

Silné 4*, vizuálna žranica najvyššieho kalibru! Síce tieto štyri hviezdičky sú trochu iné ako dostane napr. psychologická dráma, ale Epizóda 2 si ich zaslúži. Fantastické kulisy a úchvatné Amidaline kostýmy sa postarali o to, že som pozorne sledovala každú minútu filmu. Z Haydena Christensena síce cítiť, že bol ešte zelenáč, ale Natalie Portman utiahla aj jeho nedostatky. A trojročný odstup od Epizódy 1 sa (chvalabohu) prejavil aj na Yodovi, ktorý už nie je taký gumený a navyše dostal viac priestoru ako "malý sympaťák" :-) (27.05.2005)

Film som videl už dávnejšie takže len v skratke zhrniem svoje dojmy. Ak Episode I bola detská, tak táto je telenovelovitá. Hoci vizuálna stránka je slušná, nedokáže prebiť nudný scenár, dialógy ako z najhoršej telenovely a miestami príšerné herecké výkony (Christensen). Réžia George Lucasa mi pripadá dosť rozpačitá. Mať vo filme slečnu herečku ako Natalie Portmann, ktorá si temer vo všetkých filmoch kde má menšie role ukradne film pre seba (Cold Mountain) a nevyužiť to je veľký hriech. Môj kamarát na tom v kine zaspal a to sa mu ešte nestalo.4/10 (24.02.2005)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy (22.09.2012)

Mám první trilogii (tu starší) radši. Je taková opravdovější a realističtější. Toho se ještě jakž takž drží první díl, ale ve druhém se George Lucas zbláznil do digitálu a začal ho cpát vysloveně všude (prakticky každá scéna ho má). Alespoň Mistra Yodu si teda mohl odpustit. No, co naplat, na druhou stranu to tenkrát bylo něco nového a neokoukaného a on to prostě rozjel na plný koule. Až mám pocit, že druhý díl tak trošku ztratil ducha celé té série. Hayden Christensen je sice dobrý Anakin v nejlepších letech a zároveň strašnej zmetek. Jediné, o co se dá opírat, tak o fakt, že se druhou epizodou rodí epické vyvrcholení a převtělení Anakina v Darth Vadera, což samo o sobě nemá chybu. To je ale vše. Samotný Obi-Wan v roli jediného dobrodince filmu to nezachrání. (04.11.2015)

Platí v zásadě to co pro Hrozbu, s tím rozdílem, že zde je podívaná o poznání hutnější, temnější a ... prostě boží. Christensenův Anakin se sice zcela minul s mou představou největšího rytíře Jedi, ale včerty, práci odvedl vcelku slušnou. Roli mentora a fakticky hlavního hybatele děje přebírá po Neesonovi Ewan McGregor zodpovědně, jeho Obi-Wanovi nemám co vytknout. Natálka je taky slušná, ale tu osudovou chemii mezi Padmé a Anakinem jim myslím nikdo moc nevěřil. Jak už je pro Star wars dobrým zvykem, finále opět přináší to nejlepší a poslední utkání na light sabery by bylo nejlepší v sáze, kdyby nepřišla zdrcující Pomsta Sithů. Kvůli takovým filmům se do kina jít vyplatí... 80% (05.09.2007)