Verdikt

Neskutečná mravní síla. Newman jako absolutní symbol, lépe řečeno ztělesnění, dokonalé touhy a hladu po opravdové spravedlnosti. Mohlo to samozřejmě dopadnout průměrně, lacině i naprosto zbabraně, avšak Sidney Lumet od časů Dvanácti rozněvaných mužů soudnickou režii ovládá bravurně a nikoho na první pohled čestnějšího, důvěryhodnějšího a spravedlnost lépe reprezentujícího než Paula Newmana si po tomto filmu jednoduše nedovedu představit. To není herecké umění - to je do absurdity a zbožštění dotažené charisma z těch největších! (03.06.2005)

Paul Newman v roli opileckého právnika (Frank Galvin), ktorý si dlho nemôže nájsť nový prípad až raz.... Priateľ mu dohodí jeden kšeft, ktorý sa zdá byť len rutinnou záležitosťou s následným mimosúdnym vyrovnaním, ale Frank sa rozhodne pre risk. Pohne sa v ňom svedomie a začne boj s veľkou mašinériou, ktorá počíta vo svojich radách zástup právnikov, špičkových lekárov a v neposlednom rade aj arcidiecézu.... Zanietenie, akým sa hlavná postava začala prípadu venovať s cieľom pomôcť úbohej pacientke (resp. jej rodine) pôsobí sympatickým dojmom. V snímku sa objaví aj láska, priateľstvo, zrada, pričom to všetko spolu tvorí výborný príbeh zo súdneho prostredia, ktorý nenudí a je aj skvele zahraný. Veľká spokojnosť. 80/100 (04.08.2015)

Už začátek vás připraví na to, co příjde. Tento film totiž plyne neuvěřitelně pomalým, ale takovým kouzelným tempem. A možná vás překvapí, že v soudní síni se odehrává asi půlhodina, z těch dvou hodin. Ale pokud to člověk umí, tak proč ne. A pokud k tomu ještě má tak schopného herce, jakým byl Paul Newman, je úspěch téměř jistý. Právě za Paula zaokrouhluju směrem nahoru na pět hvězd. (14.10.2009)

Sice poněkud schématické drama, ovšem v rukou velezkušeného Lumeta, který měl k dispozici skvělý herecký ansámbl. 12 angry men to sice není, ale i tak se nám dostane velké porce poctivé americké filmařiny ze staré školy. SPOILER - zajímalo by mě, zda porota své rozhodnutí dle právního řádu USA musí odůvodňovat, protože si pak nedovedu představit, na jakých základech své rozhodnutí porotci učinili, když nemohli použít svědectví sestry Costellové. (12.10.2009)

Nevím proč, možná jsem ovlivněný faktem, že právo bylo kdysi moje profese, nicméně můj dojem z tohoto filmu je velmi mdlý. Je to hrozně naivní. --- Kdosi tady napsal, že to vypadá, že soudit se je největší americký koníček. Rád bych k tomu něco dodal. Anglosaské (a skandinávské) právo v zásadě připouští žalovat kohokoli za cokoli. Cítíte-li že vám někdo způsobil újmu, můžete to zkusit. Jako účastník procesu máte velkou míru svobody, jak soud/porotu přesvědčit o své pravdě. Logickým důsledkem je, že je to drahé a všichni lidé od práva se na tom dobře živí. --- Náš systém práva je jiný. Můžete žalovat jen takové újmy, které jsou popsány v zákoně, a jen vůči těm, u nichž to zákon připouští. Důsledkem toho je, že mnoho lidí se cítí něčím poškozeno, leč advokát jim musí říct: "Je mi líto, na to neexistuje žaloba." Nejlépe je proti takovým žalobám pochopitelně chráněn stát, protože - a to by měli lidé chápat - stát nedělá právo pro nás, ale pro sebe. Velmi často je to k vzteku, protože největším násilníkem a porušovatelem zákonů u nás je právě stát. --- Tolik na vysvětlenou, proč se u nás méně soudíme. Nemůžeme. Soudy smějí soudit jen to a tak, jak jim stát předepíše. (27.07.2016)