Playing with the Devil
Režie:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)
(více)Recenze (442)
Klasika z největších. Martin Kabát, Sarka Farka, otec Školastik a anděl Theofil. Plus samozřejmě na tu dobu velmi odvážné nahotinky, jimiž čert poustevníka pokouší. ()
Klasická pohádka s hvězdičkou plná nezapomenutelných figurek, která je skvostně stylizovaná v duchu animace Josefa Lady, a to do sebemenšího detailu. Z dnešního pohledu se jedná o unikátní dílko, které je poctou Josefu Ladovi a které ani častým reprízovaním neztrácí na kvalitě. Výborně napsaná postava Otce Scholastika je navíc ukázkovým příkladem, že žádná ani správná věc se nemá přehánět. ()
Pohádkově čertovská, s dobrou atmosférou a zamyšlením se na lidských osudech různých povah... dle mého názoru je tato pohádka mezi těma nejlepšíma, kde patří např. S čerty nejsou žerty, jenž ždímají z tohoto filmu hodně podobnýho... třeba lucifer, zde ho hraje rázný a charizmatický herec, stejně jako u pohádky S čerty nejsou žerty a taktéž tam používají podobné slova a podobný styl vyjadřování... dále co je hodně podobný je postava Martina Kabáta - je to hlavní postava mladýho švarnýho jinocha, který umí vycházet s kýmkoliv, s čerty, a s dobrými lidmi, naopak ty zlé lidi by chtěl napravit a hlavně nosí kabát o který má třeba zájem lucifer, + ještě k tomu si mohl přát 3 přání... v Čertech je postavou mladý mlynář Máchal, s podobnou povahou jako Martin Kabát, bavil se s čerty a dobrými lidmi, naopak ty zlé neměl rád a nejradši by je převychoval - o což se už pak postarali čerti... a taktéž používal starý kabát, který mu daroval lucifer + opět měl možnost přát si 3 přání... ()
Nikdy nezapomenu na svoje noční můry z dětství díky tomuhle filmu :D jako obrázek a přesto mě to dostalo! ()
60% — Dnes již dávno klasická adaptace Drdovy pohádky. Je to úmyslně barvotiskové a studiové, za což může stylizace dle Josefa Lady. Výsledek je ale zdařilý, o čemž svědčí i některé zlidovělé hlášky. ()
Pěkné na pohled, úsměvné na poslech. Hezká a dnes už kultovní záležitost. Za mne 90%. ()
Hrátky s čertem jsou pro mě odjakživa spojeny s Ladovými kulisami. Dříve se mi vůbec nelíbily, ale teď když je porovnávám s jinými ateliérovými kulisami, tak jsou překrásně pitoreskní. Ladí k nim i ty pastelové barvy obrazu a společně se strašidelným mlýnem dodávají na originalitě této jedné z našich nejstarších pohádek. K tomu nabízí nepřeberné rozličných a skvěle zahraných postav, mezi kterými jasně vystupuje Josef Bek coby vysloužilý dragoun Martin Kabát. Ten má všechno u prdele, alespoň z počátku a připomíná mi takového pohádkového Švejka. Mě osobně nejvíce zaujali blekotaví čertovští tajtrlíci František Filipovský se Stanislavem Neumannem a především Jaroslav Vojta coby loupežník Sarka Farka se dvěma bambitkama. Spíše než strach vyvolává ironický smích a v závěru filmu v té jeho bílé noční košili hlavně odpor. Dost mi v ní připomínal Janu Synkovou z BYL JEDNOU JEDEN POLDA. Už jen ta pleťová maska mu chyběla. Pořádných čertů se tu naopak zhostil ještě tou dobou uhlazený Josef Vinklář a "Lucifera" si zahrál Stanislav Ráž. U něj je jen škoda, že nedostal více prostoru, protože takhle má vypadat vládce pekel. Lepší snad byl už jen Karel Heřmánek o necelých 30 let později. Tuhle pestrou směsici postav už jen uzavírá perfektní František Smolík coby otec Scholastykus, který až nápadně připomíná otce Furu a dvojice Alena Vránová coby princezna se svojí služebnou Káčou coby Evou Klepáčovou. Bohužel tohle vše sice dost pomáhá pohádce, jenže ten děj alespoň není pro mě tak zajímavý. [18374. hodnocení, 411. komentář, 78%] ()
Budovatelská pohádka, ke které jsem si postupem času našel cestu a dokonce ji začal mít rád. Mariáš, loupežník a kulisy rulez :) ()
Další z klasických pohádka, kterou opravdu můžu. Kreslené kulisy tomuto filmu dodávají opravdu takový zvláštní náboj, vždy se mi moc líbili. Už v té době jsem neměl rád křesťanství a tento film tomuto stavu nikdy nepomohl. A hlavně můj oblíbenec byl vždycky ten lupič :-). ()
Hrátky s čertem jsou jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Tam, kde jiným hraným pohádkám chybí špetka fantazie, mají Hrátky svoje klady. Skvělé herecké výkony, skvělé kulisy, skvělý příběh. Ženský mají prostě vždycky poslední slovo. :-D Jinak bych některým pisatelům rád sdělil, že tato pohádka má velmi málo budovatelských prvků (dokonce bych řekl, že téměř žádné). Já dávám plných 5 hvězdiček (89%). ()
nejoblíbenější česká pohádka ()
Tahle pohádka je moudřejší než vypadá... nebo moudřejší než mnohý její divák...? ()
Víc jak 50 let to má a kam se hrabou ty dnešní pohádky. ()
Pro mě nijak zvlášť srdcová pohádka, i když ji neupírám kouzlo. ()
Nádherně volené kulisy a krásný děj. -7/10- ()
Další super čertovská pohádka, kterou trestuhodně hodnotím až nyní a to jsem ji viděl ani nevím kolikrát :-). Malované okolí i kostýmy dnes působí úsměvně, ale přesto mají své kouzlo, prostě klasika. ()
Nezáživné. ()
Na to aby tu pohádku člověk ocenil musí trochu vyrůst ... ()
Jednoduchá studiová pohádka natočená na základě knihy Jana Drdy neztrácející své kouzlo ani dnes. Skromnost výpravy byla využitá v době vzniku snímku mnohokrát. Obyčejné malované kulisy, po vzoru ilustrátorské tvorby Josefa Lady, zcela vystačily na dobře zpracovaný scénář a naprosto skvělé, hlavně v dnešní době nepřekonatelné, herecké výkony. Samozřejmě se snímku, jako obvykle, určitá agitka a moralizace nevyhnula, ale po těch letech tak zapadla do ztracena, že si toho dnes nikdo nevšimne. Kdyby někdo řekl, že se vlastně jedná o alegorické zobrazení boje proti okupantům a vítězství českého člověka nad nimi, druhý si na sto procent bude klepat na čelo. Každopádně příběh ukazuje po humorné stránce typickou českou povahu, lidskou hloupost a důvěřivost. Zkrátka, pohádkový příběh jak má být. Vysloužilý voják Martin Kabát je vlastně takový 'Nebojsa' s pevnou náturou a shovívavostí, kterého nic nerozhází. Proti čertům, (po agitační stránce proti okupantům) se postaví s pevnou rukou a všem ukáže zač je toho loket. A vlastně nejen on. Charakter Káči byl v pohádkách později použít ještě mnohokrát. ""Já chci pořádnýho ženicha, sic vás tu střískám všecky na jednu hromadu!" Nezapomenutelná hláška Káči držíc v ruce smeták a dělajíc v pekle pořádek. Bohužel, co se týče současného pohledu ohledně korektnosti pohádek, má i tato na kahánku. Inu, každá doba má své. ()
Hrátky s Čertem jsou opravdu jedinečná pohádka a vlastně i film v Českém rybníčku. Jedno z nejlepších obsazení, které se v historii české filmografie dalo dohromady. Josef Bek jako charismatický Martin Kabát, který ve svém příběhu potkává několik Ladovských postav, kdy každá z nich je stejně silně napsaná. Oproti loupežníkovi, princezně a poustevníkovi vyčnívají samozřejmě hlavně čerti. Skvělé komediální dvojici Marvan a Filipovský s těží konkuruje fantasticky zahranému mladému čertovi v podání Josefa Vinkláře. Ten svým rošťáckým podáním dává jeho postavě více života než všechno blekotaní a sloučení v pohádkách Zdeňka Trošky dohromady. Možná na stejné úrovni je herecký koncert Vladimíra Ráže, který oproti vtipnému Marvanovi a Filipovskému, či roztomilému Vinkláři, vtiskl svému čertovi opravdu děsivost. Vše toto zabalené do Ladových kulis dává celé pohádce jedinečný a nezapomenutelný ráz. Zabývání se složitými otázkami o pokušení, spravedlnosti a lidskosti "ty jsi svatej ale nejsi lidskej" v celém příběhu, který je alegorií na boj s fašismem, tvoří příběhovou kostru, která balancuje na filozofické hraně. Naprosto geniální film, kterému by slušela půl hodina navíc. ()