Roseanne

Typicky americké moralizování maskované do hávu televizního sitcomu. Bohužel, i když nezastírám, že jsem se občas zasmál, je koncentrace dobrého humoru na sitcom poměrně dost nízká (na rozdíl třeba od dalšího částečně moralistického sitcomu Krok za krokem). Hlavním tahounem seriálu není Roseanne ani John Goodman, ale mladičká a už tehdy skvělá Sara Gilbert. (17.03.2012)

Tento sitcom miluji. Když je mi zle, mám špatnou náladu nebo jsem nemocná, tak vím, že se můžu vždy spolehnout na Rosseanne...a je mi jedno, jestli jsem viděla nějaká díl pětkrát. Je to prozatím jediný seriál, který je tak realistický. Mají v něm rodinné, finanční a jiné problémy. Neustále si něco budují, nic nemají zadarmo, vychovávají vzdorovité děti a přitom jejich soužití je v podstatě ideální. Líbí se mi to. Je fakt, že prvním pět dílů je docela špatných, a to proto, že si byli docela nejistí herci a byly v něm hluché místa, téměř žádná reakce z pohledu diváků, ale pak se to zlepšilo. Nakonec jsem si Roseanne hrozně oblíbila. John Goodman je božský, samotná Roseanne je skvělá a bez dětí by to logicky nebylo ono. Přiznávám, že poslední serie a půl mě moc nebaví, ovšem ty předešlé jsou super. Proč mi pomáhají, když je mi nejhůř? Nejspíš je to nějaký unik. Tady také vnímám jeho kvalitu. Tady je to špatně ohodnocené, ale mě to ani nevadí. Lidi jsou nejspíš zvyklí na něco jiného. Dala jsem mu šanci a jsem za to rada (13.01.2013)

Nikdy jsem neměla Roseanne nijak zvlášť ráda a víc mě baví ty postavy okolo. Její muž Dan a kudrnatá dcera (Sara Gilbert). Nemůžu se rozhodnout, jestli je Roseanne vlezlá megera, nebo "prostě jen svá" - samozřejmě, že scénaristé nejspíš usilují o to druhé. Co mě ale opravdu irituje, je český dabing Roseanne (musím se přiznat, že originální znění jsem neslyšela, tak nemůžu porovnávat), který z Roseanne dělá snad ještě protivnější osobu. (08.05.2013)

Američané prostě nemají narozdíl od Britů ten kouzelný dotek, který dokáže udělat z každé věci zábavu, nebo kult. Naštěstí existují výjimky srovnatelné kvalitativně s tou Anglií. Tento sitcom mezi ně nepatří, přišel mi z těch amerických nejhorší. P.S. Nedovedu si představit, co by Roseanne dokázala udělat ze Ženatého se závazky, kdyby jí ten konkurs na roli Peggy vyšel. (23.01.2009)

Musím súhlasiť s komentárom od Jufonka, ktorej sa tento seriál doslova zhnusil, pretože podobne ako ona si ho tiež pamätám z čias skorej mladosti ako takú pohodovú bežiacu kulisu, ktorú som buď moc nevnímala, alebo sa občas pousmiala. No teraz ako som sa pokúsila o menší návrat zostávam totálne znechutená. Roztržky medzi deťmi môžu byť aj vtipné, ale tu sa k sebe deti správajú doslova odporne, celý ten ich dom je depresívny, jediným bodom ktorý sa ho snaží trocha rozveseliť je Roseannin manžel. Ale ako sa to dá, keď má za manželku veľkú, oprsklú, ironickú matrónu, ktorá rozpráva tónom akoby prežula hovno. Vrcholom bolo keď Roseanne riešila či náhodou neotehotnela a musela som si vypočuť poznámku o pravidelnosti jej menštruácie a keď sa jej manžel opýtal - Kedy sa to stalo? ona na neho s pôvabom mangalice pozrela a odpovedala hrubým tónom - Keď sme sa milovali. No mala som dosť keďže som bola nútená predstaviť si ako telá tých dvoch súložia čím sa ale odpornosti nekončili (časť pokračovala čakaním na jej ocikaný test či je naozaj v tom). S pánom Bohom. (08.03.2024)