Dying Young
Zomrieť mladý
Režie:
Joel SchumacherScénář:
Richard FriedenbergKamera:
Juan Ruiz AnchíaHudba:
James Newton HowardHrají:
Julia Roberts, Campbell Scott, Vincent D'Onofrio, Colleen Dewhurst, David Selby, Ellen Burstyn, Dion Anderson, George Martin, Richard Friedenberg (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Atraktivní a veselá Hilary opět stojí před důležitým životním rozhodnutím - ztratila práci a rozešla se se svým přítelem. V novinách našla nabídku, že jistý bohatý pan Geddes hledá pro svého syna Victora pečovatelku. Hilary je přijata, ale brzy zjišťuje, že je to velmi obtížný úkol, protože Victor právě prodělává chemoterapii. Na Victorovo přání však zůstává, jeho stav se zlepší a nakonec se oba mladí lidé do sebe zamilují. Avšak nemoc se opět vrátí... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (95)
Všichni od začátku už víme jak to dopadne, nebo se modlíme, aby to tak nedopadlo, a komu to nedošlo tak je naštvanej. Hraje moc okatě na city. Je to až najivní. Velmi čitelný příběh. Pokud chcete dostat depku, nebo cinici se chtějí zasmát, romanticky zdrcené duše si chtějí zaplakat, tak prosím. Stopáž je poměrně dlouhá. Radší se kouknu na dokument o druhé světové. ()
Romantický film o umierajúcom mladíkovi a jeho krásnej ošetrovateľke. Na rozdiel od filmu "Predtým ako som ťa spoznala" nejde o invaliditu ale rakovinu. Film je natočený produkčne aj herecky profesionálne. 70% ()
Plánovaný útok na srdíčka ...náctiletých puberťaček. ()
Musím říct, že moc velký dojem film nezanechal. Trochu zdlouhavé, předvidatelné a patetické. ()
Pokud má někdo takto silný námět a na jeho základě natočí film, ze kterého na diváka nejdou žádné emoce (srovnejte například s Philadephia), tak je něco špatně. Zdejší hodnocení mě utvrdilo, že to nebude moje bezcitnost. :-) ()
Frontální útok na divákovu emoční soustavu s cílem vymáčknout z něj co nejvíc slz, což se nakonec ani nijak nesnaží skrývat. Ale i přes toto citové vydírání se mi film opravdu líbil. Ústřední dvojice dostatečně sympatická a příběh uvěřitelný. A doufám, že to nakonec mělo happy end... ()
V pražských kinech se promítal od 12.3.1992 (Hvězda) ()
Nevadí mi průhlednost filmu útočící na emoce. Ráda se na něj podívám znovu i přes mé zařazení do škatulky "bulící". Dojemný, poetický a přesto živoucí. ()
Povrchnost, se kterou je divákovi příběh předkládán je až zarážející. Je pravda, že jsem čekal víc a to se odráží na celkovém hodnocení snímku, ale způsob kterým režisér k příběhu přistupuje mi připadá skutečně odfláknutý. V podstatě jde o potvrzení mého přístupu - nejhorší hned po americké romantické komedii je americké romantické drama ()
Dávám pět hvězd za silný emotivní příběh. Jeden z mála filmů, kde se mi Julia Roberts líbí. Za otevřený konec jsem ráda :-) ()
Mam tuze rada Julii Roberts a Campbellovi jsem to vsechno zrala i s navijakem. Parada, pustim si je zas :-) 80% ()
Velmi milý, dojemný příběh se sympatickými herci, dala bych i pet, ale dávám čtyři za ten bolestivý pocit.... ()
Hraje na city? Ano. Skrývá to? Ne. Je jasné jak to skončí? Ano. Vadilo mi to? Ne. Z toho tématu asi šlo vytáhnout víc, ale... mně se přesto film líbí, a to hodně. Je přirozený a lidský. Příběhy obyčejného života přeci mívají předvídatelné konce. (A taky se mi líbí Klimt.) ()
Když atraktivní Hilary změní život, nalezne v osobě nemocného Victora nejen inspirativního mladíka, ale i potížistu, který se rozhodne vmanipulovat se a ji do romantického svého umírání, čemuž ale ona odmítne trpně sekundovat a .... konec je neurčitý, rozhodne se Viktor vážně léčit, má šanci se uzdravit nebo .... Chvílemi jsem u filmu usínala, což je moje chyba, protože jsem jaksi nedokázala najít jakékoli osobní souznění s postavami, byly mi lhostejné. Moje škoda. ()
Koukal jsem na džůlii robrtsovou aka pryťyvomen, kterak pečuje o rakoviňáka kempla skota, jenž dlí na haciendím bat hradě svýho otce, zlýho bohatce, zatímco on jí pod dohledem majordoma způsobuje vlhnutí vulvy promítáním oprásků nahých ženštin namalovaných Klimtem. To vše vyplněno nekonečnejma blábolama, který degradujou nemocnýho člověka na blba, věřícího v ženskou empatii k parťákovi. Což je u zrzky, co si patlá majonézu na kebuli nesmysl, stejně jako u každý jiný samičky našeho druhu. Pak nastává nejvíc iracionální moment - okamžik, kdy kempl jeden večer vydáví troje běžný vnitřnosti a hned druhej večer sedí naprosto ve formě se zrzkou už bez majonézy na bedně v opulentní nudný reštyce, aby po vysvětlení problematiky carpaccia džůliji, zažil excitaci lidství v černošský dupárně, kde ho seznámila s životem proletarijátu. V záchvatu lidství humunkula kempla hupsnou do růžovýho kaďoura a frčí vstříc dobrodružství, kde se z rakoviňáka stane za 12 minut řidič po motivačních zblebtech zrzky džůlie, za kterej bude jednou odsouzena k namalování ve formě čáry na Highway in Hell a bude s ní řešit přestupky dopravák Huml. Paxi pronajmou giga barák na pobřeží a film zapadne do očekávaný močální hrůzy sladkobolný veleklišoidní terminace života humunkulova - která nastane /nenastane. Takovýhle filmy stojí za prd, jenže já si ho jednou dvakrát za pětiletku sjedu jako kůru suchejch vočí. On je natočenej skvěle a funguje prostě proto, že džůlije je krásná žencká a prostě svojí roli žencký, kterou chlapi chtějí a má mozek v hlavě, UMÍ. Díky rejžovi, kemplovi a scénáři (jen na to zmrtvýchstání 🙈) jí věříte, že toho kluka miluje a bojí se vo něj a nechce, aby vzdal šanci přežít, přesně v duchu mýho oblíbenýho přísloví "Carpe Diem quam minimum credula postero"...ten biják není o příběhu, to by l kandidát max. na *. Je to vo pocitech a tam to u mě funguje. Brzo tomu asi hodím uslzenou fajfku, zatím nemůžu. ()