Temný stín nad L.A.

Strašně nudný film, který se snaží napodobit Training Day, ale nedaří se mu to. Training Day popisuje neortodoxní způsoby zkušeného "poldy" nechutným způsobem (úder pistolí mezi nohy), kterému se ani zdaleka nemůže rovnat že Kurt Russel přijde a někoho zastřelí. Jediná část kdy jsem zadoufal že by to nemuselo být tak hrozné byl až závěr, který ale autoři také pohřbili. Myslím, že to bylo tím že se vůbec nic nezměnilo, takže celý film byl úplně o ničem. Dal bych odpad ale strašně mě rozesmáli černoši házející ledničky po projíždějících autech a "zloduši" kteří šli vykrást obchod a úplně všechny postříleli. Dokonce postřelili i člověka kterého potkali na ulici a který jenom procházel nebo projížděl(nevim jestli to nebyl invalida) okolo. Možná vám připadám jako úchyl, ale bylo to tak strašně trapné že jsme se musel smát (04.05.2009)

Odehrává se to na pozadí nechvalně známé kauzy zbití Rodneyho Kinga policisty v roce 1991 a následných masivních násilných protestů v L.A. a já se na to náhodou poprvé podíval dneska, kdy máme čerstvě za sebou zabití George Floyda policistou a následné masivní násilné protesty. Je strašidelný vidět, že se za 30 let nic nezměnilo... Rok po Training Day vyrukoval Ayer s další výživnou a dobře obsazenou storkou o (ne)zkorumpovaných fízlech prohánějících se v losangelských ulicích. Recept je podobný, zkorumpovaný mazák vs nováček se svědomím, ale přes kopírák se rozhodně nejede, je to spíš antiteze, viz. silně odlišný závěr. Sheltonova režie není tak výrazná jako Fuquova, ale vinu za to, že film poněkud zapadl, bych neházel na něj ani na nikoho jiného, to se prostě stane. Žánrový zářez je to solidní a speciálně se mi líbilo, jak to pracuje s policajtskou nadřazeností. (18.08.2020)

Necekejte od filmu nic zvlastniho, je to proste obycejny thriller, nic noveho nebo objevneho neuvidite. Na druhou stranu, presne takovy film ja chtel videt, dobre udelany thriler, ktery proste sednul tam kam mel. Navic Kurt hraje skvele jako obvykle, tak neni co resit. Zatahnout zavesy, nicit chipsy, a dat si proste trochu klasicke akcni zabavy. (13.01.2009)

Sheltonova notně přitvrzená variace (odpověď) na (Super)prohnilé C. Zidi(ho)? Možná. Spíše však další přírůstek do rozšiřující se nekompromisní sbírky D.Ayera aneb L.A.- „město andělů“? Bývávalo! Buďto to vzdali nebo na ně jednoduše (v pekle) nezbylo místo. Jak vidno, nejen Francie (pařížský Montmartre), ale i Amerika resp. L.A. je „oblíbenou to turistickou destinací“ pro bující korupci a organizovaný zločin ve státní sféře. Po pravdě, ono kde se mu nedaří. Nemusíme chodit daleko, že Praho! Balancování na hraně zákona je nebezpečné, nelze ho oddalovat do nekonečna, přičemž stačí jednou překročit mez a není cesty zpět. Max tak s havrany a bez fanfár. Jeden dávno ztratil ideály (pokud nějaké kdy měl), stejně jako se (kdovíkde, kdovíkdy) vytratila původní ušlechtilá myšlenka a žebříček morálních hodnot. Z ústředního motta „pomáchat, chránit, sloužit“ zbylo resp. bylo přebyto jediným, „mlčet“ aneb nehledáme (skutečné) pachatele, ale pachatele odpovídající jejich profilu. I přes celkem nekompromisní vyznění snímku, byť závěr dává jistou naději a ukazuje světélko na konci tunelu (někdo to nazývá klišé), je divák svědkem celé řady odlehčených momentů, to zejména díky „věčně žíznivému“ K. Russellovi (Sgt. Eldon Perry), kterému tento typ rolí od nepaměti sedne jak dětská prdelka na nočník (byť osobně dávám o něco málo přednost variaci, pracovně nazvanou, „věčně žíznivý šachový velmistr“).Zdatně mu sekunduje „obdivovatel historických památek-belgických Brugg“ B. Gleeson coby jeho zkorumpovaný šéf Jack Van Meter. Daleko za nimi povlává bezkrevný S. Speedman, který to uhrává „na plichtu“ s jediným „něco jako výrazem“ coby det. Bobby Keough, kterého Perry provází (rychlo)kursem zvaným škola života. Vítaným zpestřením jsou i střípky z osobního života všech hlavních hráčů, zabraňující jisté černobílosti postav resp. usnadňující (divákovi) lépe pochopit jejich chování. P.S. byť dokážu i pochopit důvody, které Ayera vedly k smířlivějšímu konci (tj., „návratu andělů do L.A. byť s notně ohořelými křídly“), osobně se taky řadím mezi ty, kteří by přímočařejší (cyničtější) alternativní závěr uvítali. 75% (21.05.2013)

Chlapík menom David Ayer má za modlu len dve veci: policajné krimi a Los Angeles. V týchto témach sa dobre orientuje, s radosťou ich servíruje a takmer vždy sa podaria. Dark Blue je však pre mňa osobne krok mimo. Chýbala mi tá drsná, dravá atmosféra a vážnosť situácie, ako v jeho neskorších počinoch. Finálny monológ taktiež veľa nezmenil. Film nie je vyslovene zlý, môže poslúžiť ako skvelé predjedlo pred tým, čo bude nasledovať. (8.6.2017) (3.8.2022) (08.06.2017)