Pražská pětka
Obsahy(2)
Režisér Tomáš Vorel vytvořil svůj celovečerní experimentální debut Pražská pětka se členy věhlasných pražských netradičních autorských divadel. Soubory ve filmu prezentovaly vlastní poetiku a styl prostřednictvím pěti povídek různých typů, propojených satirickým komentářem odborníka dr. Milana Šteindlera, CSc. (Bontonfilm)
Recenze (218)
Zajímavé......jiné... ()
Hezké a ulítlé :-) ()
Nikdy nezapomenu na to, kde a s kým jsem Pětku viděl, naopak Pětka samotná byla z mé paměti nekompromisně vymazána hned tím, co se na onom pokoji č.5 začalo dít potom... Při srovnání těch dvou zážitků jsou dvě hvězdy pro pana Vorla myslím dost lichotivé. ()
Shoduji se s ostatními. Karlštejn a budovatelská scénka jsou super. Ostatní 3 povídky - jen - ujdou. Velmi chválím hudbu Jiřího Chlumenského, jeho píseň Strom hýbe pahýly podaná čundrákem Tomášem Hanákem mezi příznivci sklepáků svým způsobem zlidověla. :-) * * * * ()
Tohle jsem viděl před revolucí dvakrát v kině. V kinech se to dlouho neohřálo, ale musím říct, že na velkým plátně byla jednoznačně nejlepší Křeč. V televizi už to tak nevynikne, takže sklepáci nemají konkurenci. Tenkrát bych rozhodně neváhal s plným počtem, ale po těch skoro dvaceti letech už to trochu ztrácí dech. ()
Kult? Možná jo, ale pro jinou generaci. Doporučuji na koukání jen kovaným Jiskřičkam a pionýrum. Podle mě příliš nesourodé a přeplácané. Co taky čekat když se navzájem trumfuje hned pětice divadel, že? Jo a jestli chcete vědet kde a kdy začalo Vorlova obscese skřítky - tak mrkněte právě na Pražskou pětku. ()
Je to celé jako Kouř v0.5 - místy vtipné, místy MIMO, místy KŘEČ... leč dokonalosti Kouře samotného nedosahuje. Od úvodního znechucení s počátkem cesty na Karlštejn, mířící VPŘED k opatrnému nadšení Na Brigádě. Jinak vcelku standartní, byť satirické tak palčivě, že se s tím mnozí raději schovávali do SKLEPa ... jen u těch baletně brazilovských Barev jsem se cítil jako na KOLOTOČi. 7/10 ()
Alespoň čtyři z pěti částí programu P5 jsou i po neuvěřitelných třiceti letech (z toho cca dvaceti od minulého zhlédnutí) pořád neuvěřitelně skvělé a celek je v propojení úvody Dr. Šteindlera CSc, jejichž dokonalost si už vychutnáme asi jen my pamnětníci, zákeřným útokem na naše socialistické zřízení a kulturu. K hlasům o "nesourodosti" celku se nepřidávám. Snad byste chtěli sérii pěti srandovních taškařic? Obě "nudné" části, tak jak prokládají tři komické, mohou divákovi skýtat pohled drasticky jiného druhu na totéž, co se domnívá vidět v oněch třech. (Ostatně nerozumím ani tomu, proč většina diváků ve srovnání s Na Karlštejn a Na brigádě zcela podceňuje Oldův večírek, který je prostě best.) Nebo jiná možnost: co takhle vnímat i ony dvě části jako komedie? (Tím nechci naznačit, že jsem pochopil něco, co ostatní ne - pouze to navrhuji jako divácký experiment.) Pro více či méně skryté poťouchlosti je třeba film sledovat se zvýšenou pozorností (a asi vícekrát). Třeba fakt, že dva popeláři, kteří se jen mihnou na začátku Oldova večírku, jsou Čenský s Vašutem (jo, čtete správně: Čenský a Vašut), jsem zjistil až v titulcích. A slova sklepického předsedy, jimiž objednává pití, jsem si musel pustit několikrát, abych se ujistil, že říká "dvakrát na Barrandov". Vůbec jsem Na brigádě neobjevil deklarované postavy kulaka, mužika a Prudínka. A toho zlého skřítka z úvodní grotesky, tak toho se Vorel potom už nikdy nezbavil. ()
Dlouho (opravdu dlouho)jsem tenhle kousek odkládal a teď vlastně nechápu proč. Milan Šteindler je jakýmsi průvodcem či uvaděčem pěticí povídek z kterých je Pražská pětka složena. V té poslední páté povídce si dokonce sám zahraje. Chápu, že pro někoho to může být trošku nesourodej mix. Mě však oslovilo všech pět povídek. Popravdě sám jsem nečekal, že mi to tak sedne a možná právě proto jsem tenhle kousek tak dlouho odkládal. Vorlův Kouř(1990) je pro mě kultem, kterej jsem viděl nesčetněkrát a jasná 5hvězdičková záležitost. Pražskou pětku řadím hned za Kouř a už teď vím, že si dám určitě rád repete. 5hvězd. ()
Snad jediné, co bych tomuto pro mě zcela nevtipnému snímku přiznala, je frajeřina, že se snažil dělat si srandu z komunistů, kteří byli tehdy u moci. Ale i ta sranda se musí umět. A humor Šteindlerův je mi enormně cizí, ba co dím, je pro mne odpudivější, než primitivismus Troškův. V tomto filmu se vzácně sešli všichni s podobným stylem humoru, který mi nepřipadá ani špetičku vtipný. A o čem vlastně ta zpatlanina je? ()
V době, kdy značně slábnoucí režim dopřával filmovým tvůrcům větší tvůrčí liberalizaci, přichází na scénu nevšední tvůrce Tomáš Vorel s nezaměnitelně originálním režijním rukopisem, jehož satirické myšlenky skrytou formou popudlivý režim provokují. Vorel v pěti povídkách přichází do té doby s nepříliš viděnou experimentální formou na nahlížení (socialistické) společnosti. Do svého debut projektu angažuje především členy netradičních pražských divadel, s nimiž spolupráci nerozvázal ani v pozdější době. Vorel se tak moc chtěl odlišit od doposud viděného v oblasti filmů, až jsem měl pocit, že to přehání. Na konci osmdesátých let však přece jen přišel s nadčasovým pojetím, kterému paradoxně ublížilo jen nepříliš dobré načasování, tedy vznik filmu v době, která těmto experimentálním záležitostem nepřála. Na filmu se dají obdivovat zajímavé detaily a technika režie, kterou nikdo neznal a nikdo s ní do té doby nepřišel. Když však hodnotím celkový dojem, vychází mně z toho, že není úplně nejpříznivější. Především skladba povídek je poměrně nevyrovnaná, a to celkem vadí z hlediska divácké záživnosti. Rozhodně tedy nelze hovořit o tom, že bych se nad všemi povídkami bavil stejně a nadšeně. Slabší scenáristické výpadky zdatně kamuflovala přesně zvolená herecká garda, která v té době nebyla nijak protěžována, tudíž se ani neřadila k extra známým hercům té éry. A právě i oni si vydobyli svým originálním herectvím ostruhy na Vorlových, potažmo pozdějších Šteidlerových filmových projektech, jež byli přinejmenším ve svých začátcích režijně velmi neotřelí a svým způsobem novátorští. Vorlův film není z diváckého hlediska maximálně pohlcující, avšak pokud diváka zajímá netradiční skloubení herců a experimentální režijní formy, je to film, který tohle hledisko naplní měrou vrchovatou. Chaotické pojetí a menší záživnost je možná jen vedlejším nebo nežádoucím účinkem, který si každý divák, když bude chtít, individuálně odbourá sám. 60% ()
Pět povídek, tedy pět potenciálních hvězdiček. Úvodní Karlštejn důstojně kopíruje klasickou grotesku a přidává ryzí "češství". Druhý (výtvarný) segment je nekoukatelný, stejně jako čtvrtý taneční. Prostředek filmu, Oldova oslava, zaujme svou šílenou a záměrně diletantskou rýmovaností. A to nejlepší nakonec - Na brigádě je vynikající parodie na budovatelské filmy, veškerou filmovou romantiku a nemá jedinou slabinu. Výsledkem jsou *** ()
3 "věhlasná" netradiční pražská divadla by měla být ihned po odvysílání tohoto paskvilu spálena do základů se všemi účinkujícími uvnitř. Ale hezky popořadě... [1] MIMOZA - 10% Naprosto nudná, předvídatelná a debilní pantomimická sračka o cestě pošahané rodiny na Karlštejn. Vzhledem k tomu, že tihle sráči údajně chtěli navazovat na mistry Ch. Chaplina nebo B. Keatona, tak by divák očekával, že něco málo pochytili a disponují alespoň náznakem umění pro vtip. Bohužel, zdaleka to nebylo to nejhorší, na co jsem v rámci tohoto experimentu narazil. Každopádně, spolehlivě mi to sebralo veškerou chuť na další snímky. [2] KOLOTOČ - 0% Fetovat se dá v temných uličkách Prahy i bez toho, aby bylo potřeba kurvit den nebohým divákům. Tohle bylo něco příšerného a nevěřím tomu, že se tohle divadlo bylo schopné ve své době uživit. Tohle je hra na umění, kterou docení výhradně panicové, co mají absolvovanou Filosofickou fakultu a v současnosti obrací hambáče ve mekáču. Nikdo se na mě nemůže zlobit, když nepovažuji za umění, když mi někdo nabídne záběr na 6 siluet a přes ně jsou promítané odněkud ukradnuté náhodné záběry přírody. Tohle bylo prostě 20 minut naprostých sraček s nulovou vypovídající hodnotou. Když jsem si po siluetách uvědomil, že nic lepšího neuvidím, tak jsem zbytek tohoto omylu zhlédl dvojnásobnou rychlostí. Něco tak zbytečného, debilního, hnusného a nepopsatelně nudného se vidí opravdu zřídka. [3] VPŘED - 40 % Úvod tohto recitačního divadla byl docela fajn a poměrně vtipný. Bohužel, velmi rychle došly autorům nápady a postupně to celé vykrystalizovalo v chaotickou nudu se skoro až debilním závěrem. Škoda, určitý potenciál v tomto kraťasu dřímal. [4] KŘEČ - 0% Název tohoto baletního divadla je poměrně výstižný. Nemám nejmenší tušení, co se tahle chaotická a nesourodá sračka pokoušela říct. Obávám se, že tohle je pouhá přehlídka tanečních kreací, kdy snad ani samotní tanečníci a tanečnice netušili, jaká symbolika se za tím má skrývat. Člověk, který nesežral půl nůše lysohlávek nemá ani zrnko šance cokoli z tohoto nesmyslu pochopit. Kromě občasného poprsí nepříjemně nastylizovaných slečen, není nic dobrého k vidění. Je mi zle z pomyšlení, jaký pracovní výkon mohla vyprodukovat taková spousta aktérů, kdyby ho zamířila nějakým produktivním směrem. Tahle sračka je sprostým mrháním času tanečníků a bohužel i diváků. [5] SKLEP - 75% Celkový dojem z této píčoviny zachránilo pouze divadlo Sklep. Netuším, zda byl záměr nacpat sem 4 sračky, aby jejich dílo následně v kontrastu s těmi paskvily vyznělo nadstandardně dobře, nebo je dobré samo o sobě. Každopádně, nechyběl příjemně satirický nádech, vtip a poprvé ani myšlenka a nápad. A to vše v úderném a svižném tempu. Budovatelský vysírací ksicht Milana Štaindlera neměl ani tu nejmenší chybu. Smál jsem se kdykoli jsem ho uviděl. Hospodská rvačka perfektní. Na tohle jediné dílo se dalo s chutí dívat. [25 %] ()
70%. Ve zkratce: Karlštejn mě moc nepotěšil, ještě teď rozdýchávám Skřítka. Navíc zdejší skřítek (hraný samotným režisérem) má pravděpodobně poněkud pedofilní sklony. Hodnocení: *** --------- Druhý film mě naprosto otrávil. Hodnocení: ** -------- Veršovaná balada o reálném socialismu? Naštěstí jsem nepoznal na vlastní kůži, nicméně **** -------- Barvy. Mňam, mňam, chuťovka. Jasných pět ***** --------- Scénka divadla Sklep.... Kromě toho, že mi to strašně připomnělo Pád Berlína, jen jsem se mnohem víc smál. **** ()
Hodně bodů za první povídku, muziku a skvělo povídku - Na brigádě. ()
Představení pětice originálních pražských souborů i lidem, kteří do divadla nechodí, se vydařilo. Je jedině správně, že každá povídka vypadá úplně jinak. Přiznávám, že výtvarné divadlo Kolotoč a jejich Bersidejsi šlo naprosto mimo mě a jejich číslo mi tedy přišlo příliš dlouhé, ale zbytek skvěle funguje i po několika desetiletích. Technická poznámka: jedno z nejlépe bonusově vybavených českých DVD vůbec! ()
Zajímavé, artové, nekonvenční, experimentální... a především neopakovatelné. Celkové mé nadšení malinko sráží drobné příspěvky výtvarného divadla a baletní skupiny mezi třemi hlavními povídky, také jsou sice poutavé a originální, ale pro většinu diváků hůře strávitelné nebo ne zrovna nejvhodněji zařazené jako součást celovečerního filmu. Ten ostatek nemá chybu a jako celek funguje Pražská pětka báječně! Mimo jiné i díky výbornému průvodnímu komentáři Milana Šteindlera. Je až s podivem, jak dlouho mi tohle ojedinělé dílko čs.kinematografie absolutně unikalo. Nejvíc mě, jako většinu ostatních, oslovila závěrečná povídka Divadla Sklep "Na brigádě!" coby muzikálová parodie na budovatelské časy a současně takový western po česku. Na Sklepáky až nezvykle příjemně lidový humor, zakončený osobitou rvačkou v hospodě, s krásně absurdním vyvrcholením. K tomu až směšně černobílé postavičky vytvářející úsměvný obraz neblaze proslulé doby, v námětu, kterému by neuškodil ani celovečerní formát. Srší to jedným vtipným nápadem za druhým a skvělou muzikou Davida Nolla v několika různých hudebních stylech na malém prostoru, kde rozesměje především dechovka s vtipným textem v podání Vlastimila Zavřela a v kontrastu pohladí krásný romantický country song Strom kýve pahýly Tomáše a Jany Hanákových. ... Ovšem moderní "němá komedie" Výlet na Karlštejn s podivnou rodinkou a groteskním vykřeslením rodinných i pracovních trablů také nemá chybu! Dobrodužní cesta s fantazijně propracovaným vizuálem a pak ta scéna v hospodě! Do třetice je tu ještě naprosto geniální Oldův večírek coby tragikomický příběh hotelového pracovníka spojený s nadčasovou satirou v kruhu "vyšší" společnosti v střetu s řadovými pracovníky hotelu (údržbář a jeho pracovní nadřízení). Herci zcela neznámých tváří z recitační skupiny "Vpřed!" předvádějí fascinující koncert ve veršovaných a zhudebněných replikách. ,,Každé nové zlepšení chce kromě změny myšlení především schopné vedení, co umí najít řešení!" Umělecká avantgarda všeho druhu par excellence. 90% ()
Něco koukatelné, něco hůře koukatelné. ()
Tady Vorel starší je známy točením hnedých veterníkov, ale tu som v červených číslach čakal oveľa viac než len predstavenie mimóznych blbín, akoby ich písal chronický alkoholik v stave nekontrolovanej psychózy. A to som na diela alkoholikov zvyknutí, aj Havla som čítal! ()
Když jsem kupoval DVD, bylo to hlavně kvůli poslední povídce. Paradoxně moje jedenáctiletá dcera nejvýše hodnotila druhé Bersidejsi (doslova, že přestože to není zrovna její styl, je to VÝBORNÉ) a čtvrté Barvy. Líbila se jí úvodní a poslední povídka, Oldův večírek nezaujal. Přihlédajíc na názor svého dítěte, dávám tedy 4 hvězdičky :). ()
Související novinky
Další smutná zpráva z českého filmového světa
Ve věku 95 let dnes v Praze zemřel herec Karel Fiala, představitel titulní role v legendární české komedii Oldřicha Lipského Limonádový Joe aneb Koňská opera. Zprávu uvedl Český rozhlas. Ostravský… (více)