Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Václav Vorlíček tentokrát vyměnil scénáristu Miloše Macourka za Oldřicha Daňka, který byl specialista nejvíce na historická témata, ale ten se rozhodně nebál pořádně zaexperimentovat. Vznikla tak ohromná parodie na špionážní filmy, které se jen tak něco nevyrovná. S jakou lehkostí a grácií je každá scéna natočena je grandiózní! To samé platí o hudbě, to je dokonalost sama a s dějem neuvěřitelně souzní. Tenhle film je totální klasika ve svém žánru, plná velikých hereckých es, včetně psího zástupce. Nic bych za to nedal, že se tento roztomilý psík objevil o rok později u pánů ze Čtyřky v Bartolomějské, konkrétně u inspektora Mrázka, jako chytrý pejsek Koki. (12.02.2019)

Tenhle Vorlíčkův majstrštyk s přibývajícími léty zraje jako víno... Nemůžu jinak, než přidat jednu hvězdičku a zaokrouhlit celkový dojem na 95 %. Není to jen parodie na bondovky a akční špionážní thrillery, ale především navýsost inteligentní komedie natočená talentovaným režisérem a zahraná hereckou špičkou 60. let. Je to film spadající do nejšťastnějších let české filmové produkce, kdy už se toho hodně mohlo a zároveň pravidla hry nediktovala komerce. Vyzdvihovat jednotlivé herce, hlášky nebo scény nemá smysl, protože jde o zvlášť vyrovnané filmové dílo. Celkový dojem: 95 %. (28.09.2007)

Já se nikdy bondovkami nebo podobnými špionážními filmy nezabýval, protože to považuju za naprostou ztrátu času, ale opravdu nebylo potřeba být nějakým znalcem těchto snímků, abych se u Konce agenta W4C pobavil. Z téhle parodie Vorlíček vytřískal co mohl, podobně jaku u "Pane, vy jste vdova!". Napoprvé to bude za lepší 4*, ale třeba po další projekci ještě 1* přihodím. "My sme to holka neměli brát, viď?" (10.01.2010)

Neviděl jsem žádnou klasickou Bondovku (ostatně, z pohledu dobového kontextu: kolik našich diváků tenkrát v roce 1967 ano, že jo?), nepatří mezi mé vyhledávané filmy – Agent W4C coby československá obdoba mne už dlouho velice zajímal a fascinoval, jak byl za hranicemi úspěšný. Nemusím moc ani Jana Kačera – i když je to hlavně tím, v jakých pro mě nezajímavých intelektuálních filmech Schorma, Bočana a spol. tenkrát hrával – zde mne naopak velice bavilo sledovat jeho počínání v roli západního (francouzského) agenta zapojeného do mezinárodní špionáže napříč socialistickým Československem. Kačer to skutečně zvládl s gracií, ani Květa Fialová nepostrádala svým typickým šarmem, Jiřímu Sovákovi v době svého vrcholu velice sedla postava typického "malého českého" úředníčka v roli amatérského špiona. Snímek na mne od počátku dýchal neskutečnou propracovaností scén skrze kameru, nasmínání scény (třeba v nočních ulicích), hudbu (přidávám se k těm, který zde chválí úžasnou titulní písničku v podání nedoceněné Judity Čeřovské). Ten snímek chvílemi dost vypadá, jakoby šlo o velice vážné (kontra)špionážní drama na pozadí období studené války, o to více coby lahůdky zapůsobí pravidelně se objevující, někdy až minimalistické gagy, různé drobné vtípky i pořádně rozjeté groteskní a přímo parodické scény. Měl jsem pocit, že většina tvorby Václava Vorlíčka, ať už komedie, pohádky klasické i moderní, sci-fi,..., je neustálým omíláním v TV hodně profláklá a nemůže už přinést nic nového, a ejhle! Navíc obrovským překvapením je značný podíl scenáristy Oldřicha Daňka, zaměřeného více na různé historické a komorní hříčky, který si tímto počinem doslova zaexperimentoval, a to znamenitě! Občas film sice přejde do stěží uvěřitelných momentů (Sovákova plavba po záměně plavců pomocí posunu elektrického drátu už byla trochu na hraně), ale jako celek určitě velká spokojenost. (75%) (Československá filmová výzva) (21.05.2019)

Clouseauovský (strašný konstrukt) Sovák zachránil co se dalo, takže jsem skončil na vcelku spokojených čtyřech hvězdičkách. Líbilo se mi že film vystihl přikrášlenost bondovek lépe, než kdyby přímo parodoval konkrétní scény. Pořád si ale myslím, že se měl Miloš Macourek víc odvázat, a že roli toporného Jana Kačera měl dostat někdo výraznější. (06.07.2013)