Zlá krev

František Filip si ve své tvorbě vybírá historické události a ať se to někomu líbí nebo ne, jeho příběhy jsou pravdivé. Že mají sociální námět je samozřejmé. Nebo může mi dát někdo příklad z dějin, že by revoltovali bohači a milionáři ? O co by jim také šlo ? Jedině, že lidé málo nakupuji, že jim klesají zisky a že jim klesá životní standard. Taková byla doba a pokud režisér nechce vyprávět pohádky o červené punčošce, pak musí točit pravdivě, ikdyž to někomu není po chuti. Mě se výkony všech herců velmi líbily, bohužel 80% z nich už je na "pravdě boží". (07.10.2012)

Čas natáčení se od seriálu Sňatky z rozumu dost vzdálil. Zatímco v ději nakonec uplynulo de facto jen pár let, ve skutečnosti dělí filmařinu prakticky dvacet let. Bornův syn hraje gymnazistu, ale působí opravdu úplně jinak. A změnily se i další postavy. Právě Bornův syn nebo Marek Brodský jsou nejslabší články v řetězu. Naopak Jiří Císler prakticky exceluje. I nadále sledujeme osudy rodinných klanů, ale je pravda, že prostor dostávají jiní. Ani těch dějinných událostí už není tolik. Spíše vidíme marnou snahu dělníků za spravedlnost a tu úsměvnou z řad Rakouska, které se všemi možnými i nemožnými způsoby snaží potlačit vzpoury a snahu o právno na straně Čechů. Ale i Češi se drobí a každá ze skupin bojuje za něco jiného. Myslím, že seriál přináší takové hořko sladké pousmání spíše protirežimním odpůrcům. A možná i všem ostatním. Zatímco komunisté jistě oslavně opěvovali tento seriál, ve kterém haní Rakousko-Uhersko jako zhoubu, která potlačuje práva a svobody dělníků, kteří volají po socialimu, tvůrci si mnuli ruce, že v hávu zastaralého režimu poukazují na nešvary současné. Zatýkání, zastrašování a vymyšlené procesy. Propaganda samozřejmě zapracovala, té se filmaři nevyhnuli, ale jak už jsem zmínil, člověk chápající četl a čte mezi řádky. Výborní herci, masky, kostýmy a výprava dělá ze seriálu jeden z těch lepších mezi historickými a František Filip tohle uměl. A tak jediné, co doopravdy chybělo, byl původní vypravěč Václav Voska. (22.03.2021)

Úspěšné navázaní na Sňatky z rozumu (a Císařské fialky) se povedlo jak v knižní, tak seriálové podobě. V Zlé krvi sledujeme ještě dramatičtější pokračování osudů podnikatelských rodů Nedobylů, Bornů a lidí kolem nich. Zbouřený dům s několika mrtvými, dramatický soud, postava několikrát zatčeného Karla Pecolda a přesto pořád odhodlaného bojovat za své socialistické cíle, příchod fanatického komisaře Kiesla s pořád silnějšími požadavky, tragický osud mladého Míši Borna končící sebevraždou, silná proměna Martina Nedobyla z úspěšného podnikatele pod vplyvem politické situace na psychicky rozpoloženého člověka a jeho následná krutá smrt,... to je jen zlomek z mnoha pohnutých osudů a událostí odehrávajících se koncem 19.století v Rakousku-Uhersku, které ze Zlé krve vytváří jeden z nejlepších čs.seriálů a to, čemu se říká opravdové drama. Vedle hereckých výkonů "klasiků" Jiřího Valy, Luďka Munzara, Radovana Lukavského, Ilji Racka nebo Jiřiny Jiráskové se tu skvěle prosadili i představitelé mladší generace, např. Václav Postránecký, Bronislav Poloczek, Taťjana Medvecká, Oldřich Vízner, Josef Abrhám, Dagmar Veškrnová nebo jinde nevyužitý Otomar Krejča mladší. Škoda akorát posledních dvou dílů po smrti hlavní postavy M.Nedobyla, natočených podle méně povedeného 4.svazku Neffovy ságy "Veselá vdova" - ty dva díly mi už přijdou trochu zbytečné, navíc s původními Sňatky z rozumu už nemají téměř nic společného. (11.02.2017)

Po více než roce jsem se dostal k pokračování československého seriálu Sňatky z rozumu. Tvůrcům seriálu to ale trvalo osmnáct let. :-) Zlá krev dějově navazuje tam, kde Sňatky z rozumu skončily. Zavádí nás do Prahy (a Vídně) do roku 1881 a pokračuje zhruba následujícími deseti lety. Opět se setkáváme s rodinami, Bornů a Nedobylů a jejich okolí. Jsem velmi rád, že se zachovalo původní výborné obsazení. K nim se postupně přidala další generace postav i herců. Znovu jde o skvělé herecké výkony, dobré dialogy a především o výtečný dějepisný exkurz do naší ne moc známé historie, kdy Češi bojovali proti rakouskému mocnářství o uznání některých svých práv. Oceňuji pohled z obou stran naší tehdejší společnosti. Bohatí obchodníci jsou neustále ve střetu s dělnictvem, ať už je politická situace jakákoli. To je zobrazeno velmi dobře. Tentokrát mi nevadila ani postava vypravěče, který občas v podobě Martina Růžka vstoupil do děje. Paradoxně pro mě byla největší překážka barevná kamera, na kterou jsem si musel několik dílů zvykat. (13.03.2024)

Sága Neffova rodu neztrácí na kvalitě ani ve svém po letech natáčeném pokračování. Skutečnost, že naše národní emancipace slouží ke zpochybňování celé naší novodobé identity, tento seriál nepoznamenala. Proces postupné degenerace významné části sotva vzniklého národního hnutí a jeho prvních skutečných problémů v rozporuplně vnímaném ideovém, kulturním a hospodářském kontextu je tu zvládnut s odzbrojující přesvědčivou bravurou. Vedle toho vzniká hnutí nové: pokrokáři, mladí, z nichž vyroste jádro prvorepublikové politické exekutivy. Proces s Omladinou i sílící socialistické hnutí, jímž KREV vrcholí, přesně a výstižně postihuje tyto pozoruhodné vzestupy tehdejší české společnosti. Mladší herecká generace, která tu dostala svůj prostor, generace osmdesátých let (Medvecká, Marek Brodský, Martin Zounar, David Vejražka, Vašinka, Pavel Vacek), vesměs svou příležitost dokázala zužitkovat a přesvědčit. Důležitost kontinuity (scénáristická rodina Zelenkových i režie Františka Filipa) se v tomto případě beze zbytku osvědčila, a tak jediné, co ZLÉ KRVI ve srovnání se SŇATKY chybí, je Voskův noblesní komentář a konferování (tehdy ještě ne moderování), jakkoliv i Martin Růžek v rámci daných možností zvládl svůj stručnější part rovněž s viditelnou bravurou. Kvalita se tedy i v tomto případě opět prolnula s profesionalitoutou a prolomena byla i dosavadní nevůle tento celek uvést na DVD nosičích. České televizi to tak víc sluší, doslova jí to jde k její divácké pleti. (03.01.2008)