Krotitelé duchů

Slavná, duchařská komedie, která už nejspíš navždy zůstane nejlepším filmem režiséra Ivana Reitmana. Parta potrhlých vědců (v čele se skvělým Billem Murrayem), která řeší problémy s nadpřirozenými úkazy po celém New Yorku, mě dostala už jako malého diváka a nepustila dodnes. Naštěstí. V tomto filmu jsem se také poprvé zamiloval do Sigourney Weaver, takže mé hodnocení je jasně dané. Snímek je prošpikován příjemným humorem a opatřen luxusním soundtrackem Elmera Bernsteina (Sedm statečných, Velký útěk, Mys hrůzy). Fantasy komedie ze zlatých 80. let. (12.12.2009)

I když je duchařská komedie vcelku běžný žánr, podařilo se tvůrcům tímto filmem vnést svěží vítr. Jedná se o jednu z nejoriginálnějších duchařských komedií vůbec. Místy možná není až zas tak moc vtipná, ale vše zachraňují skvělé nápady jako třeba strážce brány, gigantický námořník, duchařské auto atd. Díky tuctům takovýchto vychytávek se daří vyhýbat se klišé. (05.01.2009)

Ulítávali jsme na tom všichni, někteří víc, jiní míň. Hravé, horkou jehlou šité a zřejmě stále lákavé i pro dnešního diváka. Solidní vizuální efekty a několik sympatických nápadů režiséra doplňuje dnes už kultovní hudba, skvělá atmosféra a herecké výkony chlapíků s laserovými děly, kteří poté, co newyorská Socha svobody opustila svůj podstavec, utnuli zničení světa sumerským bohem. Na druhou stranu si přiznejme, že je to krapet vlezlé a na sílu, mnohem více zábavy (tady přeci jenom asi víc úřadovala osvědčená firma ILM) navíc alespoň v mých očích představila o pět let mladší dvojka. (09.03.2012)

Klasika žánru. Originální, svižná a především zábavná duchařské komedie, nabitá nejen triky, které, na rozdíl od dnešních filmů, podívanou neokupují, ale slouží jí, ale také spoustou skvělých dialogů ("To je ložnice, tam se nikdy nic nestalo." - "To je ovšem škoda." :-). Vynikající Bill Murray si film sice ukradl pro sebe už v úvodní scéně testu s elektrickými šoky, nicméně Rick Morranis a kolegové Aykroyd a Ramis mu zdatně sekundují. (10.08.2010)

Pôjdem proti prúdu, ale mňa najobľúbenejší film našeho rodáka príliš nepobavil. Asi je to tým, že v 12tich som videl 2x dvojku, ktorú som zbožňoval a k tomuto staršiemu dielu som sa dostal až oveľa neskôr. Triky mi pripadajú trochu archaické aj na svoju dobu, hlášky sú fajn, ale nahlas som sa nezasmial ani raz. Chodiaca socha slobody je oproti tomuto oveľa silnejšie kafe. Keď pozerám na hodnotenia, ktorých tvar v 90 stupňovom uhle pripomínajú profilovú mapu vysokých tatier, nie som v mojom skeptickom hľadisku jediný. Film som videl v pôvodnom znení, pre našinca má asi špecifické kúzlo práve český dabing. (03.06.2012)