poster

Ikarův pád (TV film)

Drama

Československo, 1977, 101 min

  • Marthos
    *****

    Umělecké i lidské setkání scénáristy Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa patří k zásadním okamžikům televizní dramaturgie sedmdesátých a osmdesátých let. Neobyčejná jednoduchost, s jakou Hubač psal své náměty, se promítá zejména v hluboce lidském vykreslení hlavních postav, které vytvářejí pouhý prostředek k vytvoření skutečného obrazu. Hubač ve svých dramatech, ať už televizních, filmových nebo divadelních, vystavuje hrdiny velkým životním zkouškám s nemalou dávkou empatie a porozumění pro jejich lidské slabosti a zaškobrtnutí. Přitom jim dokáže velkoryse odpouštět, a když už se na postavy žene veliká životní katastrofa, snaží se i v té nejtrpčí situaci najít něco povzbudivého, někdy i úsměvného. Tento bohatý rejstřík plně zastupuje i původně zamýšlená trilogie, z níž byly nakonec realizovány pouze dvě části (druhá nese název Tažní ptáci, třetí - nazvaná Zima poutníků - byla pro televizní obrazovku adaptována až v současnosti jako Hodina klavíru). Hubač napsal titulní roli barového klavíristy a notorického alkoholika Káry přímo pro konkrétního herce s velkým H. Pro Vladimíra Menšíka. Přestože Menšík již předtím v několika celovečerních filmech prokázal, jak sugestivně dokáže zahrát velkou charakterní roli, jako by to, překryto komediálním figurkařením, vždy znovu někoho překvapovalo. Jen výjimečně mu byly svěřovány jiné než komediální role, vnucenou jednopolohovost svého herectví zřejmě cítil i on sám, když krátce po dokončením Hubačovy inscenace prohlásil: "Ty mé role, to je většinou jako bych na zeď jen házel písek. Teď jsem snad dokázal víc než dělat šaška." Ovšem byla by velká chyba zastiňovat další zúčastněné, především hrubě nedoceněnou Janu Hlaváčovou, která se tu dokázala s až dechberoucí skromností vcítit do role stále zrazované manželky. Jednu ze svých nejzdařilejších postav tu vytváří skvělý Čestmír Řanda v přesně padnoucí masce mefistovského strýce; špičkové výkony, byť na nepoměrně menším rozsahu, odvádějí i Hanzlík, Vinklář, Janžurová a Hanus. Dnes, s odstupem více jak třiceti let, je ústřední téma Hubačova a Filipova filmu stále nepomíjející a nepomíjivou záležitostí a šanci oslovit má i další přicházející divácké generace. Komorní drama milujícího a milovaného otce, neovladatelně zabíjeného démonem alkoholu, už nikdo nebude schopen zopakovat a zahrát tak, jak to dokázal jenom Vladimír Menšík. A to je bezesporu ta nejvyšší pocta.(7.6.2010)

  • zette
    ****

    Myslim, ze nebylo dostatecne ztvarneno Karovo piti, alespon ne tolik, jak se ve filmu resilo. Takhle a jeste mnohem hure pije kazdy "druhy" jouda. I cely den, ktery zacina vylitou vodkou do zachodu a pres synuv koncert, oslavu az po zranenou ruku ma radu trhlin... Co se tyce vztahoveho propletence, ten je vynikajici ve vsech smerech, stejne tak vykresleni kazde postavy, ktere davaji smysl. Herecke vykony jsou nadstandartni a kazdy herec svou postavu zahral vytecne. Razlova byla v 70.-80. letech velmi osobita herecka a typove marne hledam podobnou nasi herecku. Hezka hudba a zajimave interiery.(18.9.2015)

  • Gemini
    *****

    Jiří Hubač = záruka určité nemalé kvality. Ve spojení s výtečnými hereckými osobnostmi na čele s naprosto famózním Vladimírem Menšíkem v jedné z jeho nemnoha vážných rolí pak získáme jednu z nejvýraznějších inscenací naší nikoliv doby, ale televizní tvorby. Žádný ze zúčastněných umělců nejede na půl plynu, emocionální výbuchy po sobě následují s kadencí hodnou reálných explozí v nikoliv nutně kvalitním válečném filmu a vy to všechno sledujete a nemůžete najít úhel, ze kterého by se autor na ten alkoholismus nepodíval. Právě ta všestrannost uchopení tématu otevřela panu Menšíkovi obrovský prostor k uchvácení diváka a Ikarově Pádu cestu delší a s podstatně slavnějším koncem než jeho mytologickému předobrazu. Tleskám téhle studii dopadu sociálně patologického jednání na širší sociální okolí a dávám 90%.(21.7.2008)

  • Jeremiah
    ****

    Když se vysloví jméno V.Menšík, hned se každému rozzáří oči a očekává salvy smíchu a jeho nekonečný vodopád řečí. To, že nebyl jenom vynikající vypravěč a komik, ale především skvělý herec, dokazuje tento film a jeho pokračování Tažní ptáci. Zde hraje V.Menšík trochu sám sebe - alkoholika - ale to jak to hraje ! - naprosto famózní !!! Pane Vladimíre, je obrovská škoda, že jste nám odešel tak brzy, takže Vám alespoň děkuji za nevšední filmové zážiky.(7.11.2010)

  • blackrain
    *****

    Dobrý film dělá především dobře napsaný scénář a vynikající herci ho svým umem doladí k dokonalosti. Pan Menšík je vynikající herec. O jeho mistrovství není třeba mluvit. Nosila bych jen dříví do lesa. Takových filmů jako je tento od Františka Filipa moc není a jak je vidět, asi jich nikdy nebude dost. Téma alkoholismu je aktuální pořád a nikdy nenastane doba, kdy aktuální nebude.(27.5.2010)

  • - Když v čase 25:16 v noci vstává syn Kára (Jaromír Hanzlík), aby zkontroloval svého otce (Vladimír Menšík), je na kalendáři na stole datum úterý 8. února. Když se situace opakuje o několik dnů později v čase 43:16, je na kalendáři pátek 13. února. Podle prvního data by však 13. února měla být neděle. (bomber7)

  • - V době, kdy Vladimír Menšík natáčel tento film, v němž hraje muže pozvolna spadajícího do silného alkoholismu, byl ve skutečnosti již několik let po absolvování protialkoholního léčení. (Kesijop)

  • - V 22. minúte Kára (Vladimír Menšík) predvádza bravúrne klavírne sólo. Na sebe ma strieborné sako. V ďalšom zábere, ktorý je iba na jeho ruky, vidno rukávy zlaté. V ďalšom zábere má už zase strieborné sako. (mbk19)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace