Muž, který stál v cestě

Psal jsem to už u Dubčeka, ale zopakuji to i tady. Všichni ti muži Pražského jara se ve větší či menší míře podíleli na tom, aby tady ten svinský bolševický režim zapustil kořeny. Proto je mi proti srsti, že jsou Dubček a spol. stavěni na pidestal. Nikolaevovi budiž přičteno ke cti, že právě tohle ústy novinářky Hynské Kriegelovi vyčítá, ale i tak mi připadalo, že se to snaží bagatelizovat. Samotný film je víceméně o mluvících hlavách a dokázal bych si ho představit jako součást Českého století. Pokud jste viděli epizodu Musíme se dohodnout nebo Dubčeka, je tohle pro vás de facto ztráta času, protože o samotném Kriegelovi se vlastně nedozvíte vůbec nic, což je tak trochu škoda, protože zrovna tenhle člověk měl hodně dobrodružný život. Ale to by asi vyžadovalo trochu větší rozpočet. Další věcí, která mě nebetyčně štvala, bylo to, že všechny postavy mluví česky. Prakticky ve všech produkcích vládne už docela dlouho trend, že v zájmu autentičnosti mluví historické osobnosti svým vlastním jazykem. Je to o to větší škoda, že rodilí mluvčí byli k dispozici. Pokud se něco povedlo, tak to byla celková dramatizace moskevských jednání, ale šťastnou ruku měl Nikolaec především při castingu, který to celé částečně zachraňuje. Tomáš Töpfer je jako Kriegl výborný, Jastraban zvládl po Dubčekovi s prstem v nose i Husáka a Dano Heriban mě mile překvapil coby Dubček. Tohodle herce je velká škoda. Ale i přes výborné obsazení je výsledkem spíše průměrná podívaná a trochu se bojím Nikolaevova legionářského projektu.  50% (24.08.2024)

Mimořádně kvalitní (na české poměry dvojnásob) film, který však nelze docenit bez hlubší znalosti kontextu. I přes mnohá zjednodušení bude pro mladou generaci, která možná tuší, kdo byl Dubček, těžko stravitelný. Se znalostí kontextu se však jedná o dle mého názoru skvělý snímek, který velmi věrohodně vykresluje tehdejší situaci. I přes mnoho kritiky směřované na (na první pohled) omezenou práci s hlavní postavou je film nadprůměrně povedený. Naopak více času věnovanému Krieglovi bych vnímal možná na škodu, protože bez důsledného vykreslení okolností a vztahů, které logicky zvyšuje čas vedlejším rolím, by film mohl působit jednotvárněji a nebavil by tolik. Co bych však vytkl, tak nevyužitý potenciál scén vzdoru v podání hlavního hrdiny, kde bych očekával významnější zapojení emocí a důrazu. Ústřední take home message vyznívá i dlouho po závěrečných titulkách - "co jsme měli udělat jinak? - Nepadnout na kolena a neposrat se". Byl jsem na promítání v neděli večer, končilo to k jedenácté hodině v noci a i přes to sedělo skoro celé kino bez hnutí až dojedou titulky (v doprovodu skvělé hudby). (05.06.2023)

Jsem strašně rád, že František Kriegel má svůj film, protože dlouho mě to velebení Dubčeka a opomíjení Kriegla vysloveně srala a bral jsem to jako óbr historickou nespravedlnost. Kariérní komunista a skutečný zásadový chlap opravdu není to samé. Film jako takový na mě působil až příliš neutrálně směrem k české výpravě v Moskvě a ještě jsme z filmu cítili menší budget což je obrovská škoda, působil spíše televizně ne filmově. Na druhou stranu se může opřít o silně emotivní situace na který slyším. Škoda že miláček národa generalisumus Pavel nežil v té době, Husák by měl totiž velkou konkurenci. V této době dobrá připomínka, jak rusáci přistupují k ostatním národům kolem sebe Finskem počínaje, Maďarskem konče všichni máme vlastní bolestnou zkušenost. Ta naše je docela dobře ukázana v tomto filmu. (31.05.2023)

Z konečného výsledku mám velmi rozporuplné pocity, a to hned z několika důvodů. V první řadě mi přišlo, že si tvůrci nemohli vybrat, jestli se film bude věnovat pouhému popisu historických událostí a rolí klíčových osob v těchto zásadních událostech roku 1968, nebo se zaměří jen na samotného Františka Kriegla, jehož život je vskutku pozoruhodný. Nakonec z toho vznikl takový kočkopes, mix obou těchto postupů, což se nakonec ukázalo jako ne úplně šťastné rozhodnutí. Film se jmenuje Muž, který stál v cestě, avšak samotného Františka Kriegla je tu zoufale málo, větší prostor dostávají úplně jiné postavy, což je velice matoucí a pro mě i docela nepochopitelné. Snímku moc neprospěly ani časté časové skoky, malinko to kazilo určitou ucelenost příběhu. Na vizuálu byl hrozně poznat nízký rozpočet, i celkové zpracování působí spíše televizním ražením. Na druhou stranu je nutné zmínit, že vesměs všichni herci odvedli dobrou práci, Tomáš Töpfer je výborný, Adrian Jastraban by mi více sedl do role Dubčeka, i tak ale svou roli zvládl perfektně. Film má hned několik silných momentů, ze kterých člověku není vůbec příjemně, tyto momenty jsou pak umocněny povedeným hudebním doprovodem od Michala Novinskiho. Z mého pohledu se jedná o čistě průměrné televizní historické drama, které zaujme především hereckými výkony, jinak toho zas až tak moc nenabízí, na jedno zhlédnutí to ale ujde. Málem bych ještě zapomněl na naprosto tragický zpětný dabing všech(!) postav, to byl místy fakt solidní bizár. 5/10. (08.10.2023)

Další dílo o tom prokletém srpnu 1968. Pro mladší a ještě víc mladé ročníky by to mělo být jako povinný film k uvědomění si našich dějin v rámci našeho soudružství k SSSR díky osvobození za 2. války a k tomu co se děje dnes díky některým zmetkovským politikům a populistům. Zase mě to vytočilo a znovu utvrdilo, že Rusáci jsou pořád stejní a chovají se jako hovada úplně ke komukoliv. To zbabělství našich tehdejších politiků už mám za sebou, ale to co se děje dnes se tomu začíná hooodně přibližovat a to zatím nejde do tuhého. No nic zase jsem začala být emotivní a odvedlo mě to od tématu filmu. Jsem za něj ráda poněvadž jsem si potvrdila ty tehdejší charaktery Husáka (mučený v base, ale přesto nakonec svině), přeceňovaný Dubček ovšem hlavně pro mě vlastně neznámý osud Krieglův a jeho ženy. Nenapadlo by mě, že ještě někdo může natočit něco o 68-ém co bych nevěděla, ale přesto se to stalo. A díky za to. Zase se mi potvrdilo, že pevné charaktery se ukazují až když je jeden v opravdových sračkách...Za mě naprosto zhnusenonasraných 95% (23.08.2024)