Osvětim: nacisté a konečné řešení

V tomto případě je nutno zůstat při zemi a reálně zhodnotit. Seriál nabízí velice podnětné téma- největší masovou vraždu v dějinách. Místo toho, aby nám rozkryl chladnokrevné plány na likvidaci Židů, něco z tajných projektů lágrů, metody psychologie ovládání davů, logistiku vyhlazování a další věci, zůstává dílo zcela na povrchu věci a pořád opakuje, že to byla vražda a hrůza. Hrůzou ale byla právě ta systematičnost a pečlivost plánování a realizace s pověstnou německou precizností. A ta zde je sice neustále zmiňována, ale skoro nic se o ní nedozvíme. Myslím, že se toho tématu tvůrci zalekli a vůbec nevěděli, jak ho vlastně zpracovat. A tak roztáhli hodinový materál na šest hodin a to je opravdu moc. 60% (24.09.2014)

Jeden z najúžasnejších a najkvalitnejších dokumentov, ktorý mapuje jednu z najhorších európskych tragédii. Je hlavne super, že štýl documentary, kde hovoria očitý svedkovia zverstiev a niektoré archívne zábery z toho obdobia doplňuje normálny sfilmovaný dej, čo ešte viac ukazuje na vierohodnosť tejto serie. Niektoré veci som ani netušil a napríklad také digitálne postavenie Osvietimi bolo bravúrne prepracované. A aj keď séria ma dokopy skoro päť hodín, vobec to neznižuje jej kvalitu a ani to nie je rozťahané , práve naopak je ukážkovo ukázané, ako sa vtedy menila Európa a postoje vplyvných ľudí na situáciu, ktorá nastala kvoli konfliktu jednej zeme k ostatným európskym krajinám. Nič lepšieho o Holocauste natočene nebolo a myslím si, že už ani nebude. Silné 5*, tu nie je nad čím rozmýšľať. (16.10.2023)

Absolútne autentické, historicky verné a skvelé dielko, ktoré má bohatý prínos z hľadiska dejinnej hodnoty. Je neuveriteľné, koľko toho sa ešte môžete dozvedieť o v podstate otrepanej téme zvanej „Osvienčim“ a to len vďaka svedectvám priamych svedkov a účastníkov. Prvé veľké poučenie zo seriálu je, že každý z nás sa možno za daných okolností mohlo stať nacistom, či už pod tlakom alebo dobrovoľne strhnutý mocou, že „teraz môžem robiť niečo, čo som nemohol a úplne beztrestne.“ Je zaujímavé ale sledovať všetky národnosti, dokonca aj tie utláčané, že aj tieto často boli pyšné a nadradené. Churchill raz povedal: „Prečo by sme sa my Angličania mali hanbiť za nadradenosť, keď my sme v skutočnosti nadradení?“ V tomto dokumente sa dozvedáme šokujúco ale aj to, že dokonca Židia medzi sebou navzájom mali pocity nadradenosti a že nemeckí Židia si mysleli, že sú niečo viac ako tí poľskí. Nadradenosť teda nie je iba doménou Nemcov. Je to niečo, čo má v sebe asi každý národ a takmer každý jednotlivec, povyšovať sa nad druhého. V prípade vojny sa potom ľahko ospravedlňujú zverstvá, ktoré sa stali aj na strane víťazov. Skvelé sú tu svedectvá dokonca aj od slovenských občanov, kde môžeme vidieť starčeka, ktorí vôbec neľutuje, čo sa Židom stalo, že si to vlastne vo všeobecnosti zaslúžili. Keď to porovnám so súčasnosťou, ak by prišli dnes podobné podmienky, nebola by väčšina s radosťou vykonala niečo podobné Cigánom? Nakoniec tu vidíme aj Židov, ktorí po oslobodení prenasledovali Nemcov a takisto ich bez súdu zabíjali a jediná ľútosť? Že ich nepozabíjali ešte viac. Dostávame úplne nové informácie, keď napríklad zistíme, že v Osvienčime bol dokonca verejný dom. Summa summarum, človej je proste už taký tvor, náchylný zneužívať moc podľa toho, ako mu to situácia aktuálne a pokiaľ možno beztrestne dovolí. (24.05.2016)

Pokud máte o koncentračních táborech (zejména teda o Osvětimi) něco nakoukáno nebo načteno, tak se v podstatě nedozvíte nic nového, ale i přesto je to moc dobře poskládaný dokument o událostech na které by se nemělo zapomínat. Celé to působí hodně autenticky a mrazivě. S depresivním pocitem, který se dostavil, když jsem Osvětim před několika lety navštívil osobně se to ale srovnat nedá, naštěstí. (15.05.2012)

Mnohem lepší a hrůznější než tenhle natahovaný stále se opakujícími záběry dokument je si na dané téma přečíst knihy. Jelikož už jsem jich přečetl několik a v Osvětimi jsem byl také 2x tak mě tento dokument moc nepřekvapil. Tím ho nechci zhazovat, určitě stojí za povinné shlédnutí, ale dal by se zkrátit do dvou částí. (10.03.2014)