The Million Dollar Hotel
The Million Dollar Hotel
The Million Dollar Hotel
Režie:
Wim WendersKamera:
Phedon PapamichaelHrají:
Jeremy Davies, Milla Jovovich, Mel Gibson, Jimmy Smits, Peter Stormare, Amanda Plummer, Gloria Stuart, Tom Bower, Donal Logue, Bud Cort, Julian Sands (více)Obsahy(1)
Příběh tohoto filmu se odehrává v jednom z hotelů postavených kdysi ve třicátých letech. V jednom z těch hotelů, kde smích poskakoval na bublinkách šampaňského. S příchodem třetího milénia v hotelu přežívají mentálně nemocní, blázni, narkomani, prostitutky a pátý člen skupiny Beatles. Tom Tom, hlavní hrdina filmu, zrovna zamilovaně sleduje éterickou prostitutku Eloise. Až chemicky kyselý milostný vztah dala do pohybu jediná věc - do hotelu přijíždí zvláštní agent Skinner, aby vyšetřil záhadnou smrt Tomova nejlepšího kamaráda - syna milionáře - Israela Goldkisse. Nehostinné kulisy a skvělý střih vytváří ztracenou atmosféru, kterou prohlubuje jedinečná hudba skupiny U2. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (178)
Million Dollar Hotel mě natolik nadchnul, že jsem si jej na druhý den musel pustit ještě jednou. Hotel, ve kterém se vyšetřuje vražda, plný zvláštních figurek a postaviček, je místem, kde se může zrodit zvláštní cit. Hlášku Milly Jovovich: "Já neexistuji, jsem fiktivní", nikdy nezapomenu :-) A vedle reklamy na parfém Escape od Calvina Kleina zde podává svůj nejlepší herecký výkon :-) A můj oblíbenec Tim Roth to na závěr svojí minutovou přítomností vše korunuje. ()
hotel do ktereho se nejezdi na rekreaci. osazenstvo jako vystrizene z pronasledovani a zavrazdeni jeana paula marata predvedene divadelnim souborem blazince v charentonu za rizeni markyze de sade. skvely soundtrack od u2, bonovo cameo trvajici 1s a prijemne prekvapeni v podani mela gibsona. to je the million dollar hotel - dalsi stylovy film wima wenderse, ktery ale kazdemu nemusi sednout. idealni kandidat na pulnocni filmove pokoukani z postele, pokud 2. den nemusite vstavat v 7 rano. ()
Nenechte se odradit faktem, že scénář k tomuhle Wendersovu filmu psal ten angažovaný trapák "Bono" ze sračkoidní kapely U2. Film je to totiž existenciálně silný, vizuálně nádherný, poetický, hluboký a... zkrátka geniální. "Bona" od té doby, co jsem film viděl poprvé, už nepovažuju až za takového trapáka, a jeho hudba už mi nepřipadá tak sračkoidní. Meditativně nostalgický příběh skupiny podivínských a více nebo méně šílených individuí, obývajících zašlý hotel na okraji centra Los Angeles, podbarvený krásnou meditativně nostalgickou hudbou. Hlavním pilířem filmu je fantastický a strhující výkon Jeremyho Daviese, kterému zdatně sekundují například zvláštní (opravdu hodně "zvláštní") agent FBI Mel Gibson, pátý člen The Beatles Peter Stormare, v malé (ale výrazné) roli Julian Sands (jeho replika o umění je trefná) a ve své životní roli i ošklivá transka Miloš "Milica" Jovović, která se tu ovšem famózně blýskne v roli psychicky labilní pouliční holky, ve které jí to místy přiznávám docela slušelo (respektive tahle role jí slušela/sedla jako ulitá). Film, který mě nikdy neomrzí a nebýt Lisbon Story, byl by mou Wendersovou jedničkou. ()
Ve Wendersově „miliónovém hotelu“ se asi nikdo nezabydlí snadno. Je to zcela jiný svět než ten vzdušný berlínský, v němž se všechny sny, myšlenky a pocity slévají v jedné osvobozující polyfonii doléhající k sluchu andělských posluchačů. Je to svět klaustrofóbní – a každá vyslovená i myšlená věta k jeho uzavřenosti přispívá. Interiér, který místnosti skládají, připomíná podobnou zaprášenou knihovnu jako antikvariát, do něhož chodí Eliška, a jeho obyvatelé mohou nejednomu čtenáři připadat jako nerozřezané knihy. Pomalu se rozvíjející příběh stále vzdaluje potřeba zorientovat se ve všech těch gestech, pohybech a umanutostech, v celé té několikanásobné „hře na…“. Každý dojem z proniknutí povzbuzuje k dalším pokusům dešifrovat celou tu hieroglyfickou kompozici, byť se tím drama stále důsledněji znečitelňuje, a podobně působí i všechna vykročení z hotelových dveří: to světlo za nimi neodkrývá o nic víc než všechny ty masky. – Než jsem se rozdýchal, měl jsem dojem, že je film jen skicou nějakého budoucího díla – srovnatelně zásadního pro Spojené státy americké jako Nebe nad Berlínem pro Evropu. Že je to soubor poznámek, plno náčrtků a zkusmých ohledání. Zvláště mi nevyhovovala hudba – coververze Reedovy písně Satellite of Love srozumitelně vyjádřila, komu měla být svěřena. Také bych osobně přivítal jiné obsazení, jakkoliv jsem si postupně na ústředního hrdina i na netypického vyšetřovatele zvykl a svým způsobem si je oba oblíbil. ()
Mám rád filmy odehrávající se ve stylovém prostředí s partou bizardních postav. Je pravda, že film je místy zdlouhavý, ale který Wendresův filme není...Pro mě skvělá studie šílených postav s krásnou hudbou a překrásnými interiéry. ()
40 % a to jen za Millu. ()
vyborná hudba, výborní herci, naprosto hluchý film ()
Co tohle zase bylo.Zase jsem po čase narazil na film ,který šel úplně mimo mě a přišel mi jak z jiného vesmíru akorát nevím jestli je zase chyba a mé straně nebo na přijímači.každopádně za mě hlavně za Mela 40 % a dvě hvězdy. ()
Nějak mě to nedostalo. Takové uměle nezávislé bych řekl. ()
Emotivní filmová balada, která působí jakoby byla šitá horkou jehlou, ale nikdo jí nemůže upřít její silnou nadčasovost a všeobjímajícnost. Stejně jako v komixu je celý svět vyobrazen v podobě jediného města, tady je tím světem právě "miliónový" hotel. Poslední zastávka společensky nedůležitých lidí na cestě do pekel. A díky smrti jednoho z nich se i oni stanou na malou chvilku těmi nejdůležitějšími - tedy alespoň v jejich očích. Vždyť se dostanou i do televize. Zároveň se zde pomalu rozplétá - a také vše spojuje - i motiv lásky, přátelství, zrady a pomsty, který je tak samozřejmý, jakoby by byl vystřižený ze samotného Shakespeara. Každá postava je jedinečná a neuvěřitelně zajímavá - každý její následující krok je navíc dopředu nepředvídatelný. A největší předností filmu jsou pak herecké výkony - jmenovat musím minimálně dokonale rozpolcenou Millu Jovovich, krutého a chápavého Mela Gibsona, naprosto dokonale Lennona imitujícícho Petera Stormarea a poklonu si zaslouživšího Jeremyho Daviese - jak za Tom Toma na obrazovce, tak za Tom Toma vypravěče, který filmu dal neuvěřitelnou atmosféru. Čtyři a kousek. [prosinec 2006] ()
Silně atmosferické, city nabité, kouzelné scény se tu střídají s hluchými místy, které ve filmu bohužel převažují. Skvělá kamera, krásný hudební doprovod - dvě věci kterým se podařilo vytvořit solidní depresívní atmosféru...ale to nestačí. I tak jde ale o zvláštní film, který za shlédnutí určitě stojí. ()
Trošku nudný a vcelku mnoho neříkající experiment s nedobrým scénářem a doprovodnou hudbou U2 v pozadí. Pro Wenderse musí mít člověk velké pochopení a to já zrovna moc právě neměl, i když leckteré herecké výkony nebyly vůbec špatné. Něco mezi dvěma a třemi hvězdami. Možná po dalším shlédnutí něco málo přidám... Přidal jsem... ()
Mně tohle strašně dostalo, a to ne proto, že miluju U2. Kdyby to byla nuda s písničkama U2, radši bych si pustil DVD se záznamem nějakého koncertu než koukat na film. Ale Wenders opět ukázal, že je skvělý režisér. Bizarní hotel uprostřed moderního velkoměsta, hotel s přídechem starých časů, bizarní obyvatelé, skrývající ve svých duší hodně roztodivné touhy a frustrace. Pomalé rozplétání příběhu, krásná práce kamery, krásná hudba (jsme u toho:)... Pro Wenderse musí mít člověk pochopení, milovníci popcornovek tohle nemůžou nikdy chápat. ()
Poněkud bizarní místo s bizarními obyvately a bizarní příběh. Já jsem si celkem dost pošmáknul, i když tohle rozhodně není Wendersův nejlepší film. ()
Popravdě nechápu, proč je tento geniální film modře hodnocen. Není absolutně nic, co bych mu vytknul. Scénář, režie, úchvatná hudba, výborné herecké výkony, kamera, střih, vypointované postavy, existenciálně-mysteriozní zápletka, výborná atmosféra, hluboká myšlenka...no a výborný Stormare jakožto pátý člen Beatles?... P.S: Jo a Bona sem tam fakt zahlíd ()
Nudny film s ludmi ako Mel Gybson, Mila Jovovich a Peter Stormare. 20 % ()
Čekal jsem od toho něco ve stylu Lynchových nebo Kellyho filmů, no moc se jim to nepodobá. Tohle je sice divné, ale je to hlavně tím, že se to odehrává mezi blázny, hlavní hrdinové divně mluví, divně se chovají (vlastně to hodně stojí na hereckých výkonech, které jsou tady dost dobré) a to je tak nějak všechno. Příběh to má jednoduchý od začátku do konce, na konci by teda mohl přijít zajímavý zvrat, ale to by se film musel předělat, hlavně scény s Eloise. Mě osobně tu chyběla nějaká pořádná atmosféra, takhle si ten film prostě plynul a samotné prostředí podivného domu s podivnými lidmi nemohlo fungovat dlouho, takže mě to bavilo tak 50 minut a ten zbytek jsem tak nějak dokoukal. Filmařsky je to docela dobrý, ale moc si to mě to nezískalo. I tím, jak je to moc dlouhé, dvě hodiny jsou fakt moc. 3* ()
komercna divnostka balancujuca na hrane gyca. ()
Film, ke kterému se opravdu hodí slovo "podivný"... Ať už jde o podivný střih, podivný příběh, podivné postavy, podivnou kameru, podivné prostředí nebo o všechno ostatní... Těžko se to sleduje, ale má to podivnou (už zase), i když zvláštním způsobem strhující atmosféru a v konečném důsledku i "něco do sebe"... Tři a půl hvězdy, spíše čtyři, ale protože to opravdu vyžaduje maximální divákovu spolupráci, raději se zatím přikloním ke třem a uvidím po druhém zhlédnutí... ()
Připadá mi, že se Wenders pokusil natočit hollywoodský trhák. Tomu by odpovídalo i obsazení Milli Jovovich a Mela Gibsona do hlavnějších rolí. Zase je to o hledání sebe sama, jen je to naroubované na outsidery naší společnosti. Chlěl tím říci, že i retardovaní mají své city a sny. Nebo ukazuje celou společnost jako větší, či menší zkrachovance? Nebo nám chce říci, že celý svět je jeden velký blázinec a že my všichni jsme menší, či větší blázni, kteří na něčem ulétávají. Že všechno je bláznivé, protože neznáme správný směr. Takže jediným východiskem je smrt, či se nás snaží jen přesvědčit, abychom si to mysleli? ()