Father Ted

Viděno v rámci anglického semináře vedeného rodilým mluvčím (společně s Only fools and horses). Když jsme měli tyto dva seriály srovnat, který je lepší, většina uvedla Koně a hlupáky, což lektor odsouhlasil s tím, že humor Otce Teda je takový vulgárnější a stupidnější. A právě proto mně se tohle líbilo víc. (17.03.2010)

Hlavně to nevzdejte po prvním dílu, protože zpočátku to zase taková sranda není, ale jakmile si člověk na tuhle šílenou partu zvykne, je to srdcovka. S odstupem času je to pro mě jeden z nejlepších sitcomů vůbec. Nezapomenutelné hlášky, krásně zkomolená angličtina a hlavně spousta výborného humoru. I když myslím, že každému tenhle styl sedět nemusí, tak mně se trefil přímo do vkusu. Můžu se na to koukat pětkrát po sobě a stejně si to zase pustím znovu. Mrs Doyle: "Now, what do you say to a cup of tea?" Father Jack: "Feck off, cup!" (22.03.2008)

Viděl jsem jen jeden a to první díl, ale ten mě dostal. Byl velice vtipně napsán, se spoustou nápadu, neštítíc se ničeho (takové názory na církev z úst kněze-byť vypatlaného, bych nečekal). Musím jej vidět celý!!! A už jej mám a pomaličku jej skoukávám a žasnu kolik je v něm humoru za který by před nedávnou dobou jistě autory čekala hranice:-) (13.08.2009)

Seriál, na kterém je sice poznat, že jde ještě o Linehanovy začátky, ale který není možné si neoblíbit. Graham Linehan je výborný autor seriálů, i na tomto je jasně patrný jeho rukopis... výborný humor, originální námět, geniálně divné postavy (tří kněží, kteří byli za trest posláni na odlehlý irský ostrov), nemyslitelné situace, přičemž v těch nejhorších si nejokopávanější postavy opět zahrál sám autor. Pro mě další z důkazů geniality jeho smyslu pro humor. (14.12.2010)

Nadšení z prvních dílů po dokoukání celého seriálu značně opadlo. Má to svoje světlé chvilky, kdy kvantita navršených stupidit přeroste v kvalitu – pocit nadreálna –, ale bohužel těch momentů není tolik, kolik by si jeden přál, a až příliš často se tu opakují stále tytéž fóry (ano, součást poetiky, a ne že bych se nad osmistým padesátým „Feck! Drink! Gals!“ otce Jacka vděčně nekřenil, ale mám přec jen radši humor ze sofistikovanějších šuplíků). A mimochodem, satira na církev v tom není prakticky žádná (ne že by na tom záleželo) – ti tři magoři sice pro zvýšení absurdity dělají kněze, ale humor stojí na jejich osobnostních charakteristikách a ne na nějakém tesání do církevních dogmat či zvyků; zrovna tak dobře by to mohla být parta hasičů, zřízenců v zoo nebo univerzitních profesorů. (02.03.2013)