Lolita

Trochu zklamání. Kubrickovu verzi jsem neviděl (ikdyž se ji asi pokusím sehnat, už kvůli mému opěvovanému oblíbenci Sellersovi), ale zato četl kousek knihy...a asi kvůli tomu jsem čekal víc. Herecky je to zvládnuté vesměs dobře (Jeremy Irons a Dominique Swain super, zato Melanie Griffith totálně nesnesitelná), příběh taky nebyl špatný, ale knižní lehce zvhrlá atmosféra se vytratila, a proto i s ohledem na pochybný závěr (myslím tím dění u Quiltyho) to bude pouze za 3*. (15.01.2011)

Klobouk dolů před Dominique Swain a někdy také před Adrianem Lynem. V prvním případě jednoduše proto, jak zvládla roli Lo. Jasně, že mám problém s tím, že 14-ctku hraje někdo, kdo na těch 17-náct vážně vypadá, ale i přes to se mi ztvárnění Lolity hodně líbilo. Dominique je správně neposedná, vyzívavá, rozpustilá, prostě lízátko jak si asi každý kdo četl knihu tuhle postavu představuje. Přesto by to mohl někdo Humbertovy vpálit naplno a neskrývat se za už skoro dospělou ženskou... V druhé případě Adriana Lyna to je komplikovanější. Adrian si dokáže skvěle vyhrát s určitým typem scén, většinou v komorním podání Irons - Swain. Tam to prostě jiskří, je tam ten náboj a při samotné "erotice" to fakt vře. Vrcholem je pak vyřizování si účtů s Quiltym, které sice balancuje na hraně komičnosti, ale ve výsledku se jedná o naprosto skvělou scénu. Problém ale s jeho režií nastává v momentě kdy se toho moc neděje a je třeba zaplnit příběhové mosty. Tady Lyne docela výrazně zaostává a začíná i nudit. Naštěstí se nejedná o moc častý případ takže se to dá přežít. Když tomu přidám Ironse a Morriconeho, jsem schopen se na ty 4 hvězdy dostat. Murder me! Murder me like you murdered my mother! (21.10.2010)

Nejtragičtější příběh, co znám. Kam se hrabe Shakespeare. Tam snad není postava, která by nebyla tragická. Irons podává skvělý výkon, překvapivě i Melanie Griffith, ale u mě celý film stojí na Dominique Swain, která svou roli zvládla tak dobře, že to přes obrazovku/plátno funguje i na mě. Být v Humbertově situaci, zachoval bych se stejně. Sakra, proč já ten film nemám v nejoblíbenější desítce? (09.12.2008)

Bestseller páně Nabokova jsem nečetl a mladé holky, a to i ty starší než Lolita, mne až na pár výjimek vždy vlastně nechávaly chladným, čili v roli Humberta bych se stal asi spokojeně ženatým mužem s Melanií Griffith a malé přisprostlé holky bych si sotva všiml.  Tím pochopitelně nechci říct, že jen kvůli sexuálnímu nezájmu o mladé maso bych na  obecné rovině nerozuměl řekněme principům zakázané lásky a nedokázal si tenhle příběh užít.  Navíc, jak říká pan Nabokov, pedofilem se stanete už v rané pubertě, když vám z různých důvodů vaše první láska nedá , třeba umře na tyfus, to vám pak zůstane brouk v hlavě a už v tom lítáte celý život, a to se dá prostě pochopit. Mně teda dala, tak jsem řešit nemusel, ale to sem tak úplně nepatří. Jeremy Irons se pak role svého ouchyly zhostil na výbornou a když pak SPOILER JAKO BRNO na konci zastřelí své temné já, i jsem mu tu následnou prázdnotu uvěřil. Malá kur... holčička Dolores pak byla od začátku až výjimečně hypersexuálním dítětem, až jsem si říkal, jestli si třeba někdy i čte, má ráda zvířátka, čokoládu nebo tak něco.  No, ale chápu, předloha je předloha a Nabokov (když už ho to žena prý donutila dopsat) určo nechtěl psát o prznění opravdové dětské duše, že ano.  I když DALŠÍ SPOILER, kdyby Nabokov Lolitu nenechal umřít, mohl napsat druhý díl, Milfka a ten bych si možná s chutí i přečetl.  A teď jak si tak po sobě čtu, co jsem napsal, vypadám  až skoro jako moralista, že?  Hm, tak si milý čtenáři uvědom, že ti jsou vždycky nejhorší. Čtyři. (21.09.2023)

Lyne šije do citů stejně jako vosy do svého zabarykádovaného hnízda. Lolita je příkladem filmu, který se špatně komentuje, protože vyvolává špatně definovatelné pocity. Sledujete chladně vypočítavou, provokující a ve své podstatě dost podivnou čtrnáctiletou dívku, která si hraje se zoufalým stárnoucím mužem (skvělý Jeremy Irons) tak jako kočka s myší. Chvilkama se mi z té záplavy červené rtěnky zvedal žaludek, ovšem hra té výše zmíněné kočky s myší je v Lyneově podání opravdu dokonalá. Film se sice tváří po většinu dost lacině a obyčejně, ovšem některé scény naproto vytrhávají diváka z předem nastavených kolejí. Třeba scéna v dešti, kdy nasupená dívka odjíždí na svém kole a zoufalý otec ji hledá v ulicích. Máte pocit jakoby ste stáli pod obrovským mrakem, srdce plné bezmoci a pomalu vás skrápěl chladný déšť. A závěr sám o sobě, těch posledních pár minut, oplzlý Frank Langela jakožto svádějící důchodce ale hlavně ty dvě souvětí po titulcích, to prostě za shlédnutí stojí. Není to film pro pohodu, není to film pro romantické chvíle, ale je to film do kterého se ponoříte jako do vody v řece. (05.08.2004)