Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (221)
"No moment, ne tak hr, na takový návaly tady nejsem zařízenej!" ()
Je zde několik velmi slibných a hodně vtipných scén a situací, ale celkově to na mě působí slabším dojmem než obvykle. V přednášce se dozvíme o významu Járy Cimrmana jako tvůrce monumentální sedmihodinové operety Proso, které ale bylo významnými osobnostmi hudebního odvětví té doby dokonale rozebráno a vydáváno za jejich vlastní. Dovídáme se o jeho snaze dosáhnout co největší melodičnosti ve svých operetách. A jako představení vidíme malý úsek z Prosa, což je poměrně zdařilá parodie na operety. Hostinský (dobrý Zdeněk Svěrák) má hospodu na samotě. A tak když do jeho hostince zavítají dva návštěvníci, neváhá udělat vše možné, aby si hosty udržel co nejdéle. Nejdříve přichází hrabě Zeppelin (skvělý Miloň Čepelka), nadrženc, ze kterého se vyklube pašerák zvonků na kola. Dalším je vězeň (Ladislav Smoljak), který se dostává k hospodě po nesmyslném útěku z vězení a je zde držen přeludem svého anděla. A pak je tu ještě inspektor Trachta (Václav Kotek), který konečně může chytit svého pašeráka. A zpívá se a tak nějak i tancuje. ()
1066. hodnocený film: Další báječné divadelní představení autorů Smoljak - Svěrák, tentokrát však v hlavní roli Miloň Čepelka coby vzduchoplavec a šenkýřka v jedné osobě. Krásná ukázka toho, že není zapotřebí muzikálového megalomaství, kde se sejde na jevišti 50 herců/zpěváků a jeden křičí přes druhého. Minimalismus je unikát a Jára Cimrman je už dneska klasika. 5* si tahle hra jistě zaslouží, protože pobaví spoustu lidí a člověku zůstane hodně hlášek v paměti. 5* ()
Viz Záskok. 95% ()
Seminář sice slabší, ale hra neměla téměř žádnou chybu. Nejvíce potěšila postava Ladislava Smoljaka a jeho scéna s párkem a taky hudební vystoupení, která hru velmi oživila. ()
...dědeček byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal a nikoho kolem sebe nesnesl. Ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si otevřel hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi.... ...Tak to vidíte, pane Kulhánek. Vezměte si příklad - ze sebe. Byl jste vždycky poctivý člověk? Byl. Odseděl jste si poctivě dvacet let? Odseděl. Vidíte. Poctivost se nakonec vždycky vyplácí.... ()
V době vzniku hry se do Prahy nejezdilo na Ježíše Superhvězdu nebo na Bídníky. Vrcholem návštěvy vesničana v Praze byla návštěva Karlínského divadla, kde hráli nějakou operetu a když měl opravdu štěstí, viděl i Pepíčka Beka nebo Pepíčka Zímu. Opereta byl určitý měšťácký způsob popisu sexuálního života buržoazie, který byl zaobalený tanečními čísly. Cimrmani tuto formu operety zparodovali dokonale. ()
"Sexualni stvanec, spermon a erektik"! Nezapomenutelna slova Milone Cepelky z div. hry Hospoda Na mýtince. Typicky Cimrmanovsky humor, kteremu nejde dat jinak nez pet hvezd. ()
Opäť nadpomery zábavné divadlo, nie z tých najlepších, ale aj tak sakra dobré. Svěráka mám čoraz viac radšej, Čepelka a Smoljak taktiež dobrí vtipkári. 78% ()
„Pro šafrán, říkáš?! To musí být ženská!“ Miloň Čepelka alias (vytrvale slintající) Spermoň a Erektik je naprosto geniální. ()
Slabší kousek... Premiéra v den rezignace Důbčeka 17.4.1969...normalizace startuje...a divadlu začíná krušných 20 let...😢 Při přípravě stejnojmenného divadelního představení v roce 1969, z kterého je tento záznam, byli přizváni režisérem Smoljakem jako hudební konzultanti skladatel Jan Klusák a dirigent Pavel Vondruška, za odměnu jim bylo dovoleno si zahrát pár představení. Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán a tak mě strach o existenci souboru. ()
Jeden z těch slabších cimrmanů, takže nemůžu dát bezmyšlenkovitě zase 4 hvězdy. Moje myšlenky totiž jsou: vím, že na začátku v semináři bylo upozorněno, že to jejich zpívání vlastně není o zpěvu, ale přesto mě to tam nebavilo (ani ty tance nějak zvlášť nepobavily). Samotná hra podle mě obsahuje tak polovinu dobrého humoru v porovnání s ostatními hrami, co znám. I samotný seminář je tentokrát docela suchý, až na velice vtipné vystoupení posluchače večerní školy cimrmanologie Václava Kotka, který ještě moc neumí přednášet, chch. Jinak jsem se ale bohužel moc nesmál, až na několik dobrých, např.: "Nejen pohlaví. Žije tu se mnou celá má vnučka." nebo "Zařídil si hospodu u silnice na Písek, ale chodili mu tam lidi.". Zajímavé je, že se zde poprvé objevuje postava policejního inspektora Trachty, kterou známe pak z legendárního Rozpuštěného a vypuštěného. Nízké hodnocení přičítám taky tomu, že nemám rád operety. ()
Slabší seminář s výborným příběhem o letu vzducholodi Karel. Hra ale opravdu úžasná. Tady už se autoři chytli, spousta hlášek a výborná pointa. Moje oblíbená... ()
Je to divadelní představení, které nezklame. Snad jediné, kde u Cimrmanologů je ve hře spojeno mluvené slovo, zpěv i tanec. Dle mnohých kritiků se považuje za nejlepší. ()
Takový solidní průměr - několik dobrých dialogů a hlášek, seminář vtipnější než inscenace samotná. ()
Jedna ze slabších Cimrmanových her, pro mě však pořád silné 4*. Hra je samozřejmě geniální jako všechny ostatní, jenom si myslím, že Cimrmanovi mluvené slovo sedí víc než zpěv. Ale jako zatím každý Jeho počin obsahuje i Hospoda na mýtince nezapomenutelné hlášky: "Dědeček byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal a nikoho kolem sebe nesnesl. Ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si otevřel hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi...." - "Mám v batohu turistický oblek, nechcete?" "Ale jo, já sním všechno..." - "Saprment! Celý roky nic a najednou - zájezd!" - "DĚVKA!" :)) ()
Geniální divadelní hra plná nezapomenutelných scén a hlášek. ()
Seminář v tomto případě lepší hry; směsice geniálních hlášek, c. k. popkultury pro p. t. inteligentní publikum a vulgárních narážek tentokrát (nebo spíš „ještě“, jde o jednu z nejstarších her DJC) vychýlena značně ve prospěch toho posledního a navíc, bavíme se tu o TV záznamu ze sedmadevadesátého, který je oproti o dvacet let starší gramofonové nahrávce přece jen postižený ztrátou energie, mírnou rutinou i vymizením předpřevratového spiklenectví s publikem v sále. ()
„Jára da Cimrman, tento český protějšek Leonarda da Vinciho, zasáhl během svého života snad do všech oborů lidského usilování. Byl to osobitý dramatik, filosof, gynekolog – samouk, konstruktér i pedagog.“ Jára Cimrman a opereta. Stratená opereta Proso. „Mým úkolem bylo poslouchat celé dny smazané magnetofonové pásky, jestli jsou skutečně smazány!“ „Chtěl jsem se uchytit jako košíkář. Ale. Košíky jsem nikdy nepletl!“ „Naštěstí, v nouzi nejvyšší, přinesl mi listonoš radostnou správu: dědeček zemřel.“ „Ludvíku, hosti jdou!“ To je také skvelé, tento humor! Zatiaľ najlepšia hra, čo som videla. Páni sú úžasní. ()
"To je směšné cha, cha, cha, tuze směšné, cha, cha, cha...." Tahle "opereta" Járy Cimrmanna možná neskýtá tolik prostoru pro vtipné hlášky a místy jsem tak měl pocit, jakoby se její autoři (spolu s Růženkou) vydali "pro šafrán a troška toho zázvoru..." a zapomněli se včas vrátit. Ale o to vtipnější je ten nápad s využitím řady známých i méně známějších popěvků. "Kde pak na mě si nepřijdou..." 😃 ()