Sometimes a Great Notion
Režie:
Paul NewmanScénář:
John GayKamera:
Richard MooreHudba:
Henry ManciniHrají:
Paul Newman, Henry Fonda, Lee Remick, Michael Sarrazin, Richard Jaeckel, Linda Lawson, Cliff Potts, Hal Needham, Terry Leonard, Charles Tyner, Roy Jenson (více)Obsahy(1)
Rodina dřevařů (vedená Newmanem a Fondou) je drsná a záleží jí především na každodenní práci. V okamžiku, kdy okolní dřevaři jdou do stávky, rozhodnou se naši tvrďáci pracovat dál. Stávají se tím sice stávkokazy, ale nedovedou si představit volné všední dny. Za tuto chybu platí částečně majetkem, životy (při kácení stromů) i rozpadem rodiny. Dva však zůstávají, aby pokračovali v rodinné tradici. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (67)
Nech je predmetná rodina akokoľvek tvrdohlavá, boj s prírodou je tvrdší. Ťažba dreva v horách pripomína adrenalínový šport. Ide však o obyčajnú obživu ostrých chlapov, ktorí nemajú zľutovanie voči ostatným, ale spolu držia ako prikovaní. Filmové kvality nemám dôvod spochybňovať. Stačí sa nechať unášať príbehom ako kmeň stromu po prúde rieky. ()
"S touhle dřinou, King Kongu, se jdi vycpat !!" ()
Rodinné drama Stamperů je výborné po všech stránkách, ode mne bez připomínek.. Příběh dřevorubců zaslouží obrovskou poklonu i pochvalu, naladěno jsem měla ihned, pánové Henry Fonda a Paul Newman se o to postarali úchvatným způsobem, pak se mi ještě líbil nejmladší z bratrů Michael Sarrazin.. Ohromná dřina těžařů dřeva vyobrazena s takovou lehkostí a uvěřitelností, že mi spadla brada, něco takového se jen tak nevidí, každopádně stojí za pozornost tenhle polozapomenutý filmový klenot.. ()
Herectví Henryho Fondy a režie a herectví Paula Newmana bylo pro mě potěšením. Příběhy drsných můžů Stamperových a jejich odevzdaných a smutných žen byly zajímavé, ale nebylo jim co závidět. Snad jen tu pevnou vůli, odhodlání a hrdost, které jsou dnes tak vzácné. Moc se mi líbila i Lee Remick, která, stejně jako já, milovala vážnou hudbu. Film určitě stojí za shlédnutí. ()
Když se Joby pod vodou uchechtával, mně nebylo do smíchu ani trochu. Newmanovi se rozhodně zadařilo vtisknout filmu hodně důležitých atributů Keseyho nádherný knížky, byť kvůli tomu musel nutně odetnout hodně velký kus jejího základu, což jsem zpočátku nenesl dobře, klasickou čtenářskou zaujatost vůči filmu jsem ale nakonec zahodil a plně docenil, že Tak mě někdy napadá je na plátně funkčním celkem, který odráží velkou část podstaty předlohy. Klidně by ten film mohl vypadat úplně jinak, inspiraci čerpat z jiných rovin děje - Newman se vydal cestou autenticity, jiný by zas klidně mohl portrétovat spíš romantické pasáže a stvořit studii mladého rozervance, což bych osobně asi ocenil víc, přesto adresuju Newmanovi jeden velkej smekanec za to, že film podle knihy natočil chyře a s úctou a vyšlo mu to. "Sometimes I have a great notion..." ()
Ano, je to hezký film, bezesporu; řádná režie, dobrý scénář, skvěle zahrané (především uhrančivý Henry Fonda), a má to koule. Jen ty chlapácké a frajerské kousky, jízlivosti, sarkasmy (až do utopení), hulvátství, neústupnost (ani o píď) a bezmezná asertivita mi už nejsou příliš milé. Chtělo by to mít Kleopatřiny zkušenosti s knihou, pak by se možná snadněji našla ztracená rovnováha. ()
Osobitost snímku a režie se nedá upřít, ovšem nějak mi to celkově nesedlo... Takže i přes mistrovskou scénu pod kládou ve vodě, dávám průměr. ()
Paula Newmana nemam teda bohvieako rad /ani pred kamerou, ani za kamerou/, a tato sonda do zivota neustupcivej drsnackej rodiny drevorubacov ma bohvieko nenadchla. Fans Newmana mozu byt spokojni, ale ja uz menej : 70 % za sceneriu ()
Téměř perfektní záležitost. Poměrně neznámej film, kterej zůstává ve stínu Přeletu nad kukaččím hnízdem. Newmanova režie dokonalá, herectví taky, scénář taky. Scéna topícího se Jobyho pod kmenem stromu je jednou z nejsilnějších filmovejch scén vůbec. ()
Zatouživši po něčem, co v dnešních filmech skoro neexistuje, to jest po reálném životě v sepětí s přírodou, nevirtuální práci a lidských charakterech, které z tohoto spojení vznikají, slibovala jsem si od tohoto filmu něco na způsob amerického kap-realismu, velmi podobného dělnickému socrealismu. Nakonec jsem se však dočkala rodinného dramatu na způsob Kočky na rozpálené plechové střeše s Frajerem Lukem v roli ústřední postavy. Rodinná dramata vůbec mají v Americe bohatou tradici, ať již v literatuře, nebo ve filmech. Narozdíl od socrealismu, kde se řešily převážně pracovní vztahy v kolektivech, kap-realismus řeší hlavně osobní vztahy v rodinách. To svědčí o tom, že práce pro Američany, ať jakkoliv na první pohled důležitá jako zdroj obživy i možný způsob seberealizace, ve skutečnosti patří až na druhé nebo na třetí místo po rodině a patriotismu. Masarykův výrok – Rodina, základ státu – by v amerických poměrech mohl znít – Rodina, základ amerického snu. Pokud je dobrá rodina skoro splněný americký sen, pak špatná rodina je hotová americká tragédie. V tom jsou vidět anglické, potažmo evropské kořeny americké společnosti, vždyť Shakespeare vlastně neřešil nic jiného než rodinné vztahy. Starší literatura ukazuje, že právě v lidských vztazích tkví realita života. Dnešní filmy zas ukazují, že lidé se od těch vztahů přesunují nebo rovnou utíkají do fantaskní virtuality a mýdlových oper. A proto se již dnes netočí ani socrealistické, ani kap-realistické filmy. Škoda, že tento film zůstal více u povrchu a zřejmě neprokreslil charaktery postav tak, jak to dokáže pouze kvalitní literatura. Inu, lze poděkovat i za tu jednu klíčovou frázi – "Je to náš úděl – pracovat, spát, jíst a souložit a táhnout to dál. A to je celé". Jak nápadně tato "moudrost" souzní s výroky biblického Kazatele nebo s životním poučením Voltairа, jehož Candide se nakonec smiřuje s pouhým obděláváním své zahrádky. Zřejmě většina lidí časem dozraje k přesvědčení, že je zbytečné přemýšlet nad smyslem světa, načež poněkud zjednoduší své intelektuální životy a více se věnuje praktickým věcem, zálibám, vztahům, přírodě i sobě samým. Svět by ale byl příliš fádní, kdyby v něm nebyli i takoví vytrvalci, tvrdohlavci a troufalci jako Hank Stamper (Paul Newman) a jiní bláhovci, pro které autor literární předlohy Ken Kesey zvolil citát "Občas se mi moc chce" z folkového evergreenu "Goodnight, Irene" – Sometimes I live in the country, sometimes I live in town, sometimes I take a great notion to jump in the river and drown. To jest chce to občas se nebát nepraktických myšlenek jako třeba skočit po hlavě do řeky nebo do neznámých či nejistých vztahů, nebo do úvah o smyslu světa, života a podobných neřešitelných a o to lákavějších záhad a prověřit tím svou odolnost i hranice světa. ()
A tak mě napadá, jestli toto je ten úděl a to poslání, pro které je člověk ochoten zemřít. ()
Skvelý film o drsných chlapoch drevorubačoch, a ich rodine. Newman s Fondom to fajnovo zahrali, bolo na čo pozerať. Remicková mi (ako vo vňčšine filmov pripadala "manekýnkovo" nezapadla do prostredia. ()
Sledovat Newmana, jak jako dřevorubec pracuje s motorovou pilou, je daleko napínavější než se dívat na stupidní masakry týmž pracovním nástrojem. Smekám před Newmanem režisérem, který dokáže shrnout pracovní den moderního dřevorubce do deseti minut tak, že je přirozenou součástí hraného filmu, a dokáže vystihnout lidská dramata nikoliv pateticky, ale civilně, bez dunících smyčců a velikých gest. ()
Za blbým názvom sa skrýva solídne natočená dráma z prostredia drevorubačov a ťažby dreva. Newman ako režisér vôbec nesklamal, a ako herec už tobôž nie. Ale aj tak na prvé miesto by som dal Henryho Fondu, ktorý je prosto fenomenálny herec a ani takáto drsná a tvrdohlavá postava mu nerobila žiadny problém a zahral ju fantasticky. Príbeh sa miestami vlečie a na tie zaujímavejšie dramatické prvky si musí divák počkať až v záverečnej polhodinke. Pád stromu na otca rodiny a scéna s utopením brata sú skvelo zvládnuté. Škoda, že predtým sledujeme "iba" postupný rozpad rodiny. Byť stávkokaz sa neoplatí. ()
Taky se vám zvedala brada když Joby chytal po dechu? ()
Svým způsobem jeden velký kýč až kalkul, a navíc sázka na jistotu. Ukázka toho, jak se má točit film o starých zlatých časech, kdy chlapi byli ještě chlapi a svět měl řád, za dolar nádrž benzínu a poctivá práce byla ještě v kurzu. Vlasatý hippícký slečinky byly k smíchu a jediná zábava bylo pár pořádnejch panáků. Ke spokojenosti stačilo jen "keep on going". To všechno reprezentuje parta dřevorubců v čele s Fondou a Newmanem. Co víc říct, má to koule, je to klasika a tak je to třeba brát. 85% PS- za závěrečný vztyčený prostředníček všem poserům přidávám ještě tu hvězdičku pátou!!! ()
Film šel mimo mě, no film spíše dokument... Jediné co mě zaujalo je že pro roli syna Fondovi vybrala chlapa (Michael Sarrazin) co by jako z oka vypadl jeho opravdovému synovu Petrovi... ()
Když pominu tu beraní náturu chlapíků s motorovkama, o kterou šlo v první řadě a okolo který se celej film točil, tak mi rozhodně zustanou v paměti ty stromy. ()
Poutavé vyprávění o obrovské tvrdohlavosti, odhodlání a neústupnosti mužského osazenstva jedné dřevařské rodiny. Výborné nasnímání těžařské práce lesníků, při kterém jsem pocítil sílu a tíhu každého, skáceného kmene. Perfektní herecké výkony tvoří spolu s krásnou hudbou, silnými scénami a nezapomenutelným koncem skvělý filmový zážitek. ()
Když se za paličatou frajeřinu platí lidskými životy a rozpadem celé rodiny, tak váhám, jestli je nad čím jásat. Ale Kesey s Newmanem jsou na ty nezdolné samorostlé borce, kteří machrují klidně až do sebezničení, vlastně odborníci, takže těm dvěma to věřím. ()