Napoleon - bitva u Slavkova
Austerlitz
Napoleone ad Austerlitz
The Battle of Austerlitz
Režie:
Abel GanceScénář:
Nelly KaplanHudba:
Jean LedrutHrají:
Pierre Mondy, Rossano Brazzi, Claudia Cardinale, Martine Carol, Leslie Caron, Vittorio De Sica, Jean Marais, Elvira Popesco, Jean Mercure, Georges Marchal (více)Obsahy(2)
Bitva tří císařů, geniální stratég a spousta padlých. Bitva u Slavkova, nazývaná jako bitva tří císařů, se odehrála 2. prosince 1805 mezi vesnicemi Telnice a Tvarožná nedaleko Slavkova u Brna. Pro Francouze a celý svět je toto historické místo známé jako Austerlitz (podle Palackého vznikl tento název ze snahy převést do němčiny jméno obce Novosedlice). Slavná bitva pro Napoleona i Francii. O Napoleonovi byla natočená celá řada filmů. Jen Česká televize jich v posledních letech uvedla hned několik, např. čtyřdílnou minisérii Napoleon či film o jeho posledních letech na ostrově Elba. Poprvé uvádí slavný velkofilm Abela Gance Austerlitz, který natočil v roce 1960, a představuje Napoleona jako geniálního stratéga. Velkým světovým a především francouzským hvězdám vévodí mladičký a poměrně neznámý Pierre Mondy, který se později proslavil díky válečným komediím o sedmé rotě. Jeho Napoleon je oceňován kritikou i diváky. Velkolepá kostýmní podívaná byla natočena v Jugoslávii za podpory jugoslávské armády. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Francie / Itálie. ()
(Alternativní verze: 164 min) Klasika svého žánru filmové rekonstrukce slavné bitvy u Slavkova. V roli Napoleona se představuje i u nás velice známý Pierre Mondy 'Kam se poděla sedmá rota' (1973), plus mnozí další, jako například Claudia Cardinale 'Tentkrát na Západě' (1968) či Molivoje Popovič-Mavid 'Vinnetou' (1963) a nebo také Jean Maraise 'Železná maska' (1962), který se objevil už ve snímku 'Napoleon' (1955). Vskutku hvězdné obsazení, které na sebe přitahuje pozornost víc jak samotný příběh. Snímek, a to obzvlášť prodloužena alternativní verze, může připadat zbytečně zdlouhavý, ale svým způsobem, v rámci filmového zaujetí, jak pro koho. Zpočátku máme možnost zhlédnout ryzí politiku kterak se Napoleon dostal k moci coby císař a pak už jen přípravy a hlavně ona slavná bitva nedaleko Brna. Devizou je, že se hlavně jedná o konverzační film, čímž bohužel utrpěla scénografie samotné bitvy. Nejsou tak masové, jak bývalo v době vzniku snímku u podobných filmu zvykem, tudíž je potřeba zapomenout na očekávání nějakých velkolepých a dechberoucích válečných scenérii. Svým způsobem se spíše jedná o příběh politický, tudíž pro mnohé diváky přeci jen trochu složitější. Po herecké stránce je však rozhodně k vidění doslova koncert všech zúčastněných. Vlivem realizace tedy snímek krapet zestárl, takže už není tak přitažlivý, ale svůj potenciál přesto stále má. ()
Tak tenhle film si dobře pamatuji z dětství (viděl jsem jej, když mi bylo 14 let) a bylo to moje první setkání s hraným Napoleonem. Obrazově a v různých životopisech jsem měl nakoukáno a přečteno kdeco. A dlouhou dobu jsem každý další herecký pokus porovnával s výkonem Piéra Mondyho a přebil jej až Rod Steiger ve Waterloo. Pak, až dodnes, nikdo. Film ověnčený mnoha hvězdami té doby je pozoruhodný i dnes, ale přesto poněkud divadelní provedení bitvy u Slavkova nenadchne. ()
Snímek z dílny Abela Gance se mi moc líbil, protože zde byly zobrazeny nejdůležitější momenty Napoleonovy vojenské i politické kariéry, a na pozadí toho všecho bylo velkolepé vyvrcholení v podobě "Bitvy tří císařů" roku 1805 poblíž Slavkova u Brna, v nímž francouzská armáda rozdrtila oddíly Ruského impéria a Rakouského císařství. Myslím si, že je to velmi důstojná připomínka tohoto velkého vojevůdce, kterých ve světové historii zas až tolik nebylo. Napoleon je zde zobrazen jako skvělý vojevůdce, výborný stratég i jako rázný politik, který si s ničím nebere servítky a který jde tvrdě a vytrvale za svým. I za cenu obrovských ztrát na životech vlastního národa. A to si myslím, že bylo pro něj současně darem, i prokletím. ()
Pierre Mondy, jinak známý z komediálních rolí, podal v roli Napoleona skvělý výkon. Neméně i ostatní hvězdní herci. Film po těchto stránkách funguje. Francouzi ovšem opět nezaváhali ve svém specifickém vidění historie, takže Napoleon je vylíčen jako lidumil a málem demokrat, který chtěl celou dobu mír a k válce ho dohnali proradní Angličané a Rusové. Žádný velkofilm ale jinak nečekejte. 90% filmu se odehrává ve studiu. Rozpočet nedovolil ani Napoleonovu korunovaci, o které si postavy jenom vypráví. Podobně jsou řešeny i bitvy - až směšně na mě působila scéna, ve které Napoleon stojí na návrší a jeho pobočník s prstem do dálky líčí postavení a pohyb vojsk. Těch pár skutečných bitevních zcén obstarává pár desítek komparzistů a jezdců, přijdou až skoro úplně na konci a jsou naprosto nepřehledné. Utkvěla mi jenom jeden vydařený moment, přechod zamrzlých rybníků s lámajícím se ledem, kde nejlíp hráli koně a to tak realisticky, až doufám, že se jim při natáčení nic nestalo. Zájemncům o tuto tématiku doporučuji spíš seriál Napoleon (viz. odkazy vpravo) a Bondarčukovy velkofilmy. ()
Další film o Napoleonovi, který mně zklamal. Už základní fakta popírají to, co se tvrdí intru (Francouzi měli 75 tisíc vojáků a spojenci 91 - to není polovina ani náhodou) a hlavně mi vadí vykreslování Napoleona jako toho "kladného" a ty dva císaře jako tupé nabubřelé reakcionáře. Napoleon byl první moderní totalitní diktátor, který měl stejně blízko k Hitlerovi, jako ke Stalinovi. Nakonec, proč ta bitva proběhla u Brna, co tam ten Napoleon vlastně dělal? Inu bránil přece Francii a sem přišel "osvobozovat" zaostalé hlupáky, kterým autoritativně vládli jejich císařové. On sám vládl jako pravý demokrat a lidumil. Ty milionové oběti z ním vedených válek (už tehdy menší část tvořili vojáci, větší civilní obyvatelstvo, o kterém se nemluví ani dneska a ani se o něm nemluvilo za jeho časů) by měly asi jiný názor. A když to vezmu čostě filmařsky, Perre Mondy se asi (celkem správně) svým projevem inspiroval u jednoho z Napoleonových žáků - Hitlera, ale na svoji roli se prostě nehodil ani náhodou. Kdyby Napoleona ztvárnil Rowan Atkinson, vyšlo by to nastejno. Je zvláštní, že Francouzi se ve své šovinistické ješitnosti odmítli podílet na Waterloo od Bondarčuka (když v rámci castingu bylo odmítnuto, aby Napoleona ztvárnil Francouz), ale sami na korsického tyrana (jak ho nazývali Britové) vyberou komické herce, viz. pozdější monstrózní seriál, kde Napoleona "zahrál" pro změnu sluha Jacquouille (Clavier) z návštěvníků. Nesourodý a rozplizlý byl děj a jako perličku uvádím fakt, jak mizerně byla podána ta bitva u Slavkova. Scény, kdys Napoleon, nebo jeho protivníci (myslím velitelské suity) stojí před evidentně papundeklovými kulisami ve stylu Krkonošských pohádek, přes naprosto ahistorické a neodpovídající oblečení zejména pak ruských vojáků (např. ony pruské homole na hlavě se v té době už dávno nepoužívaly, i Rusové měli klasickou pěchotní čáku), jezdecké scény byly točeny na rovině a co mně vždycky dostane (totéž bylo u seriálu o Napoleonovi), jak tady tvůrci klidně točí ve scenériích, kde je na stromech zelené listí (podobně pojali bitvu v zimě a na sněhu Američané ve své Bitvě v Ardenách, ale to není omluva). Jak to na té naší Moravě u Slavkova vypadá si francouzští šovíci prostě nezjistí, ačkoliv tohle vojenské střetnutí pokládají za jeden z vrcholných okamžiků svých dějin...prostě šílenost a to z doby, kdy se už běžně točily historické filmy skutečně kvalitní a to jak dějově, tak výběrem herců tak nakonec i historickými reáliemi. Jakkoliv mám dost výhrad k Bondarčukově Waterloo, proti tomuhle francouzskému "dílu" je skutečně veledílo..... ()
Během pěti let vzniky ve Francii dva filmy o francouzském vojevůdci. V tomhletom snímku, který se na rozdíl o pět let staršího, zahrál Napoleona bravurně Pierre Mondy (Sedmá rota). Oba dva filmy spojuje i Jean Marais. Tenhle film se zaměřuje jen na největší slávu Bonaparta, tedy období bitvy u Slavkova. Tím, že se oba snímky téměř ze stejné doby vzniku nazývají stejně, tak lidem se mohou plést a mohou říkat, že viděli tenhle místo toho prvního. Osobně mám radši ten starší snímek, který je bohužel složitější vidět. Tento sráží trošku i nový český dabing. ()
Mám Pierra Mondyho rád,ale na můj vkus tuto roli docela přehrával. O Napoleonovi jsem přečetl asi 7 knih a tak se mi některé jeho v tomto snímku zdálo přehnané. První polovina filmu dost politická což k tomu patří je tam vlastně vylíčeno co předcházelo a proč k tomu došlo,ale já si to moc neužil. Druhá polovina samotná bitva u Slavkova je již záživnější. Takže z hlediska jak sem se u filmu bavil více než 3 dát nemohu. ()
Film o slavné bitvě, z níž uvidíte jen pár fragmentů - ke konci filmu. Kdo si počká... dnešní doba ale takovým pomalým filmům nepřeje. ()
Dnes už se opravdu točí jinak, vykreslit Bonaparta jako cholerického nervózu je jedno s klišé čímž jeho odpůrci argumentovali. Beru v potaz,že filmů s Napoleónem bylo pomálu a spousta dokumentů a studii ještě neexistovala. Prostě rok 1960 se nezapře, kostýmy byly na 1 originální dabing je cool jinak už je vše jen starožitnost ()
Film zachycuje poměrně podrobně období let 1801-1805 a události, které nakonec vyvrcholily bitvou u Slavkova. Vyhne se tak zkratkovitosti, kterou se vyznačují některé filmy, které se snaží postihnout celý Napoleonův život. Oceňuji důkladnost, s kterou je film natočen, jednotlivé scény jsou zalidněny množstvím reálných historických postav, zazní zde řada autentických citátů, reálie i kostýmy jsou propracované, postavy hovoří příslušnými jazyky. Ačkoliv je samotná bitva natočena částečně studiově a pozadí občas vypadá uměle, přesto celkově působí poměrně autenticky a lépe než v některých novějších filmech. Velké množství komparsu i koní dodává scénám na přesvědčivosti. Škoda vynechané scény korunovace, u takto výpravného a pečlivě natočeného filmu bych to nečekala. Osobně mi trvalo poměrně dlouho, než jsem si zvykla na Pierra Mondyho v roli Napoleona. Hraje sice s obrovským nasazením, ale hlavně v první polovině filmu mi vzhledově moc neseděl a chybělo mi u něj určité charisma. Později v samotných scénách z bitvy už působil věrohodněji. Celkově je to podle mne pozoruhodný film, dobře plyne, přes svou délku nenudí a je historicky poměrně věrně zpracovaný. ()