Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Recenze (249)
Viděla jsem až teď po letech poprvé a v první řadě musím říct, že nechápu zdejší podhodnocení. Skvělí herci, dobře zahráno, zajímavý,i když dost depresivní scénář k zamyšlení. Nejvíc mi bylo líto Adamovské. ()
Ke vší účtě k Páralovi 1 hvězda. Jinak to shrnu slovem "úchylovina" ()
Za Ústí. ()
Depresivní slátanina. Hnus ()
Neni to hezký film, ale o to jde, ona to totiž nebyla hezká doba i když se nám to dnes někteří lidé snaží tvrdit., Film výstižně ukazuje život od šedesátých letech až do roku 1989. Krásně ukazuje celou škálu charakterů od papalášů (ředitel Gráf), prospěchářů (Bogan), příživníků (Alex Serafín nebo Madda), po dělnickou třídu (brigádníci), lidi trpně vše snášející (doktorka), hledající útěchu ve víře v Boha (Julda Serafín) nebo naivní (Roman Gráf). Vše podtrhují výborné herecké výkony zvláště Ondřeje Vetchého a Jiřího Langmajera. Neměli bychom zapomínat na to, jaká to byla krutá doba. ()
S Páralem je potíž v tom, že ti, kdo ho mají rádi, nesnesou jeho filmové adaptace. Mně, naopak, přijde jeho erotično dosti křečové, ve filmu to ale tolik nevadí. Po letech se mi film líbil dokonce mnohem víc. ()