Harold a Maude

Najoriginálnejšia romantika všetkých čias. Bezpochyby. To sa stane, ak dáte dokopy pár, ktorý by sa v skutočnosti nikdy nemohol dať dokopy. Musíte dať ale príbehu aj potrebnú civilnú uveriteľnosť prostredníctvom dobre napísaných postáv a pridať jemný čierny humor. Nie je to vôbec jednoduché, ale ak sa vám to podarí, máte vyhraté. Ako Hal Ashby. Ono je to vlastne viac o priateľstve dvoch osamelých duší, ktorí si na základe odlišných generačných životných skúseností majú čo povedať. Dnes by to dopadlo ako lacná komédia robiaca si srandu zo staroby. Na druhý krát pridávam poslednú hviezdu, film sa mi dostal viac pod kožu a ešte viac do srdca. (05.06.2012)

Harold tráví čas na pohřbech, u demolic domů a jediná jeho zábava a taky truc matce je inscenování vlastních sebevražd. Jednoho dne se - na pohřbu - seznámí s osmdesátiletou Maude, která je naopak života plná a aniž by ho poučovala a moralizovala, jak to s chutí dělá jeho matka, strýc zelený mozek a psychiatr, nakazí ho silou Eboly životem. Nic pro ni není tabu - pózuje sochaři, tančí, sbírá věci s příběhy, krade (vlastně ne - bere si u chodníku !) auta .... prostě dělá si co chce, protože život je na stání na stopce moc krátký. Nádherná záležitost, která mě jen utvrdila v pocitu, že věk není omezující veličina .... ve štěstí. (24.05.2005)

Předčasně záhrobní eféb Harold, jehož životní náplní (tou zábavnou) je inscenování vlastních sebevražd a navštěvování pohřbů a demolic domů, zatvrzele živá osmdesátnice Maude, pro kterou neplatí žádné zákazy, věkové limity ani společenské předsudky a život je pro ni jedna velká bonboniéra plná překvapení, a láska jako trám, která je oba polapí do svých nevypočitatelných a podivnosti se vysmívajících tenat. To jsou hlavní aktéři této nádherně rozverné a absurdní (ne)sentimentální romance, která pulzuje nápaditostí, svěžestí, excentričností na každý pád, mile zvráceným humorem, a která toho v sobě skrývá mnohem více, než se na první pohled může zdát. Brilantní, netradiční, kouzelné a pořádně podvratné! (30.08.2009)

Viděno 2 x. Podruhé jsem film Harold a Maude zhlédla v rámci přehlídky Projekt 100 2010. I tentokrát to pro mě byla velmi osvěžující podívaná. Přesto po objektivní úvaze nakonec srážím původní hodnocení o jeden stupínek níž. Lehce jsem se sklouzla po povrchu na druhý pokus, přiznávám. Na oba hlavní hrdiny jsem nazírala z nadhledu a udržovala si od nich dostatečný odstup. Poprvé tomu tak nebylo. Vzpomínám si, že před lety mě okouzlila především postava podivínského samorosta Harolda, dvacetiletého mladíka, který ze všeho nejraději navštěvuje cizí pohřby a natruc před svou matkou předstírá sebevraždy. Přitahován smrtí. Mrtvý živý. Omezován v životě nesmyslnými pravidly, předsudky, tradicemi a konvencemi, zakonzervován ve svém malém ponurém světě, uzavřen do sebe. Harold sám ví, že ve skutečnosti nežije. Vše se změní ve chvíli, kdy ho osud svede dohromady s extrovertní a živelnou Maude, dámou, která i přes pokročilý věk inklinuje ke všemu živému, barevnému a hlavně zakázanému. Kouzelná milostná tragikomedie s dobře pasujícím hudebním doprovodem, v němž vyčnívají především písně anglického písničkáře Cata Stevense. (20.01.2010)

Harold a Maude. On je puberťák libující si v absurdních sebevraždách a chozeních po pohřbech, ona má osm křížků na krku a takovou vitalitu, kterou jí všichni můžou jen a jen závidět. A právě tito dva "podivíni" se dají dohromady. Celé je to lehounce bizarní (v dobrém slova smyslu) s výborným soundtrackem a hlavně s nezapomenutelnou atmosférou, kterou dnes těžko natočíte. Lék na špatnou náladu. (18.07.2009)