Před soumrakem

Příjemnější, dospělejší, hlubší, pro mě osobně i herecky sympatičtější. A mé tři poznámky z projekce, respektive postřehy, které si nosím už dávno, ale tady se jen znovu a po x-té podtrhly; I. Nevzdat se svých romantických snů, ani naivity. II. Moc ve vztazích přemýšlet všechno jen víc a víc komplikuje. III. "Memories are never finished, as long as you’re alive." (06.05.2013)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Před soumrakem je lepší než předchozí film Před úsvitem - už v tom, že tentokrát děj plyne zcela nenásilně a přirozeně. Nikdy bych nevěřil, že dám plné hodnocení filmu, kde se 99 % času vyskytují jen dva lidé, kteří spolu po 80 minut v reálném čase jen diskutují. Jenže Celine a Jesse tam odhalí svá nitra tak, že podobné problémy pak bolí i mne jako diváka, který je nucen se zamýšlet, zda taky něco v životě neudělal špatně. Sílou výpovědi mi to připomnělo film Kočka na rozpálené plechové střeše. Trailer: http://www.csfd.cz/film/161609-pred-soumrakem-before-sunset/videa/ (17.11.2009)

Takže oni se přece jenom setkali, jen to trvalo trochu déle, než původně mysleli. A jejich křehký příběh pokračuje, oba opatrně našlapují, aby něco nepokazili, bojí se, co si myslí ten druhý a co cítí a zase je to nádherný romantický příběh. (22.09.2006)

Romantic cleansing. Richard Linklater ví o životě, jeho Before Sunset vytváří divákovi spoustu myšlenek - o životě, o lásce, o zoufalství, samotě, o přátelství, o vztahu, o pocitech. Before Sunset každému soustředěnému divákovi vytvoří pochod myšlenek a zobrazí si celý svůj život, cítí každou maličkost, každou událost Celine a Jesse, ale sám vzpomíná na svůj koloběh života. Nádhera. Při zpěvu Celine jsem měl slzy v očích. (05.02.2015)

O trochu snesitelnější než o 9 let starší film Před soumrakem. Taky je to o 25 minut kratší. Ale i tak je 75minutový dialog o hovně celkem silný kafe. Za těch 9 let se Julie Delpy stala ještě méně přitažlivější, zatímco slizák Ethan Hawke méně slizký. Asi za to přihodím hvezdu, ale stále si myslím, že jestli je tohle romantika, tak já jsem krocaní prdel. Doufám, že za pár let se nedočkáme třetího dílu z Minsku. .... EDIT: Na má slova došlo, ne Minsk, ale Řecko, ale šanci tomu nedám ... (18.08.2010)

Osudový den pro Jesseho a Celine to zcela jistě byl a já o tom ani na chvíli nepochybuji. Však Richard Linklater nedokázal mé srdce přesvědčit o tom, že tenhle vztah je osudový i pro něj. Dojme, zahřeje, nechá prostor k zamyšlení a ... život jde dál. (04.01.2008)

Překrásně přirozená, obyčejná i mimořádná romance, skvěle odehraná, se spoustou ze života odposlouchaných dialogů - to všechno je tenhle malý filmeček, který dá zapomenout na desítky instantních hollywoodských slaďáků. Nepamatuju si, kdy naposledy jsem hlavním hrdinům tak usilovně přál, aby to dali (znova) dohromady... Neokázalý skvost!!! (09.08.2005)

I přesto, že má film pouhých 80 minut,občas jsem se docela nudila. Některé dialogy byly totiž obsahově dost nezajímavé. Možná to bylo tím, že jsem neviděla Před úsvitem a neměla jsem na co navazovat. Na druhou stranu mi je sympatické, jak reálně je to natočeno. Julie Delpy sice moc nemusím, ale sem se hodí. Oba se chovají přirozeně a svoje role zvládají dobře. 3,5* (30.11.2011)

Přestože Před soumrakem se tváří velice podobně jako jeho předchůdce, jsem přesvědčen, že je diametrálně lepším filmem. Jednak sděluje více na menším prostoru (čímž vyplývá na povrch kvalita scénáře) a hlavně to sdělení je zajímavější, intenzivnější a mnohem vyspělejší. Postavy už nežijou v iluzích, mají vlastní životy a partnery, ale přesto je mezi nimi ona nevyslovitelná a silná vášeň. Před soumrakem je emotivnější svou vnitřní naléhavostí, Celine a Jesse /chtějí/, ale vědí, že to nejde, nemají však sílu odolat a tak se samovolně nechají unášet v síle nekonečného dialogu. Film však nespěje k vyslovitelné romanci, či nějakému aktu, nýbrž jen k poetickému "Já vím"... 9/10 (27.07.2009)

Po druhém zhlédnutí zvyšuju. Jako trilogie, ač neplánovaná, je to opravdu komplexní a kompaktní - jsem zvědavý, jestli se podaří navázat za dalších deset let. Dvojka úspěšně nahrazuje romantickou jedničku cyničtější realitou, ale zůstává příjemná a zároveň pravdivá atmosféra. To je největší přednost série - příjemné, ale zároveň přesvědčivé. Nenapadá mě srovnání. (29.07.2013)

Přiznám se, že film, na který tento navazuje, jsem neviděla. Ale protože tenhle navazuje jen volně, nevadí to. Nenudila jsem se. Bavilo mě je sledovat, poslouchat. Celý film jsem byla napjatá, jak to nakonec dopadne, protože někdy ty výrazy, které herci házely, byly naprosto jednoznačně nejednoznačné... :-D Slabší 4* (17.09.2010)

Před soumrakem po úsvitu ;-) . . . Ano, opět nudné a prosté, jak prostý a nudný život je. Nic pro hledače emocí typu >rodinných pout< ... Film myslím snad i lepší, než jeho předchůdce, film pro dospělé, jen schopné přijmout cizí příběh, který ve své sobě dané podobě podobně třeba i mohli zažít... - - - P.S. Viz: http://www.csfd.cz/film/13215-pred-usvitem/ (21.06.2006)

Asi před tejdnem jsem viděl první díl a jak jsem psal v komentáři, že se mi to sice moc nelíbilo, ale mam nějaký nutkání se podívat na pokračování, tak jsem to fakt udělal. Žádný velký překvapení se nekonalo, protože oba filmy jsou si dost podobný. Prostě další nekonečnej rozhovor. Proti prvnímu dílu už hlavní postavy tolik nefilozofujou. Tohle pro změnu vypadá jak přednáška někde na sjezdu progresivních levičáků. Výhoda je v tom, že ty kecy posloucháte jenom 80 minut. Zvláštní je, že na konci mě hned napadlo, že bych se podíval i na ten poslední díl. Buď ty filmy obsahujou nějaký podprahový signály, nebo se u mě projevujou nějaký sklony k sebepoškozování... Hodnotim to stejně jako první díl. (05.03.2014)

Je až neuvěřitelný že tenhle film nenudí, i když to má jenom 80 minut, tak je to celkem dost na to že ve filmu je jenom jeden dlouhej rozhovor a nic jinýho se tam neděje. V podstatě celej film stojí a padá na výkonech Ethana Hawkea a Julie Delpy, který sice nepředváděj něco výjmečnýho, ale ten rozhovor v jejich podání docela i zaujme, i když zrovna na takovýhle filmy moc nejsem, ale to hlavní co je na tomhle filmu nejlepší je skvěle napsanej scénář, ale přece jenom poslouchat celých 80 minut pořád skoro totéž, tak už to postupem času začíná lízt na nervy, ale i tak si film udržuje svuj nadstandart a ty 4* si zaslouží (10.06.2005)

Věřím, že když se člověk kouká na tenhle film a potom ho má hodnotit nebo o něm něco napsat, tak vždycky bude psát o svých vlastních pocitech. Je tady hodně komentářů, které honosí příběh a zachycení reality, další zase zatracují nesmyslnost námětu... Nechci lidem brát jejich názor (což bych stejně nemohla udělat), ale myslím si, že ve skutečnosti se v jejich hodnocení hodnotí jejich vlastní já, jejich vlastní bytost, vlastní představy, vlastní přístup k životu. Film sám o sobě představuje jenom jakousi platformu pro naši vlastní mysl. Zrovna teď jsou skoro tři hodiny v noci, ale já bych nemohla jít spát a říct si, že ten komentář napíšu až zítra. Jistě, možná že zítra si sednu a opravím to, co jsem teď s mžourajícíma očima napsala, ale nemohla bych prostě vypnout svoje myšlenky a jít si lehnout a přemýšlet až zase potom. Všechno, co se mi honí hlavou, chci napsat teď, protože ten film ve mně svým kouzlem probudil touhu přemítat, hloubat, možná představovat si, co bych dělala sama, jestli bych se zachovala "líp" nebo "hůř" než hrdinové po tak dlouhé době, nebo prostě jen "jinak". Takže se mi ten film líbí, protože se mi líbí o těch věcech přemýšlet. Líbí se mi představovat, že ne úplně všechno, co řekli, byla pravda, a potom hádat, co tedy nebyla pravda a co ve skutečnosti chtěli říct. Takže ve skutečnosti mi tenhle film prožitkem připomíná čtení knihy než cokoliv jiného - ale je pravda, že každá knížka není pro každého a některé prostě baví číst jen někoho. Jenomže pokud to nezkusíte, tak nezjistíte, jak to je. ♥♥♥ (13.09.2008)

S Linklaterovou filmovou trilogií to mám naopak, než většina ostatních diváků. První díl mě minul, druhý jsem vzal na milost, ale žádné velké okouzlení jsem v něm nenašel, a teprve poslední část mě opravdu zaujala. S výjimkou úvodní scény v knihkupectví se dá Před soumrakem považovat za nekonečný dialog dvou lidí, kde se během 80 minut pouze několikrát vymění kulisy. Vždycky jsem měl rád dialogové filmy, tady ale cítím, že Linklater testuje hranice mé trpělivosti. Tak obsahově banální jako v jedničce už promluvy dvojice, co k sobě hledá cestu, nejsou, ale že bych v nich shledával bůh ví, jakou hloubku, to ani náhodou. Celkový dojem: 55 %. (29.04.2018)

„Vzpomínky jsou krásné, když se nemusíš zabývat minulostí.“ Až s dalšími projekcemi plně doceňuju, jak si Linklater připravil půdu pro pokračování (nechybí řada zmínek, flashbacků i pro ty, kteří jedničku neviděli, správně je pochopit ale zvládne jen ten znalý kontextu). Jesse a Celine jsou vyzrálejší…a zklamanější (přirozený vývoj od bezstarostné jedničky). Příjemné a zábavné narážky, vtípky (vč. „Řekni stop.“) však nechybí. Dvojka vyniká dávkováním informací, jejich oddalováním, zamlžováním, upravováním či zatajováním od obou hrdinů (divák to většinou rozpozná, dojde ale i na překvapení). Dialogy jsou znovu důležitější, než se zdají, vč. výmluvných gest, výrazů, pohledů (loď, lavička, schodiště, auto). „Deadline“ je ještě tíživější a náhle přichází „valčík“, pro mě 1 z nejkrásnějších filmových scén vůbec (dokonalé shrnutí). Závěr je pak dost výmluvný… „Srdcovka“, jasných 5*. „Byli jsme mladí a hloupí.“ – „Teď už nejsme?“ – „V mládí si člověk myslí, že potká ještě spoustu skvělých lidí. Ale časem zjistí, že se to povede jen párkrát.“ (17.06.2015)

A teď si vemte, že se mě Před soumrakem dotklo, i přesto, že jsem předchozí díl neviděl. U tohohle filmu to totiž vůbec nevadí. Jednak Linklater skvěle flashbackuje, dokonale vypráví, po ruce mu stojí bezchybní herci, ale hlavně má po ruce lidský scénář, který má se životem mnoho společného. (12.03.2007)

[imdb: 8.0/10] | me: Výborné pokračovanie svojho o deväť rokov mladšieho brata. Herci dozreli a ich role im sedia vynikajúco. Jednotka bola naplnená vzplanutím, rozčarovaním a nezrelosťou. Pokračovanie je však plné stôp, ktoré deväť rokov uplynulého času za sebou zanechalo. Julie Delpy má však v sebe tentokrát iskru ozajstnej ženy, ktorá dozrela, niečo skutočne prežila ... a vie o čom rozpráva. Rozhovory sú poznačené spomienkami, súčasnosťou, tým obrovským vzájomným napätím a zubom času. A práve to napätie, ta (časom spôsobená) nesmelosť, množstvo (vyslovených i nevyslovených) otázok a odpovedí ... to všetko robí z tohto filmu príjemný zážitok. Tentokrát dospelý, zrelý a presvedčivý. (18.04.2010)

Pokračovanie nádherného citovo-romancového dialógu spred deviatich rokov, ktorý bol úžasný a jeho pokračovanie si drží rovnakú úroveň! Skvelá romantika, no mať tento film o dvadsať minút naviac, tak neviem, neviem. Zaujímavosť dialógov je na hrane a nie je to až také prirodzené ako prvý diel. 80%. (18.05.2006)