Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Kdo o nás vlastně rozhoduje? A jak mají být souzeny naše skutky? Příběh ženy, jejíž cesta do pekel byla dlážděna dobrými úmysly. Život v poválečné Anglii není lehký. Alespoň ne v dělnických kruzích, v nichž se pohybuje Vera Drakeová. Ale ona z něj přesto dokáže pro sebe, pro své nejbližší i pro své přátele vytěžit vše, co se dá. Postarší, nenápadná paní, pracující jako posluhovačka v lepších domech, je věčně usměvavá, věčně dobře naložená, od rána do večera obětavě pečuje o své bližní. O milujícího manžela Stana, o dvě dospělé děti, o nemohoucí matku, o všechny potřebné ze svého okolí. A nikdo z nich netuší, že dvakrát třikrát do měsíce pomůže i nějaké chudé holce, která si nemůže dovolit mít dítě. Nedělá to ze zištných důvodů, nic za to nebere, řídí se jen svým nejlepším svědomím. Ale překračuje zákon. Zákon, který bude v Anglii platit až do roku 1967, zákon, podle něhož je vyvolávání potratů zločinem...
Ve filmu Vera Drakeová pokračuje scenárista a režisér Mike Leigh ve svých sondách do života obyčejných lidí, v němž se odrážejí dobové sociální poměry i intimní krize. Věcně předvádí realitu Anglie padesátých let minulého století, nesoudí, nemoralizuje, jen konstatuje fakta. O to víc je jeho sdělení aktuální i dnes, kdy se na celém světě znovu diskutuje o oprávněnosti potratů. Sugestivita díla spočívá v jeho melancholické atmosféře, komorním hudebním doprovodu a ve skvělých, nesmírně civilně působících hereckých výkonech.
Strhující je především výkon Imeldy Stauntonové, držitelky tří prestižních divadelních cen Laurence Oliviera, která se touto rolí konečně vymanila ze škatulky menších komických filmových či televizních roliček – jichž má na svém kontě víc než čtyři desítky. Po zásluze za ni také získala řadu mezinárodních ocenění, především Volpiho pohár za nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Benátkách či nominaci na Zlatý glóbus.
V Benátkách byl oceněn i film jako takový – získal Velkou cenu, Zlatého lva. Řadu dalších cen pak posbíral po nejrůznějších dalších světových festivalech. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (11)

  • Celosvětová premiéra proběhla 6. září 2004 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. (BMW12)
  • Režisér Mike Leigh prosil herce, jestli by si ve filmu nemohli broukat nějaké melodie, protože si nemohli dovolit koupit práva na hudbu. (Cheeker)
  • Celý film byl natočen bez scénáře. Scénář filmu byl poté v roce 2005 nominován na Oscara. Mike Leigh řekl, že musel připravit scénář tak, aby mohl být poslán členům Akademie, protože ve skutečnosti tento scénář vůbec neexistoval. (Cheeker)
  • Rozpočet byl tak malý, že během předposledního týdné došly peníze, a tak musel Leigh a herci další týden zkoušet, než mohli dále natáčet. (Cheeker)
  • Všem hercům bylo zakázáno komukoli říct, dokonce i své rodině, co filmují a během filmu o čem je jeho děj. (Cheeker)
  • Kromě Imeldy Staunton žádný další herec nevěděl, že je film o potratech, dokud to nezjistila jeho filmová postava. Každý herec věděl nějaké informace pouze o své postavě. (Cheeker)
  • Proces natáčení trval zhruba rok. (Cheeker)
  • Scéna, v ktorej sa rodina zhromažďuje a prichádza polícia, sa najprv 7 hodín nacvičovala. Išlo väčšinou o improvizáciu: žiadny z hercov, ktorí hrajú rodinu, vrátane Imeldy Staunton (Vera Drake), nevedel, že má niekto vojsť, nie to ešte polícia. A herci hrajúci políciu nevedeli, aké správanie môžu očakávať od rodiny: nepriateľské, kooperatívne, prekvapené, ľahostajné atď. Celé to tak malo vytvoriť neuveriteľne intenzívnu scénu. (Astonko)
  • Jediný film roku 2004, ktorý bol nominovaný na Oscara za Najlepšiu réžiu, no nie Najlepší film. (Astonko)
  • Film bol poslaný ako kandidát do hlavnej súťaže filmového festivalu Cannes v roku 2004, no bol zamietnutý. (Astonko)

Reklama

Reklama