Hooligans

Rozhodně zajímavý a do sebe vtahující film, realita filmu drásá, ale skutečnost bude ještě mnohem horší. Elijah Wood mě mile překvapil, před shlédnutím filmu jsem o dobře zvoleném castingu pochyboval, v průběhu filmu se mé pochybnosti rozplynuly. Zavádějící je v českém kontextu srovnání s filmem Proč?, více než dvacet let mezi daty vzniku obou filmů je velmi znát, Proč? je spíše o asociálním chování obecně navázaném na fotbal, Hooligans podobně jako Klub rváčů tak trochu i o nedostatku adrenalinu v životě mladých západoevropských pubescentů a o jeho vyvolávání v prostředí pouličních bitek. Atraktivní klipovost natočení bitek přispívá k rozporuplnému dojmu - je toto sebedestruktivní trávení volného času pouze odsouzeníhodné, nebo má i nějaké kladné a obohacující stránky? Co chybí v životech mladých relativně velmi bohatých Evropanů, že dobrovolně podstupují martýrium bolesti, krve a tržných ran (a to v tom lepším případě)? Tenhle film nedává odpovědi, ale klade otázky... a to není málo! Možná tedy ta dříve zmíněná pararela s českým předchůdcem má smysl... Proč? (19.04.2007)

Průměrný Angličan utratí ročně za fotbal několik desítek tisíc korun. Průměrný Čech za fotbal utratí několik pětek nebo na něj nejde vůbec. Pro Brity je zkrátka fotbal náboženství a hráči jejich týmu bozi. Celý film je názorné ztvárnění tohoto ideálu uctívačů, jenž jsou ochotni za slávu svých mistrů prolít krev. Krásné vykreslení vztahů mezi "firmami", jejich vzájemnou nenávistí vůči konkurentům. Pravda, film co se týče brutality vůbec nešetří a krev tam občas stříká proudem a za to si tvůrců velmu cením, že se nebáli ukázat toto temá "bez obalu". Co mne bohužel odrazuje od vyžšího hodnocení je Elijah Wood. Sice celý svůj "přerod" zahrál skvěle a na konci z něj opravdu má člověk strach, ale ten jeho obličej mi tam prostě vůbec mezi tu bandu nesedí. Dále musím se přiznat, že jsem nikdy moc fotbalu neholdoval a to že jednou vyhraje Sparta a podruhé Slávie se jen náhodou dozvídám z novin. Uznávám tento film jako velmi přesné ztvárnění obsese anglických fanoušků svým národním sportem, ale i když tam bylo mnoho srdcervoucích a skvělých scén, nikdy jsem neměl pocit propadat depresi. I tak se jedná o velmi originální a kvalitní počin. (18.12.2008)

Přesně tak to dopadá, když to mírumilovný a obětavý Frodo Pytlík vezme přes Mordor velkou oklikou a dostane se mezi partu fotbalových nadšenců a chuligánů, kteří z něj rázem udělají drsného násilníka:) Myslím, že kdyby vzal celou tuhle partu drsných hošanů s sebou, tak i samotný temný pán Sauron by vzal nohy na ramena a jeho "oko" by se raději začalo upírat jiným směrem:) Elijaha mám ráda, ale stále si nejsem jista jeho hereckými schopnostmi. Stačí pohled do těch jeho krásných, velkých, modrých očí a já nevím, jestli vlastně umí hrát, nebo je to všechno jen "behind blue eyes.":) Každopádně tato role mu sedla a excelentně mu "přihrávali" jeho noví londýnští kámoši. Z těch nejvíce vynikal leader gangu, Charlie Hunnam, ten je prostě borec:) Také mě zaujal Leo Gregory a můj oblíbený Marc Warren, o němž jsem však očekávala, že by se parádně hodil do role nějakého toho výtržníka. Tím v podstatě i byl, ale již neaktivním a usedlým:) Kromě všech těch zápasů, jak fotbalových, tak těch mezi konkurenční bandou, jsou Hooligans také především o přátelství a soudržnosti. V jedné ze závěrečných scén, kdy to Pete schytá, jsem měla na krajíčku. Nakonec, i Elijahovi bylo dopřáno zadostiučinění, když si počkal na svého "kámoše" z koleje, Van Holdena:) (17.03.2013)

Dlouho jsem tuhle uřvanou partičku odkládal, každopádně teď vím, že to byla chyba. Když se totiž divák oprostí od toho, že jde o lidi, kteří mají naprosto jinou filosofii než já a veškeré problémy řeší mnohdy bezhlavě pěstmi, tak drásavá a intenzivní atmosféra filmu si mě ale získala. Je třeba si zároveň uvědomit, že Hooligans nejsou filmem o násilí, ale o přehodnocování životních postojů, sounáležitosti, vztazích, přátelství.. Student žurnalistiky nedobrovolně končí na Harvardu, sedne do letadla a zamíří za sestrou do Londýna. Tam zjistí, jakým způsobem se dá také prožívat fotbalové šílenství. Projde několika krvavými bitkami a šokujícími situacemi, aby pochopil, že tyhle vlny opojení mohou mít dost fatální následky. Německá režisérka Lexi Alexander dobře zvolila pohled na fotbalové běsnění člověkem zvenčí, který o samotné hře příliš netuší a kterého začne pokřivená morálka silně pohlcovat. Proto je naprosto trefné, že ústřední roli získal chlapecký kukuč a antirváč Elijaha Wooda. I k ostatním hercům nemám výhrady, jiní vypadají skutečně děsivě (třeba boss bandy konkurenčního Millwallu). Ambice snímku každopádně trochu strhává přehnaná patetičnost, nepříliš důvěryhodné zvraty a vážnost některých dialogů. A taky ten závěrečný dovětek.. Ale jinak velké překvapení a výborné pocity po projekci. 80% (23.10.2011)

Tváří se to jako low-budget nezávislárna, avšak napěchovaná zajímavými hereckými jmény, která nezklamou. Přímočarý příběh o divokých fotbalových fanoušcích je zábavný, svižný a správně syrový, čemuž pomáhá dobré prostředí i obstojně natočené bitky. Hlubší smysl to nemá a závěr je obšlehlý podle x-krát viděného klišé, ale určitou sílu momentu přece jen Hooligans občas disponují. Na režijní debut OK. (16.05.2022)