Režie:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrají:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Do benediktinského opatství na severu Itálie přijíždí v roce 1327 vzdělaný františkánský mnich William z Baskervillu s novicem Adsem z Molku. Mniši se chystají na koncil o vleklém sporu s františkány, kteří žádají, aby byla katolická církev zbavena majetku. Na koncil se mají dostavit i papežovi vyslanci. Opat požádá Williama, aby pomohl vyšetřit tajemnou smrt jednoho z nejlepších iluminátorů, bratra Adelma. Ten byl nalezen znetvořený krupobitím pod věží opatství, jejíž okno nelze otevřít... William zjistí, že Adelmo měl homosexuální sklony. Když William s Adsem hledají stopy před budovou, Adso si všimne dívky, která s chudinou sbírá odpadky z opatství. Zanedlouho mniši najdou překladatele z řečtiny bratra Venancia utopeného v kádi s prasečí krví. Venancius pracoval ve skriptoriu s Adelmem. William si všimne, že v písárně je velmi málo knih. Opatství je přitom proslulé jednou z nejbohatších knihoven v Evropě. Část knih najdou s Adsem ve věži – a také útržek pergamenu s řeckými písmeny, který měl v rukou Venancius... Dívka, která poskytuje mnichům za jídlo sexuální služby, svede mladého Adsa a on se do ní zamiluje. William dojde k závěru, že pergamen patřil nejdříve Adelmovi, který dostal od pomocného knihovníka Berengara klíč od tajné knihovny, kde si Adelmo četl v řečtině zakázanou knihu. Berengar chtěl jako protislužbu sex. Adelmo plný výčitek pergamen předal Venanciovi a skočil z věže. Venancius se dostal do zakázané knihovny, začal knihu číst.a vypisoval si citáty. Zemřel s černou skvrnou na prstu. Berengar jeho tělo objevil a odtáhl ho do kádě, aby na něj nepadlo podezření. V kádi na koupání je také nalezen mrtvý Berengar, opět se skvrnou na prstu jakoVenancius. Začal zakázanou knihu číst a zemřel v bolestech. Opat se rozhodne další vyšetřování svěřit Svaté inkvizici... William s Adsem najdou ve věži labyrint s dalšími zakázanými knihami plnými vědeckých poznatků o světě. Objeví i tajný vchod, do kterého se ale nemůžou dostat. Do opatství přijíždí inkvizitor Bernando Gui. S Williamem se znají, William byl dřív také inkvizitorem, ale v době, kdy inkvizice ještě snažila lidi vést, a ne trestat. Později byl sám inkvizicí stíhán. Gui zadrží pomateného mnicha Salvatoreho, když se za slepici snaží získat přízeň neznámé dívky. Gui je obviní, že dívka je čarodějnice a Salvatore kacíř... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (756)
V roku 1980 napísal taliansky semiolog, filozof a spisovateľ Umberto Eco svoj prvý a zrejme i najznámejší román "Meno ruže" (Il nome della rosa). Je to pomerne náročná kniha, ale inteligentného čitateľa dokáže plne pohltiť. Je to zmes detektívky, stredovekej histórie a horroru. Tento postmodernistický román sa stal kultom. Šesť rokov po jeho vydaní ho previedol na plátna kín francúzsky režisér Jean-Jacques Annaud. Odviedol vskutku dobrú prácu. Natočil výbornú filmovú adaptáciu tohto literárneho diela. Hlavnú úlohu františkánskeho mnícha Williama z Baskervilu bravúrne stvárnil Sean Connery. **** ()
No toto, co je to za nehorázný bordel, že se tento filmový skvost dočkal mého hodnocení až po tak dlouhé době?! Stupído! Já byla přesvědčená, že tady pět hvězdiček už dávno trůní a pyšně shlíží na konkurenci, která "Jménu růže" přinejlepším očumuje půlky (až na pár výjimek z velké dálky a hloubky). Nebudu plýtvat slovy na slavný a bohatě okecaný film, radši se za své opomenutí jdu zbitchovat důtkami, poklečet na hrách (nejdřív ho radši dvě hoďky povařím) a pomodlit se 30x Seanenáš. 90% ()
„Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotní zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe…“ Sherlock z Baskervillu a jeho věrný Watson Adson na stopě jednoho klášterního tajemství (pro jejich dobro naštěstí ne toho, co se pije z krabice). Něco, co připomíná lupu, bychom tu měli, schází už jen dýmka a housle.. Ecův postmoderní historický román protkaný filozofickou a sémiotickou tématikou připomíná v podání Annauda detektivku ve stylu sira A.C.Doylea. S jemným brnkáním na zakázanou strunu smíchu a syrovou atmosférou zatuchlého vzduchu plesnivého zdiva, kdy se případ zprva zdá stejně komplikovaný, jako snaha načesat mnichovi číro, si člověk chvíli může pohrávat s myšlenkou existence nadpřirozena, dokud však nevyjde najevo, že za všemi mordy stojí jako tradičně spíše přirození (žárlivost), nebo jako v tomto případě typická lidská přirozenost v podobě touhy po majetku a moci, či strach z jejich ztráty. Pochvala jak pro S.Conneryho, který dokázal vnést do období, v kterém byl jinak za normálních okolností mrtvý jak zubní pasta, gentlemanský šarm, tak pro démonického čáryčichače F.M.Abrahama z CSI: Svatá inkvizice. A mimochodem, Jméno růže obsahuje jednu z nejžhavějších erotických scén historie, alespoň teda, co se týká filmů odehrávajících se v 14.století.. Vzhledem k tomu, že ji točil Slater ve svých patnácti, měl tam stát někdo z Monty Pythonů a říct mu:„You lucky bastard!“ ()
Shodou náhod jsem tento film viděl na dvě půlky (po hodině se najednou přestaly zobrazovat titulky) a tak jsem si jej musel dopustit až dnes. A nevím, jestli je mé výsledné hodnocení nějak ovlivněno tímto faktem, ale přišlo mi, že první půlka byla mnohem lepší. Z ní jsem cítil tu "špinavost", ducha té doby, prostě to byla atmosférická podívaná nejvyššího stupně s dokonalým Connerym. Druhá půlka mi přišla taková uspěchaná, věci se dějí z rázu na ráz, a ten konec se mi moc nezdál. Nicméně Connery stále hrál jednu z jeho nejlepších filmových rolí, mladý Slater mu zdatně sekundoval (škoda, že svůj talent utopil v béčkových filmech) a F. Murray Abraham je dokonalý inkvizitor. Knihu jsem nečetl, ale přemýšlím o jejím sehnání. Po přečtení a případném druhém zhlédnutí (pokusím se, aby to byl tentokráte v kuse :-)), napíšu víc. 80 %. ()
Prvotním předpokladem, jenž byl měl každopádně předcházet samotnému filmu, je naprostá ignorace toho, že jste kdy četli tento Ecův vrcholně postmoderní román a většiny dojmů, jež ve vás zanechal. Ale to pochopitelně možné není, a proto nějaké stanovisko zaujmout musí každý, byť i extrémní čtenářský fanda, jemuž nejsou silně zjednodušující výcucy zrovna po chuti. To, že se to ve své komplexnosti natočit nedá, muselo být jasné i Annaudovi. Vybral si tedy možnost nejpopulárnější:natočil poutavou detektivku zasazenou do imponujícího prostředí krutě realistického středověku, v níž většinu filosofování nad smyslem útěku do či od smíchu nebo významem existující i hledané Poetiky jednoduše nálezt nemůžeme. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (28)
- Poradcom filmu bol uznávaný medievalista Jacques Le Goff. (corona)
- Ve scéně odehrávající se v pitevně je možné si všimnout, že mnich zřetelně mrkne. (Terva)
- Hrbáče Salvatoreho, střídajícího zmateně hned několik jazyků, toužil hrát Ron Perlman. Jean-Jacques Annaud sice pro tuto roli vybral jistého liliputa s obří hlavou, ale muž ještě před zahájením prací zemřel. Italská RAI jako spoluproducent trvala na „domácím” herci, ale vybraný jedinec měl mizernou morálku a byl nakonec vyhozen. Pak už se dostal ke slovu Perlman, jenž jen taktak stihl letadlo, protože se o volbě dozvědel na poslední chvíli. Annaud vyžadoval, aby Salvatore mluvil v každé scéně, kde se objeví, a střídal šest jazyků, proto dostal herec výtisky ve všech vybraných řečech a naučil se určené pasáže. (classic)
Reklama