Němý film

Mel Brooks si to dal. Každý kdo viděl alespoň pár němých snímků musí uznat, že se Melu Brooksovi povedlo naprosto dokonale ukrást jejich atmosféru a přidat ke klasickým scénkám povedené parodizující prvky. No ano, smál jsem se, alespoň zpočátku. Nemám němé snímky zrovna v lásce a postupem času (čest výjimkám) mě začínají nudit... Každopádně se už nemůžu dočkat Závrati... [TOP 19/6 70%] (02.10.2006)

Chcete ve vrcholu mluvené éry filmu natočit němý film o tom jak ve vrcholu mluvené éry filmu natočit němý film?Takřka kaufmanovský námět.Pokud to uděláte jako Mel Brooks(a já věřím, že lépe by jste to už neudělali) beze všeho.Honička na invalidních vozících je nezapomenutelná, stejně tak výstup Marcela Marceau... (18.02.2006)

Skvělý nápad – němý film o tom, jak se někdo snaží natočit němý film v sedmdesátých letech, za účasti těch největších dobových hvězd. Je to pár vtipných detailů, u kterých se člověk zasměje (když třeba tři filmaři chodí, a v rytmu hudby si vždycky poskočí), ale jako celek je film natahovaná nuda. Scény typu honičky s Paulem Newmanem neobsahují gag v podstatě žádný, divákovi má stačit pohled na Newmana v motokáře. A takových je tam víc… Přitom němá éra poskytovala Brooksovi takovou studnici nápadů, a možných zdrojů citací. Čekal jsem něco ve stylu Spaceballs nebo Mladého Frankensteina, což byli jakési holdy svým předobrazům, vypilované do nejmenších částeček. Tady ty částečky nějak chybí. (29.09.2006)

Možná nejlepší film z těch, co jsem dosud od Brookse viděl. Skvělý scénář, se kterým tentokrát pan režisér pracuje velmi obratně (scény jsou poměrně dobře vypointované a vygradované). Dle mého se jedná především o zdařilý experiment, který může také sloužit jako svérázný dokument o vzniku sebe sama (angažování hereckých hvězd, slavnostní premiéra atd.). 70 - 80 % (09.10.2006)

Silent Movie... Natočit v druhé polovině 20. století němý film, to je už sám o sobě experiment, běžní diváci už na takovouhle formu narace dnes nejsou zvyklí. Sice se do něj dá schovat plno podpůrných berliček, stejně jako to udělal režisér Mel Brooks - natočit novodobý němý film jako poctu klasickému němému filmu (se všemi těmi odkazy, citacemi, aluzemi, výběrem typologie postav atd.), vypomoci si scénářem a to tak, že se natočí film o natáčení filmu, do něhož se obsadí dobové hollywoodské hvězdy... V takovém filmu se samozřejmě musí objevit lavina neotřelých a lehce absurdních gagů na úkor příběhových linií (stejně jako to bylo v dobách němých grotesek), děj se fragmentuje a dynamiku film získává volným navazováním jednotlivých prvků situační komiky. Důležitá je mimická a proxemická výbava jednotlivých herců a především jejich anomální, výrazná fyziognomie - to je asi nejslabší místo celého díla - jediným skutečně nosným a divácky vděčným objektem zájmu je Marty Feldman a jeho podivuhodně špičatá tvář s vypoulenýma očima, jehož stylizace nešiky s motocyklovou kuklou na hlavě nemá chybu... Ostatní jsou jen průměrní a ženská část hereckého obsazení, alespoň v mých očích, vysloveně selhává... Famme fatale si skutečně představuji (a to i na základě percepce hollywoodských děl ze 70. let) jinak... Za zmínku stojí kongeniální český překlad Dany Hábové, jež počeštila hlavního hrdinu, který se jmenuje Mel Funn, kouzelným překladem Mel LeGrace, což se mi zdá lepší než sám originál... Tedy celkem dost podařená novodobá groteska, ale třeba Vorlův Skřítek mi fungoval líp... (15.12.2007)