Chlapci z Pavelské ulice

Příběh z dob, kdy klukovské bitky měly svá pravidla, podpásovky a zrádci se netrpěli, ctili se vůdci i statečnost pěšáků, chlapecká čest byla víc než úspěch ve škole nebo strach z výprasku od rodičů. Tak jako mají Francouzi Knoflíkovou válku nebo my Bylo nás pět či Páni kluci, Maďaři mají Chlapce z Pavelské ulice. Čistě chlapecké obsazení v městském prostředí s bojůvkami a smyslem pro čest evokuje Foglarovu Záhadu hlavolamu. Odlehlé předměstí, domy s oprýskanou omítkou, ulice vyskládané z kočičích hlav - podobné stovkám jiných ať už z pražské či brněnské periférie nebo středu Rychnova nad Kněžnou či jiného evropského maloměsta. Atributy doby z počátku minulého století jsou výraznější než prvky národnostní. Příběh sám je podle předvídatelného scénáře ale v čistém provedení. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (17.04.2015)

„Proč mě nenecháš napravit moji chybu?“ - „Nemůžeš napravit zradu, Gerébe. Není to chyba. Je to mnohem víc než to.“ Nenápadný maďarský klenot v žánru dětského filmu. Mé první filmové setkání se Zóltabem Fábrim dopadlo velmi dobře. Do jisté míry se dá říct, že je to taková maďarská verze našich Pánů kluků, ale ti byli vtipnější a pohodovější. Chlapci z Pavelské ulice jsou sice sem tam také úsměvní, ale soustředí se přece jen na jiné věci. Ve filmu se vše točí kolem pojmů jako jsou čest, zrada, hodnosti/funkce, degradace, odvaha, zbabělost, obětavost, schopnost uznat chybu i porážku. Při soupeření dvou chlapeckých znepřátelených part se postupně projeví všechny. Film navíc přes pomalý, vlažný začátek postupně graduje a vše směřuje k „epické“ bitvě, která je ovšem překvapivě opravdu dobře udělaná a napínavá. Jenže opodál se odehrává ještě jeden boj…upřímně řečeno, z konce, který se snad ani nedal čekat, jsem byl maximálně zaražený, ukončit takhle dětský film bylo dost odvážné. V rámci žánru silné 4*. (05.04.2020)

Možná, kdybych snímek viděl poprvé jako dítě, tak mě zaujme více, ale asi už něco to dítě ve mně trochu zabilo, i když je pravda, že třeba "Knoflíkovou válku" mám pořád rád. Tady jsou některé scény, které mě dovedly velmi překvapit svou vizuální silou, ale samotná válka o plácek mě tolik neoslovila. (26.07.2017)

Na konci Pavelské ulice v Budapešti je grunt, o který vedou válku dvě chlapecké party a domácí ho chtějí ubránit za každou cenu... Co musím a vlastně i chci pochválit, je úžasně vykreslená atmosféra doby, krásné klučičí dobrodružství, skutečnou hodnotu slibu/přísahy a dětské herce, velice příjemně se mi na ně koukalo. Se samotným závěrem jsem se zatím nedokázala popasovat... (08.12.2019)

Maďarský dětský film s nominací na Oscara? A v režii Zoltána Fábriho? Po zvědavém zhlédnutí souhlasím s tím, že Chlapci z Pavelské ulice jsou ve svém žánru polozapomenutým klenotem, který jak čtu z komentářů snad znají jen pamětníci ze svých dětských let. Škoda. Zvláště u nás by si tento snímek pohybující se někde mezi Knoflíkovou válkou a pražskými foglarovkami zasloužil. Výkony dětských herců si zalouží absolutorium, stejně tak snaha v širokoúhlém obrazu evokovat atmosféru Budapešti počátku 20. století. I přes trochu zadrhávající rozjezd, při němž je třeba si vyjasnit podstatu konfliktu i funkce v klukovské partě, se daří vytvořit podmanivé klukovské dobrodružství, které vyvolá vzrušení z působivého zachycení velkolepé bitvy o nezastavěný plac i emoce nad dojemným osudem nejmladšího člena party. Závěr se pro mě zařadil i přes svoji hořkost k nejkrásnějším symbolům pomíjivého dětství, které byly přeneseny na filmové plátno. (03.09.2013)