Compartiment tueurs
The Sleeping Car Murders
Zločin v exprese
The Sleeping Car Murder
Režie:
Costa-GavrasScénář:
Costa-GavrasKamera:
Jean TournierHudba:
Michel MagneHrají:
Catherine Allégret, Jacques Perrin, Simone Signoret, Daniel Gélin, Michel Piccoli, Georges Géret, Pascale Roberts, Yves Montand, Pierre Mondy (více)Obsahy(2)
V lůžkovém oddělení nočního expresu Marseille-Paříž učiní černý pasažér Daniel hrůzný objev - jeden ze spolucestujících byl zavražděn. Inspektor Grazziani brzy dojde k závěru, že vrah chce zřejmě povraždit všechny cestující, kteří byli v době zločinu ve stejném oddělení jako jeho první oběť. Podle románu Sebastiena Japrisota. (Artcam Films)
(více)Recenze (28)
Od Costa-Gavrase jsem doposud nic neviděl, ale kruci, jestli i jeho ostatní filmy vypadají takhle, tak jich musím vidět víc. A především Z, které mám v plánu už bůhvíkolik let. Tohle ale bylo něco už od prvních záběrů - tolik geniálně filmařsky řešených záběrů v každé scéně se jen tak nevidí a celý film je jimi naprosto plný, ať už detailní prací s umisťováním postav v rámu, tak i dalšími technickými hrátkami, ze kterých je pro mě nejvýraznější "falešný splitscreen" při jízdě vlakem (levá půlka záběru se odehrává ve vlaku, přičemž v rohu se na dveřích lůžkových kupé objevuje odraz všeho ostatního, co z náhledu kamery nemůžeme přímo vidět a v pravé půlce je venkovní krajina a dokonce během jízdy). A dokonalé jsou zde nejen jednotlivosti, ale i celková výstavba - už od začátku je zde svižné tempo, které nejen že tvoří výrazné napětí, jenž mi nedalo vydechnout, ale taky do něj skvěle zapadají vtipné scény, které nejsou na sílu a svými hláškami vše perfektně podporují a dotvářejí jinak silnou ústřední detektivní zápletku. Solidní je díky hláškám a dalším zdařile napsaným dialogům i samotný scénář a herci, ačkoli někteří jak kdy (ale to už bych se pitval v drobnostech), své role zvládají též skvěle. A je tam toho mnohem, mnohem víc, ale nechci tu o tom pořád básnit, jelikož bych se začal opakovat. Snad jen ty lehce psychologické monology obětí před smrtí mě dost zaujaly, přišly mi neotřelé a nevím, jestli jsem podobný nápad v nějakém starším filmu ještě viděl. Za mě ale velké nadšení a na Z se už prostě budu muset podívat. 5* ()
Vyborny film na temu - kto a preco zabil tu zensku v kupe vlaku ? Vacsinu detektivok co som videl sa odohravala v meste, tato vo vlaku, co zkvitujem. Upozornujem na Martinovu slabost a ta sa vola : vlak vo filme znamena automaticky +.Milujem vlaky, rychliky a vsetko co jazdi po kolajniciach uz od Friga, ktoreho stvarnil legendarny Buster Keaton. Rezisersky na urovni, skoda ze o filme vie tak a malo uzivatelov - mno, jo, ked frcia vsetky tie Tchory a Kapitany co s hajzlovym poklopom /slohol na panskych hajzlech prosim pekne/ v ruke brania svetovy mier - tak to je potom bieda : 95 % ()
Zločin v expresu je zlomyslně drzou kriminálkou dirigovanou pohotově lstivým řeckým partyzánem podle stejnojmenného kriminálního románu Jeana-Baptisteho Rossiho z roku 1962. Kriminální zápletka je sice možná přitažená za vlasy, avšak film má okamžitý spád a pružnost, elastické pnutí vzruchů, toužení emocí, vyšetřující zatvrzelost a čiperně rozvernější nadhled. Vše je dochuceno troškou niterností, dále vnitřními pochybnostmi, škádlivostí a laškovnými obrazy kameramana Jeana Tourniera. Každý tam má svá přání, pro něž dýše, plive, funí, utíká či vzdychá. Největší porce snahy po vyjasnění situace a nabobtnávajícího zločinu spočívá na bedrech policejního inspektora Grazzianiho (příjemný Yves Montand). V popředí příběhu stojí vyjukaně nezkušený a často nešikovný mladík Daniel (Jacques Perrin) a bezprostřednější nezkušená slečna Benjamine Bombat (Catherine Allégret). Výraznou stopu v aktech pohybu zanechávají svědomitě mladý policejní inspektor Jean-Lou Gabert (Claude Mann), podmaňující mladý veterinář Éric Grandin (kouzelný Jean-Louis Trintignant), romanticky doufající herečka Éliane Darrès (Simone Signoret), zmateně až zoufale osamělý René Cabourg (pozoruhodný Michel Piccoli), policejní vyšetřovatele neúnavně provokující Bob Vaski (břitký Charles Denner) a energický policejní komisař Tarquin (Pierre Mondy). Obětním beránkem všech těch náruživých hrátek je Georgette Thomas (Pascale Roberts), žena s šarmem a zdáním tajemství. Zločin v expresu je neotřelým filmovým pobavením, ohebným, plastickým, drze provokujícím, sarkasticky hravým, nezadržitelně valícím se vpřed. ()
Čakal som, že sa príbeh bude viac odohrávať vo vlaku, čo sa však nestalo. Vo vlaku dochádza iba k vražde, všetko ostatné sa už deje v bežnom mestskom prostredí, čo z filmu robí tuctovú kriminálku. Na vyšetrovaní v podstate nie je nič výnimočné. Výnimkou je akurát záver s nečakaným (treba povedať, že aj menej uveriteľným a krkolomnejším) odhalením vraha. Keďže záverečná naháňačka nemá žiadny význam, v konečnom dôsledku nejde o žiadny mysteriózny triler, ale o bežnú detektívku, s tunajším vysoko nadhodnoteným hodnotením. ()
Jako některým jiným i mě se rozjezd téhle noir detektivky (celá úvodní pasáž ve vlaku) úplně nepozdával, ač tedy již úvodní bigbítová hudba (do titulků) slibovala pěknou podívanou. Každopádně musím říct, že s každou další vraždou film nabíral na otáčkách. A že finálová automobilová honička byla excelentní. Co mi jinak přišlo velmi zajímavé, byly vnitřní monology jednotlivých obětí, díky nimž se divák o dotyčných dozvěděl i něco navíc. V tomto směru netradiční, téměř psychologizující detektivka. ()
Film podle předlohy mého oblíbeného Sébastiena Japrisota (a je fajn, že jsem si už nepamatovala rozuzlení, takže jsem si to užila se vším všudy). Krásná práce s dynamikou příběhu. Pozvolný začátek je vystřídán kulometnou palbou dialogů a hektickou práci policistů, aby tyto scény následně zvolňovaly vnitřní monology jednotlivých protagonistů. To ale nebrání tomu aby děj neustále kulminoval... až k akčnímu finále. ()
Costa Gavras (jeho režijní debut v celovečerních filmech), Sebastien Japrisot a plejáda hvězd francouzského filmu 60. let na čele s vynikajícím Yvesem Montandem . To nemůže dopadnout špatně. A také nedopadlo! Inteligentní zápletka, realistický popis policejních vyšetřovacích metod jsou příznačné i pro jiné francouzské kriminálky té doby, ale Gavrasův film je na samotné špičce žánru. ()
V nočnom vlaku po príchode nájdená uškrtená mŕtvola zaktivizuje parížsku kriminálku, tá začne zháňať medzitým sa rozpŕchnuvších spolucestujúcich, ktorí sú tiež postupne vraždení. Policajti sú nabrúsení a ironickí, medzi spáčmi z kupé sa nájdu zakríknutý frustrovaný nesmelec so slabosťou na ženské nohy, starnúca herečka odkázaná na cestovanie druhou triedou alebo záhadný čierny pasažier. Vyšetrovanie naberá na intenzite, odhalenie páchateľa a motívu je prozaickejšie než som čakal a na záver tu máme dokonca efektnú automobilovo-motocyklovú naháňačku v nočných uliciach. Slušná atmosféra a žiadne hluché miesta, za štyri upravené náboje dum-dum. ()