Na pokraji slávy

Komentar se tyka prodlouzeny verze. Film je zbytecne dlouhej a konec protahovanej. To je k vytkam vsechno. Film sleduje mladyho novinare jezdiciho po turne s kapelou. To je v podstate k pribehu vsechno, ale ono to naprosto staci. Skvela pohodova zabava, mix mezi romantikou, drama a komedii, to za prakticky neustalyho zneni paradnich pisnicek a do jednoho se skvele prirozenejma a sympatickejma hercema. Proste naprosto milej a pohodovej film, kterej skvele zvedne naladu a i kdyz je zbytecne dlouhej, ani na okamzik nenudi. (07.07.2009)

Jestli o nějakém filmu platí, že je to moje srdeční záležitost, je to právě Na pokraji slávy. Cameron Crowe se vrátil do své vlastní minulosti, aby divákům dříve narozeným připomněl, jak byla hudební 70. léta báječná, těm mladším pak ukazuje, o co všechno přišli, když byli ještě na houbách. Film vám zaručeně zvedne náladu a soundtrack jen tak z hlavy nedostanete. Prostě láska na první pohled a poslech. (15.06.2003)

Nesmírně zajímavý film o zákulisí světa rockových kapel se všemi atrakcemi svobody, alkoholu, trávy a nevázaného sexu, které se atrakcemi zdají být jen do doby, kdy člověk pochopí, že "skutečný svět" je někde jinde. I přes tento základní motiv atmosféra ani na chviličku neupadá do pesimismu nebo ještě hůř do moralizování, člověk se pořád pohupuje na příjemné vlně nadhledu. (25.06.2011)

"Most people, they're just waiting to talk. But you listen." Většina dnešní muziky má fakt hovno co říct. Ne, že by tehdy v sedmdesátkách, kdy šlo hlavně o rock'n'roll, oplývala nějakým geniálním filosofickým poselstvím, ale byl v tom pot a láska a zápal a s dneškem se to nedá srovnávat. Bohužel, jak řekl Philip Seymour Hoffman: "They've won." A právě proto byla exkurze do těchhle ještě nezkaženejch dob zatraceně zábavná. P.S.: Jason Lee coby Jeff byl dost fajn. Proč se zahazuje s chipmunkama??? (12.04.2012)

10 / 10 Zrejme vyššia moc ma odpinpongovala rovno do doby, ktorej hrubá skica sa mi už dlhšiu dobu zjavuje v približne trojminutových intervaloch, pousmiala sa nado mnou a taktne ma poopravila. Úprimne, no nemilosrdne, ako by povedala jedna skrz Cameronov oprášený polodenníček žijúca a dýchajúca postava. Áno, tušíte správne, film Almost Famous bol božskou manou, pokrmom, ktorý som si vychutnával aj napriek neskorej nočnej hodine a vôbec som nemal strach z kalórií - skôr z faktu, či sa z toho úderu vôbec spamätám. (02.05.2008)