Velký útěk

Velký útěk je bezesporu velký film těžící hlavně z dost v té době známých jmen, na které se prostě chodit do kin muselo. Dále také z určitě neméně kvalitního zvukového doprovodu. I když celý film vlastně táhne jedna jediná melodie, a to zase tolik nemám rád. Udělat pecku a pak tím provlíknout celý film a tvrdit, jak je zvuková stránka geniální. No ale dobře. Co se týče příběhu, tak na něm už nic zvláštního vcelku není. No jasně, je to největší útěk všech dob v dějinách filmové kinematografie odehrávající se za válek, ale furt je to jenom útěk. Nějaká myšlenka, nějaký plán a nakonec nějaké uskutečnění a nic víc. Důležité n a tom filmu je ale fakt, že se na něj dobře kouká a výborně šlape, i přesto že má 172 minut. A to ani nemusí mít bůhvíjaké válečné scény aby dokázal zaujmout. Stačí si jenom šlapat do rytmu melodie, kterou slyším ve filmu každou chvíli a je mi fajn. (22.09.2009)

Režijně a herecky dokonalé (Richard Attenborough!), bohužel scénář na mne působil strašně naivně. Zvlášť když je snímek točený podle skutečných událostí, nebylo by imho vůbec na škodu, aby děj opravdu reálně působil. Kdyby byla celá první půle stejně nekompromisní jako závěr, tak neváhám s absolutoriem, ale dojem, který jsem během sledování nabyl - totiž že vězni neutíkají z německého zajateckého tábora, nýbrž z nějakého relativně pohodového pionýráku, mě poměrně rušil. Jinak ale spokojenost. (21.08.2009)

Scénář: James Clavell, W.R. Burnett .. Idealista John Sturges ve vrcholné síle v krásně frajerském válečném filmu (zvláštní spojení, ale je to tak) o zajatecké odvaze a vytrvalosti. Styl, napětí, zábava a výborné herecké obsazení, vše ve Velké formě. 90%. (13.10.2007)

(1001) Žádný z těchto gentlemanů nepatří mezi mé vyslovené oblíbence, a celkově tento druh mužské poetiky mi není vlastní. Film si drží veliký odstup, není osobní v žádném slova smyslu a nenabízí mi tak možnost se napojit na probíhající emoce. Repetitivní hudební motiv mi šel silně na nervy a celkově je to ten druh soundtracku, na který si příliš nepotrpím. Inu, mohla bych ještě pokračovat, ale už jsem dala myslím dostatečně najevo, že tento film není mým šálkem kávy. Největším překvapením tak bylo, když můj tatínek, který si je podle obličeje schopen splést Scarlett Johansson s Cate Blanchett, u scény na vlakovém nádraží vykřikl: "To vypadá jako Ducky!" a jak se po krátkém vyšetřování ukázalo, tak to skutečně mladý a štramácký Ducky, čili David McCallum, byl. Respektuji tento film jako klasiku a jako odkaz ke skutečným událostem, ale nic víc. (19.05.2015)

Klasika-nejklasičtější ze všech útěkářsky zaměřených filmů podle mého ten nejlepší, nejdramatičtější a nejpropracovanější! Opravdu vynikající film, popisující spojenecké vojáky, kteří se pokouší utéci z německého zajateckého tábora za druhé světové války. O čem je tu důležité se také zmínit, tak sice to že příběh byl natočen podle skutečných událostí. Sám režisér John Sturges (aby byl snad výsledek ještě lepší), tu vsadil skutečně na širokou plejádu osvědčených hereckých es od Steva McQueena (s kterého tento film, už udělal hvězdu opravdu velkého kalibru), přes Jamese Garnera, Charlese Bronsona až po Jamese Coburna nebo Donalda Pleasenceho. Každý z těchto velkých herců brilantním způsobem ztělesňuje určitý charakter, který zde režisér Sturges dál reálně a detailně rozvíjí. Mužem NO.1 byl pro mne jasně sympatický kliďas Steve McQueen, zpočátku nezúčastněný muž, jednající pouze na vlastní pěst. Avšak při vší jeho smůle, kdy ho snad dvakrát lapý, tak později se přikloní k ostatním a společně naplánuje hromadný útěk se svými ostatními druhy. Má tu důvěru ostatních což je důležité. V první části je to právě nejvíc ten Steve, vůbec celá ta část je značně komická, aneb Steve klidně přicházející do tábora, jako by s nic nedělo, dominující Steve, který nejprve všechno omrkne, zjistí situaci a pak se podle toho postupně zařizuje. Steve který jak už jsem napsal snad po dvou útěcích skončí na samotce, kde si jen tak klidně odpaluje proti zdi svůj basedbalový míček:-)) Mezi tím snad jen karneval a těm němcům zdající se pofidérní kamna. Pak zde vyniká také Charles Bronson v roli bojícího se hlavního kopáče. Ale jak už jsem psal, špatní nejsou i ostatní, o kterých už se tu už podrobně rozepisovat nebudu. Zakončím to tak že samotný film "Velký útěk" je natočen opravdu velmi zdařile, jen tedy škoda že v podstatě s tragickým koncem všech spiklenců a útěkářů, kteří jsou buď zastřeleni (viz. smutná scéna na kopci s vyvezením a úplným postřílením zajatců mezi kterými jsou i dva skoro hlavní herci), nebo opětovným deportováním zpátky do tábora, mezi kterými je opět sám opět velký Stveve- bohužel už je o tak, tedy při vší smůle sakra:-) Ale ta jeho nezapomenutelná scéna, kdy se snaží ujet německým vojákům na motorce, je opravdu vynikající a paměti hodnotná. Film byl natočen pouhopouhých dvacet let po válce, a ta skutečnost byla stále více než živá, sám režisér Sturges eliminuje tragiku skutečné události, a spíš se soustředí na život v táboře, na přípravy a plány budoucího Velkého útěku. Pro mne osobně nezapomenutelný film, legenda mezi všemi útekářskými filmy a film na který se s chutí, i přes tu děsivě dlouhou stopáž (která ale lehce uteče, protože ve filmu se stále něco děje), rád znovu podívám. (30.08.2007)