Šťastnou cestu

Ja mam rad WWII, teraz bude trochu dlhsi komentar, dojmy moje z filmu tu ani nebudu. Tak zacneme. Po Mnichovskom Diktate z 1938 sa Francuzsko ocitlo v Ohrozeni, roku 1940 po obsadeni Nemcami Daladierova vlada internovala Nemcov zijucich vo Francii a asi 50 000 francuzskych zydov vydal Vichysticky rezim Nackom. Francuzsko dlho zilo vnutornym vyvojom /o ktorom sa niekde mozem rozpisat, napriklad ako francuzska katolicka cirkev kolaborovala s nacistami/, kazdopadne po 1. 9. 1939 francuzska armada sedela vacsinou v kasarnach a necinne vyckavala, do pohybu sa dala, az ked Nemci prepadli Benelux dnesny. Nemci museli ist na Francuzsko cez Benelux, kvoli dnes uz notoricky znamej Maginotovej linii - spomina sa vo filme Purpurove Reky Andele apokalypsy z 2005 tusim. Hytler sa po obsadení Francie riadil heslom "radsej zavriet viac ludi nez menej"- preto boli Internovani do zbernych stredisk Skandinavci, Holandania, Rakusania, nemci atd. Philippe Petain sa stal sefom okupovaneho Francuzska vo veku 84 rokov, od jula 1940 do augusta 1944 - to len na okraj. Po okupacii Francuzska tam zacalo riadit uz notoricky zname Gestapo, ktore sa najprv zaujimalo o Nemcov, ktori neboli oddani Tretej Risi, potom do Mauthausenu a Dachau internovali komunistov. Zidov si nechali ako samostatnu kategoriu obyvatelstva. Co sa tyka holokaustu, SNCF /francuzske zeleznice/ sa na nich aktivne podielali, nemecky velvyslanec v Parizi Otto Abetz napisal, ze francuzsky antisemitizmus je tak silny, ze ho netreba dalej podporovat .... francuzski zandari v maji 1941 s radostou asistovali gestapu pri zatykani Zidov a ich nakladani do dobytcakov. Diabolska podstata Francuzov sa prejavovala sympatiami k nackom /Gabin nie, ten sa zucastnil protinacistickeho odboja/ a hlavne absolutnou lahostajnostou k utrpeniu francuzskych zidov. Po oslobodeni Pariza 25. augusta 1944 a hlavne po 8. 5. 1945 sa rozbehli francuzske sudne proscesy /popri Norimberskom Sudnom Tribunale/ s vojnovymi zlocincami. Mala ryba bol Paul Touvier, vacsie ryby boli Maurice Papon a vtedajsi francuzsky policajny prezident Rene Bousquet. Klaus Barbie je dodnes znamy ako Masiar z Lyonu - osobne podrobil torture kopu vaznov a poslal na smrt do vyhladzovacich taborov 1000ce ludi. Neexistuje tuna hruba ciara za minulostou, holokaust sa potiahne s Nemcami dalsich minimalne 1 000 rokov. No a na koniec nieco k filmu - to, ze mlady hrdina filmu si voli medzi jednou a druhou babou, medzi politikmi a podvodnikmi a napokon aj medzi mladickou bezstarostnostou a dospelackou zodpovednostou - to je uz len povestna ceresna na torte : 60 % (10.04.2021)

Francouzský dobrodružně-dramatický filmeček z období 2. světové války nás nenásilnou a poměrně poutavou formou seznámí s rozdělenou Francií, která už je rozdělena německou armádou na pro nebo proti německou. Na tomto pozadí se odvíjí příběh slavné, ale poněkud citově nevyrovnané filmové herečky, jejího přítele, ministra vlády, novináře s nápadným skloněn k němcům nebo profesora a jeho studentky, který přišel na nový vynález, který může mít důležité slovo ve válce. Zajímavě obsazený film s několika hvězdami určitě není zklamáním, ale také nemá čím oslnit. Prostý průměr. (18.04.2006)

Dívat se na to dá, ale spíše béčkový film. Neoslní ani nenadchne. (13.08.2008)

Upřímně řečeno si film nezaslouží plné tři hvězdičky, neboť je první hodinu a půl naprosto nudný. Tvůrci pořídili záznam své vlastní nerozhodnosti a tápavosti v tématu. Utápí se v obdivování oné dramatické doby, svou popisností film úplně zabíjí. A mohl by to být dobrý film, jen se nepatlat v maličkostech. Jediné co to ve mně vyvolalo, přemýšlel jsem jak na tom byly ty naše herecké hvězdy, když přijeli Němci do Čech.... (04.01.2011)

Komedii bych v tom nehledala, jediný skutečně komediální moment bylo zavolání maminky Gerardovi a jeho odpověď: "Jo, jsem v pořádku..." Spíše je to napínavé dobrodružné drama, prošpikované perfektními výraznými postavami reprezentujícími svou dobu. Během "předzávěrečné" scény na ztemnělé silnici v lese sice není šance rozeznat, jak si vlastně hrdinové s ozbrojenými Němci poradili, ale to je možná filmařský záměr :-). Jinak nemám co vytknout. Skvělý film. (14.08.2008)

24. 6. 2009 (180.); Vivien Denvers svou krásou nad muži poměrně vyhrává (25.06.2009)

Tak 3,5*. Akorát nechápu, co je na tom ta komedie :) (12.03.2009)

Tak pod pojmem "hekticky", jsi uz navzdy vybavim tenhle film:-). Jinak se jedna o velice prijemny francouzsky snimek, ktery nicim neurazi, ale ani vas neprinuti se na neho podivat vice nez jednou. (26.04.2005)

zajímavý příběh, skvělý scénář a herecké výkony, poctivá kamera a působivá muzika, prostě velké a hodně milé překvapení.... (13.02.2006)

Až si budete lámat hlavu nad tím, co vlastně Gérard Depardieu neumí zahrát, vězte, že je to snaha marná! Ten chlápek nejen že umí zahrát snad úplně všechno, ale vy většinou navíc zjistíte, že mu to baštíte i s navijákem. Bon Voyage je moc milé pokoukáníčko s vkusnými usměvnými scénami, které mohu jen doporučit. P.S. Nemůžu uvěřit, že Isabelle Adjani je už skoro 50!!! (23.05.2004)

Podle mě čisté drama až na ten štastný konec.Jinak sem tu neviděl ani náznak nějaké komedie a za celou dobu sem se snad ani nepousmál,natož smál.Jinak ale příjemně rychle plynoucí film.Pořád se někde běhá,jezdí,skáče a hubu taky chvilku nikdo nezavře.Adjani je nádherná. (20.04.2010)

Rappeneau je člověk, který umí točit filmy, v nichž je přítomna esence krásného. To je výjimečně vzácné. Bylo-li by třeba definovat krásu, bylo by možné doporučit ke shlédnutí kterýkoli z jeho filmů. Kdo je nadán schopností vnímat krásu, ten záhadný lep držící pohromadě přitomnost v pozadí všeho, co plyne, ten se musí v jeho filmech rozplývat blahem. Tak blízko k jejímu postižení bývá člověk málokdy, a to se jí Rappeneau dotýká jen tak mimovolně, bez záměru, se kterým ani dostupná není. Film je pochopitelně i báječnou, vtipnou i něžnou komedií protkanou od začátku do konce vynikajícími herci, bujarou zápletkou a svižnými situacemi. (31.08.2017)

Príjemné zachytenie atmosféry vo Fancúzsku r.1940, hlavné postavy sú velmi zaujímavo vykreslené, Depardieu je opäť excelentný. Isabelle Adjani je Femme Fatale, ktorá využíva všetkých okolo a ani si to neuvedomuje. Miestami, hlavne zo začiatku mierne zdĺhave. Klasický,milý poctivý francúzsky film aký môže len potešiť. (05.08.2005)

Krásný film. Lehkonohý, svěží, milý. Rappeneau je skvělý režisér a tak se člověk během těch 114 minut nenudí, nezadrhne. Herecké výkony počínaje Adjani a konče Depadieuerem jsou bezchybné a zvláště právě na Gerim ztvárněném ministru Beuffortovi si smlsnete. Virginie Ledoyen je krásná a Attal neodolatelný. A už skončím, protože píšu jen samé superlativy a ono to bylo celé takové měkké a láskyplné, barevné..... (26.05.2004)

Skvělá a poctivá dobrodružná podívaná - výborná atmosféra, herecké výkony i zajímavý a poutavý příběh (22.10.2006)

Výborná dobrodružná francouzská komedie, odehrávající se v neveselém roku 1940, napínavá podívaná co má spád i švih... (19.09.2013)

Uz jsem skoro prestal verit, ze ve Francii taky nekdo umi natocit poradny film. Alespon, ze se po dlouhe dobe vratil k filmarine Jean-Paul Rappeneau. Bon voyage je filmecek, ktery mi pripomenul tu starou dobrou francouzskou filmovou skolu, ktera se imho v poslednich 10-ti, mozna 20-tí letech uz skoro vytratila. Ma to dobre tema (Francie v roce 1940), inteligentni a zajimavy pribeh, spetku humoru, vyborne zpracovani a velice kvalitni herecke vykony - predevsim takrka neznamy Grégori Derangere podava famozni vykon, stejne jako Isabelle Adjani v roli filmove hvezdy, ktera dokonale a s sarmem manipuluje svym okolim, aby nakonec...ale nebudu prozrazovat. Opravdu me tehnle film potesil. Vrele doporucuji. (13.04.2004)

Příjemný francouzský film. Není sice žánrově vyhraněný, ale v konečném důsledku to nevadí. Chvíli je tu lehký úsměv, pak trocha napětí, ale vlastně nemáte vůbec strach o hlavní hrdiny. Není to převratné dílo, ale jako oddechovka pro deštivé dny je tento film ideální. (07.08.2010)

Oddechovka, ale trochu zklamání. Prostě dost často nepřesvědčivé. (03.04.2011)

Ultramega mrcha s andělskou tváří a líbezným úsměvem. To je herečka Vivian v podání skvělé Isabelle Adjani ..Film Šťastnou cestu traktuje s nadhledem historické události - v tomto případě vichistickou Francii. Místo moralizující lekce z dějepisu nabízí duchaplnou zábavu v nejlepších tradicích francouzské kinematografie. Čili trocha historie člověka nezabije. Válečná dramakomedie, to v tomto případě docela sedí. Zaujme Virginie Ledoyen v roli asistentky profesora, který převáží svoji těžkou vodu do Anglie. (05.03.2022)