Královna Margot

Film, ktorý len robí dobré meno historickým filmom, predovšetkým tým európskej produkcie. Všetko je ukazané veľmi autenticky, krv strieka každú chvíľu a kopy mŕtvych sa nedajú spočítať. Výprava možno nie je až natoľko opulentná, jej drobné nedostatky však veľmi dobre prekrýva kamera. Po kostýmovej stránke však musela byť snímka nehorázne nákladná a i keď sa hlavná kostymérka Moidele Bickelová právom dočkala Cézara, triumf v podobe Oscara jej ušiel. Ako už bolo povedané herci hrajú naozaj s úžasným nasadením a svoj koncert tu predvádza hneď niekoľko osobností. Výborná Isabelle Adjani mi svojou krásou a charakterom postavy pripomenula Monicu Belluci v Malene, rovnako úžasní sú tiež predovšetkým Virna Lisi (Katarína Medicejská), Daniel Auteuil (Henrich Navarský) a Jean Hugues Anglade v úlohe Karola IX. Film je veľmi zvláštne vygradovaný. Pomyselne vrcholí už prakticky na začiatku v slávnej ,,nočnej scéne" , nasleduje akési vydýchnutie a veľmi pôsobivých posledných 20 minút. 4.5* (14.02.2009)

Autorům filmového přetlumočení jedné z nespočetných próz Alexandra Dumase staršího se podařil malý zázrak. Aniž zcela překryli původní romantismus předlohy, odstranili větší část jejích slabin a dosáhli podstatně výše než např. tvůrci klasické adaptace TŘÍ MUŠKETÝRŮ z počátku šedesátých let. I když jejich Margot je oproti té původní poněkud idealizovaná, a to nejen ve vzhledu (viz WIKIPEDII), je zobrazena jako živá, zranitelná bytost, která si v mravně nevázané době zachovává základní mravní a lidské vazby (i když ne zcela konvenčně). Feministická reflexe, jež je v tomto pojetí určitě obsažena, je práva skutečnosti: tato žena byla intelektuálkou své doby. Ocenění scén, hereckých výkonů, kostýmních složek je nesporné. Mne osobně více zaujala zdařilá milostná scéna z úvodu filmu mezi královnou a neznámým hugenotem při jednom z mnoha jejích výletů do pařížských ulic - určitě se vyrovná obdobným scénám v POSEDLOSTI. Pozorný divák je v každém případě odměněn nevšedním zážitkem a hlubokými, trvalými dojmy a vzpomínkami. Je to málo? Je to víc než mnoho. (28.08.2007)

O onom pohnutém období francouzských dějin náhodou cosi vím, takže mě romantizující verze trošku otravovala. Historická Margot byla zajímavá a rozporuplná postava, a její skutečný příběh by byl mnohem vydatnější pastvou pro city i intelekt. Na druhou stranu, mohlo to být, a většinou bývá, ještě mnohem mnohem horší. (07.09.2015)

Rok 1572, Paríž. Kráľova sestra Margaret de Valois si berie Henryho de Navarre a bývalá regentka kráľovstva a matka s veľkým vplyvom na syna Katarína Medici si mne ruky ako dokázala prostredníctvom neveľmi obľúbenej dcéry vyženiť náboženský mier pre Francúzsko. Netuší, že svadobné zvony sú umieráčikom pre kráľovský rod Valoisovcov, panujúci vo Francúzsku od roku 1328, a že Paríž sa čoskoro bude kúpať v krvi hugenotov. Pre päťhviezdičkové hodnotenie Kráľovnej Margot hovorí snáď všetko. Výprava je opulentná, dej strhujúci, herci do jedného brilantní. Nad všetkými však vyčnieva Isabelle Adjani, ktorá nám naservíruje bleskurýchlu premenu od nymfomanky posadnutej „spávaním s katolíkmi“, k žene uchovávajúcej ľudskosť a súcit uprostred pekla Bartolomejskej noci a za každú cenu chrániacej svojho nemilovaného manžela pred bratmi a matkou. Napriek tomu jej tú premenu budete žrať aj s navijakom a podobne sebaistý dramatický herecký výkon je treba v európskej kinematografii posledných dvoch dekád hľadať (snáď Monica Bellucci v Malene). Problém však je, že film trochu kašle na diváka neznalého dejín Francúzska, neškodilo by trochu osvetliť kde leží Navarra, Anjou a ďalšie územia, podľa ktorých pairi a iní šľachtici dostávali ony dodatky „de“ za mená. Takisto je trochu divné že k sestre kráľa nie je problém sa dostať priamo z ulice. Popkornový divák bude mať mierny guláš v postavách, ich motiváciách. Celkovo mi dej, akokoľvek zaujímavý pripadá dosť nekoherentný, preto dávam pred opakovaným pozretím prípravné štyri hviezdy, avšak 9/10, s povzdychom, že takto nejak by som chcel vidieť sfilmovaných Druonových Prekliatych kráľov. Pre tých čo by snáď nevedeli, Henry a Margaret nakoniec v roku 1589 zasadli na trón Francúzska, v roku 1599 však bol ich sobáš anulovaný, Henry sa oženil s Máriou de Medici a Margot, do smrti titulárna kráľovná Francúzska umrela v roku 1615 čím vo Francúzsku končí rod Valois a začína vládnuť rod Bourbonovcov. (28.05.2007)

Naprosto výjimečný snímek, který by si zasloužil velké plátno. Jakkoli je dějová linka v zájmu dramatičnosti a napětí oproti skutečnosti poupravena, ihned na to během sledování zapomenete a ponoříte se do Francie zmítané brutálními a krvavými náboženskými válkami. Bartolomějská noc patří k nejděsivějším okamžikům v celých francouzských dějinách a Patrice Chéreau se tento okamžik snažil zachytit ve vší syrovosti, což se mu neskutečným způsobem podařilo. Herecké obsazení je výtečné a zde kromě Isabelly Adjani kraluje především Virna Lisi v roli intrikánské královny-matky Kateřiny Medicejské. A pak mě naprosto upoutal tehdy mladý Vincent Perez, na kterého se mi velmi dobře dívalo. Královna Margot je velkoleým snímkem, který má i dnes co nabídnout. (26.08.2020)