Muzika

A predsa len sa aj u nás točia dobré filmy, ktoré dokážu udržať moju pozornosť od začiatku až do konca. Ja som si osobne film užil, má skvelé momentky, pár dobrých hlášok a súčasne aj zaujímavé postavy. Nechcem tvrdiť, že všetky sú dobre spracované, no napriek tomu si myslím, že Muzika je jeden z najlepších slovenských filmov posledných rokov. Dobre sa naň pozerá, má švih a vtip a aj veľa zapamätateľných momentov. (18.11.2015)

To to ale trvalo, než si ČT uvědomila, že existuje taky něco jako slovenská tvorba a prskla to naplac. Doufám, že nezůstane jenom u jednoho vrhu, protože už jenom sama slovenština se mě krásně poslouchá a co teprve Slovenský herečky, tady byly ve větší úloze dvě, mě z Románu pro muže dobře známá Táňa Pauhofová a naopak mě zcela neznámá Dorota Nvotová a obě teda těžce žratelný. Ovšem vrcholná lahůdka je hlavní hrdina, ten tam neustále ocucová saxofon, blbě kouká a zasune do nepravý, ale byl to takovej roztomilej brouček obecnej na kterýho by se nemoh zlobit ani Stalin. Líbila mě filmová poetika, která mě při sledování Muziky zavalila i atmoška, která povyšovala můj zážitek z téhle docela zajímavé životní libůstky. (30.11.2011)

Muzika mi nezněla příliš libozvučně. Těšila jsem se na pořádnou dávku vydatného jazz a dostalo se mi vesnické kutálky. Sám příběh mohl být nosný, pokud by mu byla věnována větší péče. Takhle je Muzika poněkud roztříštěná nesourodá výpověď o době minulé, bohužel ne tak silná jako o sedm let mladší kousek Jak jsme hráli čáru. (19.11.2015)

Nvota rozšířil řady těch, kteří jelikož nemají žádné nápady, tak si udělají srandu ze socialismu a on si to nedovolí nikdo odsoudit. Ale dovolí. Tohle byla zcela bezduchá a hlavně naprosto prázdná slátanina o ničem. Ve filmu hrály krásné slovenské holky a zněla sympatická muzika. Na reklamu by možná tyhle dva aspekty stačily, ale na film skutečně ne. (01.08.2014)

Muzika je mainstream. Nech sa na mňa nikto nehnevá. Problémy komunizmu iba načrtáva a to skôr polopatickým, lacným spôsobom. Jej vzorom sú typické české "tragikomedie ze života". Nestačí a asi ani nechce ani na hřejivého Hřebejka a jeho filmy z čias normalizácie. Napriek tomu je cítiť, že film je slovenský, je trochu melancholický a herci sa nevyžívajú v potenciálnych kultových hláškach. (19.06.2012)