2:37

Priznám sa, že od začiatku som začala typovať, kto to bol a veru uhádnuť sa mi nepodarilo. Práve preto som v závere zostala takmer v nemom úžase nad precíznosťou, s ktorou tvorcovia spracovali tento jednoduchý príbeh. Práve v závere mi totiž došlo, že vlastne nezáleží na obludnosti problému, alebo veľkosti bremena , ktoré so sebou nesieme, ale na krehkosti duše a mysle osoby, ktorá ho musí niesť a žiť s ním. Preto zvykneme prehliadať zdanlivo bezstarostných ľudí, utopený vo vlastných problémoch. A potom sa divíme...a pýtame sa prečo, veď sa zdalo byť všetko v pohode...a nebolo! (05.09.2014)

Ohromně mě překvapilo, jak mě tenhle film dokázal zaujmout. Moc se mně líbilo prolínání dějových linií mezi postavami, jak nakonec všechno do sebe krásně zapadlo. Stejně zajimavě byl udělaný dokument z rozhovorů studentů, který ukázal až nakonec, z jakého důvodu byl vlastně natáčen. Do posledních chvil nevíte, kdo nakonec na tom záchodě skončí a myslím si, že to nikdo ani neuhádne. Extázoidní konec s dokonalou hudbou, super zážitek, super drama, navíc s mojí oblíbenkyní Teresou. :-) (20.06.2013)

Pohled 22 režiséra, který ještě mohl žákem školy, nechci nijak zpochybňovat. Má právo na autenticitu svých prožitků i představ. Se značným odstupem, který k tomu mohu zaujmout, je pojmout (nejen tuto) školu jako ústav sekty, která se rozhodla pro hromadnou sebevraždu. V každém případě zde byla na jednu hromadu nanesena pěkná várka zlotřilostí a perverzí. Možná chtěl autor naznačit: touto cestou (raději už) nepokračovat. Možným problémem je, že nikdo z žáků do školy nechtěl chodit ani se něčemu učit, a nikdo z účitelů vyučovat ani žáky opravovat či napravovat. V jistém smyslu tak jde o školu budoucnosti. Jen mladý režisér to má v hlavě v pořádku, snad mu chybí lépe se naučit řemeslo (v nějaké australské škole?). (05.03.2023)

Tak toto bylo hodně drsné. Snímek se viditelně inspiroval Slonem Guse Van Santa, a v jeho stylu nám poskládal mozaiky příběhů jednotlivých studentů, které se postupně prolínají a najevo vycházejí různé skutečnosti. Stylem zpracování se tedy podobá Slonovi. V otevřených zpovědích studentů a především v jejich charakterech jde však mnohem více na dřeň. Slon zaznamenal jeden den v životě několika studentů, který skončí tragédií, hlouběji se však jejich charaktery nezaobíral. Rysy jsou společné, ale v obsáhlosti osudů se silně liší. Skvělé výkony všech protagonistů, z nichž každý zastává jeden určitý "zaškatulkovaný" školní typ. Každý má však svá tajemství, trápení a vztahy, které nám jsou postupně odhalovány. Teresa Palmer je zde nehorázně podobná Kristen Stewart a i díky postavě, kterou ztvárnila, se mi její příběh často prolínal s rolí Kristen ve filmu Mluv. I tím nenápadně přirozeným herectvím mi přišly podobné. Především závěr je u Two Thirty 7 až děsivě realistický a drsný. Nedokázala jsem odtrhnout oči a přitom jsem chápala a cítila, co ta "postava" musí prožívat za příšerná muka. Slovy by se tato scéna dala shrnout takto "Pain, suffering, fall, destruction, blood, tears, help, fear." A úplně nakonec svoboda a klid. A zase si musím říkat: "Něco takového bychom my nikdy natočit nedokázali..." (18.11.2012)

Veľmi podivná škola. Samý buzík, incesťák a samovražedné sklony. Neprišlo mi to ani zďaleka dôveryhodné, hoci vraj ide o skutočnosť. Samotný námet tohto filmu nie je vôbec zlý, ale pre mňa nebol dostatočne emotívne natočený. Čiernobiele výpovede sú suché, záver chce zas umelo pritlačiť nožnicami v zápästí. Navyše sme sa nedozvedeli, čo sa stalo ďalej a tak ostala len prázdna dejová diera. (04.11.2021)