Harry Potter a Princ dvojí krve

Tak jako jsem se u Fénixova řádu dočkal přesného převedení napjaté politicko-kazisvětské atmosféry, je v Princi dvojí krve nálada plná očekávání, soupeření, naschválů a poblouznění. Oblíbenost tohoto dílu se zkrátka odvíjí od oblíbenosti knižní předlohy a kdo bez její znalosti čekal stupňování zápletek z minula, musí být zákonitě zklamán. V Bradavicích totiž panuje atmosféra celoročního Valentýna, ve které se snadněji zapomíná na všechno, co tíží okolní svět. A tak jen Brumbál pravidelně připomíná všechno, kvůli čemu je Harry nepostradatelným a nezaměnitelným, Draco se nápadně straní ostatních a vánoční prázdniny zase ukážou, že zlo nikdy nespí. Scénář přirozeně nezapomíná ani na to, že mytologie plná dark fantasy postupuje zase dál a nechává naše hrdiny přesně tam, kde jim bylo souzeno stát už od začátku ságy. Na začátku posledního vzdoru, na hranici osamostatnění. A perlou toho všeho je, že jak temnota, tak trylkující romantika vedle sebe fungují tak přirozeně, až to bere dech. Yates je král. (30.07.2009)

Zásadním hráčem knižní podoby Prince dvojí krve je logicky on sám. Konečně se také dotahuje přeměna Draca Malfoye z prominentního spratka v dalšího velkého hráče Voldemortových stoupenců. Zároveň celá kniha stojí na šokujícím finále, pro které jsou Snape i Malfoy velice důležití, takže film znovu doplácí na to, že hlavní postavy nedostaly tolik prostoru, kolik si zaslouží. Nutno však uznat, že jde teprve o druhý film série, který bez znalosti knihy obstojně funguje. Mnoho času je znovu vyhrazeno pro vztahy, což Yates splnil na výbornou. V těchto vodách je překvapivě silný. Jen škoda, že více nezapojil zase naprosto božskou Lenku. Velké finále sice není tak špatné jako u Fénixova řádu, ale najde se zde několik scén o dost silnějších, což hodně zamrzí, když si vezmeme, o koho Bradavice přišly. (01.08.2015)

Komentář jsem nakonec upravil a krapet zjednodušil. Film je naprosto o ničem, ale fanoušek bude spokojenej, a to ani nemusí číst knížku. Stačí, že tam uvidí Hermionu, Rona, Harryho a Bradavice plný jinejch lidí plus Lenku Láskorádovou, která je skutečně k zulíbání, ale jinak je ten film fakt o hovně, a to se upřít nemůže. Ale stejnak si budu stát za tím, že za to nemůže film nebo tvůrci, ale že si to Rowlingová udělala sama tím, že chtěla svojí ságu připravit na závěrečnou pouť za Lordem Voldemortem. (19.07.2009)

„Často sa rozprávam sám so sebou. Je to užitočné.“ Napriek mimoriadne silnému skutočnému pozadiu postavy Snapea (čo z neho robí pravdepodobne najprepracovanejšiu postavu ságy) musím dať iba 3*. Už predchádzajúci Fénixov rád bol rozpoltený medzi 3* a 4* a tu je to ešte výraznejšie. Pritom technická stránka je bravúrna; mnohé obrázky som si doma na prehrávači zastavil a obdivoval ich krásu. Tento film nekameroval kameraman, ale maliar (Francúz Bruno Delbonnel robil taktiež vizuálne neskutočnú Améliu z Montmartru). Takisto vyjadrovať sa negatívne na margo hercov, ako sú Michael Gambon či Alan Rickman, by zaváňalo blbosťou. Prečo teda len 3*? Lebo ma to napriek hláškam ("Prepáčte, idem vracať.") nudilo. Lebo to v podstate ani nemalo poriadny dej. Lebo dostali miniatúrny priestor David Thewlis, Robbie Coltrane a Maggie Smith. Lebo sa mi nepáčila Helena Bonham Carter. Najviac ma ale zaskočila slabá nová postava. Po Branaghovi, Thewlisovi a Gleesonovi som čakal, akú bombu Broadbent predvedie, lež nebolo to ono. Chápem, že jeho rola je o niečom inom, než boli predchádzajúci Harryho učitelia, ale aj tak ma Jim jemne sklamal. Kvalitný začiatok, skvelý koniec... ale tá hodina a pol medzitým! Záporne na mňa pôsobila aj nezrozumiteľnosť ohľadom čarovania, kedy nie je problém pár švihnutiami prútikom urobiť zo zničeného domu v podstate komplet novú nehnuteľnosť, ale obyčajný požiar nikto uhasiť nedokáže. Fanúšikovia samozrejme ale v kine chýbať nemohli, takže hoc film disponuje šialeným rozpočtom 250 miliónov dolárov, na celom svete ich zarobil 934. "Si milý, Harry. Aj tvoja mama bola taká. To je vzácna vlastnosť, ktorú bohužiaľ mnohí ľudia vôbec neocenia." (23.02.2010)

Pominu-li drobný handicap v podobě prakticky neexistujícího finále, patří Princ dvojí krve k naprosté špičce série. Osobní přístup k postavám, dokonale funkční emoce, humor brilantně vyvážený s hororovými prvky, a především to, co umí Yates nejlépe - neuvěřitelně hustá atmosféra. Herci jsou skvělí bez ohledu na věk, hudba sice ne příliš výrazná, nicméně funkční... Po připočtení Yatesovy odvahy používat neokoukané postupy, nezvyklé úhly a barevné filtry, a také drobného faktu, totiž že mu to bez výjimky vychází, nemám problém prohlásit Prince dvojí krve dost možná vůbec nejlepším filmem série... (19.08.2009)