Holka jako já - příběh Gwen Araujo

Gwen, tedy Edie svou odlišnost tak nesmyslně zdůrazňoval, že to nemohlo vést než k tragedii.Úsměvně na mě působil fakt, že kluk s umělýma prsama a ptákem chodí s příslušníkem námořní pěchoty, kterého vyhodili za chlast. To jí-jemu ani jednou nesáhl mezi nohy? Já jsem byl v jeho věku daleko kreativnější a zejména, když jsem byl příslušníkem pozemní pěchoty varšavské smlouvy. Nejvíc mi bylo líto mámy tohoto chlapce-dívky, ta to odsrala nejvíc jako samoživitelka, navíc hispánka v štědrém prostředí sociální politiky USA. No a kdo svoji roli nejlépe zvládnul? Tato dáma http://www.youtube.com/watch?v=nyBKt7fifqc (20.11.2012)

Právě proto, že je to stále pravda a že společnost se stále ještě moc nepohnula...právě proto dávám tu hvězdu navíc do pěti, protože film nefilm, z toho faktu samotnýho se jednomu vaří krev. Každýho, kdo omezuje svobodná práva jiných lidí, bych zavřela do klece jako pokusnýho králíka a píchala do něj injekce, dokud by se nevzpamatoval. Ti, kdo berou svobodu jiným, na svou svobodu totiž nemají právo. (21.04.2013)

S tvorbou Agnieszky Holland mám problém. Udržuje si sice slušný standard, takže její filmografie neobsahuje vyložená zklamání, zároveň mě ale ještě nikdy nenadchla. Nikdy jsem ani na okamžik neuvažoval o nejvyšším hodnocení jakéhokoli jejího snímku. Holka jako já je natočena podle skutečné události a celá kauza, tedy brutální vražda transvestity s následným soudním procesem, představovala obrovský potenciál pro natočení napínavého dramatu s morálním apelem. Bohužel ve výsledku jde o film, který se za pár dní vytratí z paměti, narozdíl od tématicky zpřízněných kousků, jako je Vojákova dívka a Kluci nepláčou, které se mi spolehlivě vybaví i po letech. Poctivé 3* a víc ani ťuk. Celkový dojem: 60 %. (22.10.2013)

Když je kluk chlap a holka ženská od narození, je to terno, ale mezitím je bohužel spousta odchylek, na které si společnost a především rodina, těžko zvyká. U tohoto přesvědčivého televizního filmu (jak jinak, když ho natočila jedna z mých nejoblíbenějších režisérek) mě stejně pořád svádí srovnání s http://www.csfd.cz/film/29419-kluci-neplacou-boys-dont-cry/. Všichni máme v toleranci jakýchkoli odchylek proti normálu ještě velké rezervy.... Ale když přijde kluk první den do školy s namalovanou pusou, to je bez komentáře... (17.11.2009)

Příběh o odlišnosti, o ztrátě sexuální identity. O životě člověka, jenž se narodil jako chlapec a cítil se od dětství jako dívka. Společnost nikdy odlišnost nepřijme, stejně jako nikdy nepřijala úchvatnou a krásnou Gwen, jenž pohlavně nikdy nebyla stoprocentní žena. A našla se banda idiotů, kteří museli zjistit, jestli je skutečně žena a díky tomu ji následně utlučou k smrti. To jsou lidské zrůdy, né lidi jako Gwen! (Jejich právník to chtěl hodit na společnost, to byl vrchol!) „Život je takový, jaký si ho uděláme.“ JD Pardo byl neuvěřitelný.. (24.07.2012)