Soudný den

Parádní šílenost...než jsem na to šel do kina, tak jsem se bál ať to nedopadne jako s 10 000 b.c., kde trailery slibovali akční nálož a vyklubalo se z toho konverzační drama. Doomsday ale naservíruje přesně to (spíš ještě mnohem víc), co sliboval v traileru...odkazů plná prdel, navíc Gimp z Pulp fiction (fakt mazec :D), krev, vnitřnosti a spoustu dalšího (nebudu spoilerovat) . Jo a ještě vzkaz pro místní intelektuály...místo Doomsday jste si měli udělat příjemný večer u čajíčku ve společnosti Sartrea...sami jste si nasrali do hnízda, když jdete na něco, co si člověk má hlavně užít a ne u toho zavařovat mozkové závity ;-) Adios! (12.04.2008)

…a za čas vše pohltila tma. Z území na sever od zdi zbyly napřed vzpomínky a později už jen dějiny…. Tak tohle jsem nečekal!! Výborné tempo podpořené zajímavým soundtrackem , temná atmosféra a ,,ostré“ záběry, při kterých nevím, jestli se škodolibě smát či si zakrývat oči. Raději jsem povolil uzdu své škodolibosti a vrátil se do postapokalyptických časů šíleného Maxe, středověku či sci-fi světa budoucnosti. Právě ta spojitost je nejzajímavější a musím napsat, že funguje PERFEKTNĚ!! A jestli se vám líbil Pád do tmy, tak vězte, že s Marshallovým plánem nemám problém.. (17.12.2008)

Chudák zajíček, takhle to schytat velkorážním kanónem a zrovna teď před Velikonocemi.. Špetka 28 dní a Braveheart, vyndavací Oko 1 Amazonky Rhony, Sex Pistols se sklony ke kanibalismu, hodně Mad Maxe, 2008 Bentley Continental GT Speed a M.McDowell, co se odebral dopít si své malako na hrad ve skotské vysočině. A právě někde tady se začal film lámat z dovedně natočeného undergroundového akčňáku do jakési přeplácané středověké inscenace bez náznaku invence a originality. Neil Marshall je zkrátka pejsek, co chtěl s kočičkou Mitrou upéct dort a já byl ten černý pes, co jim ho sežral a nebylo mu z něj pak dvakrát dobře. A přitom ze začátku tak dobře chutnal.. (29.03.2010)

Neil Marshall je mistr braku, který si libuje v neotřelých variacích subžánrů a kategorií, a to do takové míry, až je s podivem, že mu na to někdo dával prachy. Tedy z dnešního pohledu už to dávno není pravda. Marshall do značné míry žil z existence hladového globálního DVD trhu, který mu v jistých kruzích zajistil věhlas. Stejně jako mnozí další žánroví divoši, také Marshal našel po rozpadu DVD trhu útočiště v televizi, kde přijal roli pouhého námezdného řemeslníka. "Soudný den" zůstává jeho nejvyšinutějším a také nejzábavnějším snímkem, kde navzdory zjevně omezenému rozpočtu úžasně popustil uzdu své kombinatorice žánrů i lokálnímu sentimentu. Vytvořil tak ultimativní brakový biják s ultra britském hávu. Odysea za nalezením vakcíny proti smrtícímu viru tu vede napříč celým spektrem žánrů, které jsou skloubeny s hrdě britskými prvky, motivy i hereckými osobnostmi. V jednotlivých částech filmu tak identifikujeme atributy zombie filmů bijáků s tajnými agenty či kyberpunku. Postapo svět se postupně překlápí z aluzí na Carpenterův "Útěk z New Yorku" do Cameronových "Vetřelců", než spočine na chvíli v madmaxovském stylu umocněném o prvky punkových koncertů, aby se mohl po vzoru Harryho Pottera vlakem přesunout do kouzelně artušovské krajiny highlanderů. Vedle castingu britských ksichtů v čele s domácími žánrovými ikonami Malcolmem McDowellem a Bobem Hoskinsem si film po celou dobu uchovává také britsky punkovou nadsázku, která se projevuje mimo jiné v pravidelném začleňování prvků, které svět filmu vztahují k současnosti - ať už to jsou platové talíře u madmaxovských lidojedů či značení směru prohlídky na středověkém hradě. Marshall ale neměl bezedný rozpočet a tak kompromisy ve výpravě a nedostatky v choreografii a dalších fázích přípravy scén zkouší maskovat rozlítanou kamerou a zběsilým střihem. Ten je sice výsostně otravný, ale vlastně nakonec zapadá do celkové koncepce meta braku, kterému není vůbec nic svaté, kromě bezuzdné zábavy a étosu Junktownu. (23.11.2020)

Scénář: Neil Marshall .. Čím větší lež, tím spíš projde. __ Neil Marshall si tohle „pořekadlo“ vyložil po svém, slovo lež nahradil něčím hanebnějším ve smyslu logiky a téměř natrhl prdel všem těm 28 (tý)dnům, Legendám a dalším virusoidním apokalypsám. Ze scénáře číší nespoutaná radost, z režie čpí stylovost - ovšem cestou nějaké originality a uhlazeného střihu se Neil nevydal, jen varioval mnoho známých scén, jež byly k vidění jinde (výčet není třeba - kdo má nakoukáno, užije si dvojnásob), ale gulášek je z nich naštěstí svižný ba zábavný, že válcuje i tu vestavěnou debilitu. Začátek mě nažhavil, nadprůměrně bavil, ale jakmile proběhla první šílená přestřelka a nato vrchní pankáč promluvil a zapěl, body zábavnosti a jakési té tolerance hlouposti šly prudce dolů. Naštěstí tempo děje nepovadlo, následoval žánrový veletoč, který mě svou okázalostí, jako prstenofila, nemálo potěšil a s přispěním dalších cool výjevů zdárně doprovodil až do vypečeného závěru. Herecké posty jsou slušně obsazeny, především Rhona Mitra, do své role sedí, oko vysportovanou postavičkou potěší a když v samém závěru stojí na temném náměstí, je z vypracovaného záběru jasné, kdo měl raději hrát Alici v sérii Resident Evil. ___ Doomsday je prostě slušné krvavé béčko s razným nadhledem a černým humorem, které si kladné hodnocení právem zaslouží. 65%. (21.04.2008)