Režie:
Julie TaymorKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Elliot GoldenthalHrají:
Jim Sturgess, Evan Rachel Wood, Dana Fuchs, Joe Anderson, Martin Luther, T.V. Carpio, Eddie Izzard, Bono, Jacob Pitts, Dylan Baker, Lynn Cohen, Harry Lennix (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rozverný, bizarní a velice teatrální, takový je převratný muzikál společnosti Revolution Studios Across the Universe, který se zrodil v hlavách známé režisérky a scénáristky Julie Taymor (Frida, Titus, broadwayský muzikálový hit Lví král, inscenace Mozartovy Kouzelné flétny pro Metropolitní operu v New Yorku) a scénáristů Dicka Clementa a Iana La Frenaise, ve kterém se pojí originální příběh s 33 revolučními skladbami - mezi něž patří „Hey Jude“, „I Am the Walrus“ a „All You Need Is Love“ - které utvářely celou generaci. „Chtěli jsme vytvořit původní muzikál pouze za použití skladeb skupiny Beatles.“
Milostný příběh, zasazený do divokých šedesátých let plných protiválečných demonstrací, meditací a rock'n'rollu, se odehrává v Greenwich Village, bouřlivých ulicích Detroitu i na vietnamských bojištích. Milenci Jude a Lucy, jejichž láska je od začátku odsouzena k neúspěchu, jsou spolu s malou skupinkou přátel a hudebníků vtaženi do víru počínajícího protiválečného a protikulturního hnutí. Průvodci jim jsou „Dr. Robert“ a „Mr. Kite“. Síly, které se vymykají jejich kontrole, nakonec oba milence rozdělí, čímž je donutí, aby se navzdory všem překážkám pokusili znovu najít jeden k druhému cestu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (382)
Ne, tohle mě opravdu nebaví, Julie. Jsem ochotný chápat veškeré parafráze, ale odmítám se adaptovat na film, který prostě nefunguje. Across the Universe je totiž přehuštěný liniemi, až z toho oči bolí, písničkové sekvence povětšinou jen nudí svou nezáživností a nesofistikovanou interpretací (Evan Rachel Wood by si za prznění některých songů zasloužila pěstí) a když už se tedy režisérka zaměří na romantickou linii, dojdou jí po půl hodině nápady a upadne do škatulky plné klišé, která mi srdeční šelesti rozhodně nezpůsobuje. P.S.: Závěr s All you need is love považuju za jednu z největších parodií v dějinách kinematografie. Vážně. ()
Já...prostě nevím. Na ten muzikál jsem se opravdu těšila - Beatles, 60. léta, demonstrace proti vietnamské válce, vztahy, hudba, Jim Sturgess... Znělo to fakt slibně a...ten příběh opravdu nebyl špatný. Jenže docela rozvleklý, pomalý, bez záchytného bodu, na který se soustředit. Nějak plynul v rytmu písniček a než jsem si stihla prožít hlubší emoce, byl pryč. A přitom na to Julie Taymor, všichni představitelé, kameraman i střihači měli víc jak dvě hodiny. Tak nevím, kam se ta zápletka poděla. A taky..to už je asi moje chyba...ale fakt nedokážu překousnout, když jsou přezpívané písničky horší než originál. A tyhle byly, o dost. Bojím se, že zpracovat hudbu slavných liverpoolských brouků, byla pro tyto tvůrce až moc vysoká laťka... ()
"Každá kapela, která nemá nepřátele, se mi jeví podezřelá." Tato paradoxní slova z úst mého známého se mi vybavila po zhlédnutí snímku, dalším zbytečně odkládaným. Je dobře, že si pro jednadvacáté století Beatles vzal někdo do parády, pro některé typy se stali už jen kamenným pomníkem. Naopak, byli nadčasoví, surrealističtí, angažovaní a jednoduše nejlepší. Proti filmu hovoří pomalý nástup, který ale nešetří nápady (Liverpool jak z Free As A Bird) a všechny vyprávěcí, hudební i myšlenkové (All You Need Is Love) složky se protnou v závěru, který je silný tak akorát, abychom si všechna fakta zpětně uvědomili. Hodně vděčných 90% a srovnejte prosím s Mamma Mia!, která taky vypovídá o jedné generaci, ale v jejích přesně omezených (popových) mantinelech. ()
To vážne? Porovnávať toto s o 28 rokov staršími Vlasmi? Ale choďte niekam ... neporovnateľné. Aj keď Julia to natočila svižne a pozeralo sa na to fajn. Pesničky odspievané a zaranžované slušne, niektoré choreografie výborné, na niektoré sa nedalo pozerať. Ale na koho sa určite pozeralo dobre boli Jim, Joe a Evan. Ja som si náhodou nohou do taktu podupkávala. ()
Zasazení milostného příběhu do divokých 60. let by byl skvělý tah, kdyby ústřední dvojice byla něčím zajímavá a celý muzikál táhla. Taymor však hodně času věnuje vietnamské válce, protestujícím na demonstracích a hudebníkům na drogách, takže oba charaktery ani nemají dostatečný prostor zaujmout. Nebýt éterické krásy Wood a nadčasových hitů Beatles, tak je to nekoukatelné. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (19)
- Při venkovních scénách na střední škole jsou všichni oblečeni v bundách, kabátech, kloboucích a tak podobně, ve skutečnosti bylo při filmování téměř 80 stupňů Fahrenheita. Když se dotočila klapka, museli se účinkující před sluncem schovat do stínu pod deštníky. (don corleone)
- Postava JoJo je jasným odkazem na Jimiho Hendrixe. Jimi se přestěhoval do New Yorku a tam začala jeho opravdová kariéra. Také styl JoJova hraní na kytaru je úplně stejný jako Hendrixův. Navíc ho Sadie obléká do fialové košile a šátku – což byl jeden z nejznámějších kostýmů Jimiho. (don corleone)
- Když měl film na kontrolní projekci vidět i sir Paul McCartney, byla údajně režisérka velmi nervózní. Do poslední chvíle totiž nevěděla, zda bude promítnuta její nebo sestříhaná, producentská verze. Nakonec se promítala ta její. Za nejsilnější zážitek Taymor považuje, když si McCartney sedící vedle ní začal s filmem potichu své písně broukat. Na konci se vyjádřil velmi spokojeně, ale pak dodal: ,,Mimochodem, kolik písní je tam mých a kolik Johnových?" (Zdroj: z besedy s Julii Taymor na LFŠ 2016). (Cimr)
Reklama