Napříč vesmírem

Nothing's gonna change my world. Za nádhernou kamerou, osobitou interpretací broučích songů a naprostým pohlcením při hudebních číslech se skrývá lehce zmatená směs vypadající jako výtvor minimálně desítky scénáristů. Ztráta lásky, nevinnosti nebo naděje tak při častém přerušování jednoduše načrtnutými figurkami typu Sadie nebo Prudence vyzní minimálně polovičně. A přitom ta love story s rozdílnými názory na krizovou dobu mohla vyznít naprosto dokonale. Na jednu stranu mě mrzí, že z takového potenciálu zůstalo jen pár dokonalých a několik velmi solidních scén. Na druhou ale ty klady (hlavní dvojice, kompozičně dokonalá Strawberry Fields, dojemně vygradovaná All You Need Is Love) natolik září, že přehlušují přílišnou surreálnost a roztříštěnost. 70% (22.02.2008)

Across the Universe je snímka, ktorá každého diváka prekvapí minimálne jednou sekvenciou, ktorá ho zarazí, nechá v nemom úžase či prekvapení. Problémom filmu je, že talentovaná režisérka Julie Taymor si zobrala na plecia až príliš mnoho bremien, námetov a myšlienok, elementov, ktoré by kľudne mohli zaplniť minimálne ďalšiu hodinu filmového príbehu. Vizuálne rozšafné orgie mi skutočne ulahodili, atmosféra doby je vystihnutá viac než pôsobivo, herci sú talentovaní, mladí a pomerne neznámi (s výnimkou Evan Rachel Wood, ktorú považujem za najväčšiu slabinu v obsadení) a naviac nechýba niekoľko výživných cameo roličiek - starecky šarmantný Joe Cocker, bohémsky Bono Vox či krásne extravagantný Eddie Izzard. Piesne Beatles sú nestarnúce, no ich prevedenie do filmu nedopadlo vždy úplne bezchybne, po slabšom začiatku a sladučkej I Want To Hold Your Hand, ktorá zanecháva značné rozpaky sa príbeh dostáva do správnych koľají a trebárs taká Let It Be či Strawberry Fields Forever, While My Guitar Gently Weeps a samozrejme samotná Across the Universe, ktorej prevedenie a zároveň skombinovanie s Helter Skelter považujem za najsilnejší okamih a zároveň predčasný vrchol filmu, sú nabité emóciami či vizuálnymi nápadmi. V mnohom film pripomína Formanove Vlasy (samozrejme neprekonané), či filmy Alana Parkera, Pink Floyd - The Wall alebo trebárs i Fame. Pozoruhodný film, ktorý ma v mnohom zaujal, no taktiež tak trochu neučesaný a nevyrovnaný miš-maš. 70% (08.02.2009)

Jsem na rozpacích. Nápad sestavit příběh podle písniček Beatles se mi moc zamlouval, coververze profláklých hitů se příjemně poslouchaly, na Jima Sturgesse se dobře koukalo, ale proč to nestačilo? Film mě jako celek neoslovil, příběh totiž nedrží pohromadě, jednotlivé dílky puzzle (v tomto případě songy Beatles) ne vždy zapadají, a ta stopáž.... Nicméně některé scény byly opravdu vydařené a jsem si jistá, že třeba takovou "Strawberry Fields Forever" si pustím ještě několikrát. (11.09.2008)

Ne, tohle mě opravdu nebaví, Julie. Jsem ochotný chápat veškeré parafráze, ale odmítám se adaptovat na film, který prostě nefunguje. Across the Universe je totiž přehuštěný liniemi, až z toho oči bolí, písničkové sekvence povětšinou jen nudí svou nezáživností a nesofistikovanou interpretací (Evan Rachel Wood by si za prznění některých songů zasloužila pěstí) a když už se tedy režisérka zaměří na romantickou linii, dojdou jí po půl hodině nápady a upadne do škatulky plné klišé, která mi srdeční šelesti rozhodně nezpůsobuje. P.S.: Závěr s All you need is love považuju za jednu z největších parodií v dějinách kinematografie. Vážně. (09.11.2007)

Dlouho jsem se na tenhle muzikál chystala a když už sem si našla tu chvíli... stálo to za to. Mělo to příjemný průběh, herci byli přirození, zpívali lehce jako profesionálové. Hlavně mě překvapila Evan Rachel Wood, kterou musim opravdu pochválit, protože nejen, že předvedla upřímný herecký výkon, ale zpívala nádherně, to platí i o hlavním představiteli. Písničky Beatles mi pořád znějí v hlavě, nevěděla sem, že jich znám tolik,. Byl to velice zajímavý nápad, propojení děje s písničkami, s válkou ve Vietnamu... prostě to mělo svůj příběh a tak to má být. Konec byl dojemný a celkově to na mě působilo mile, krásný písničky, každá role tam měla svůj význam a své kouzlo. Líbily se mi i symboly, jako byly jahody, které představovaly bomby... Celé to bylo naprosto přesvědčivě natočené, mělo to osobitost a všechny ty barvy kolem a hlavní je to, že muzikál nestárne a tohle mi zvedlo náladu a zároveň sem uznala, že je to povedený kousek. (18.05.2010)