Nouzový východ

Obrovské zklamání. Šla jsem do kina na druhou Americkou krásu a odcházela jsem z nezáživného dlouhého povídání o vztahu dvou lidí. Na Samu Mendesovi se tu víc než kde jinde podepsalo, že se před Americkou krásou vyskytoval v divadelním prostředí. Možná je to jen moje chybá domněnka, ale přijde mi, že v Nouzovém východu nedokázal využívat nedivadelních technik na dokreslení atmosféry jako je počasí, více lokalit nebo silnější vizuální stylizace. Rozhodně tu netoužím udělat z Nouzového východu nové Sin City, ale když v Americké kráse mistrně vkládal do záběrů růže, mělo to něco do sebe. A možná, že se pletu, možná, že i Nouzový východ je režisérsky zvládnutý na jedničku - minimálně osobitost vlastního stylu mu nechybí, ten film je v některých detailech tak podobný Americké kráse, až to bolí - a že mi jen vadí jeho chladnost, odtažitost a nezajímavost tématu. Protože když celý film jen čekáte na nějakou výraznou zápletku a v závěru na "šokující pointu" koukáte se stejně znuděným výrazem v obličeji jako v průběhu celého filmu, je tu něco špatně. (20.02.2009)

Povedenej film, ale kdybych se měl znovu teď kouknout na nějaký Mendesův film, vybral bych si spíš Mariňáka (nebo Americkou krásu, samozřejmě). Jinak český název Nouzový východ, je danej překladem názvu knihy Richarda Yatese (kde pro něj je možná nějaké vysvětlení.) (09.02.2009)

Nouzový východ představuje svazující křeč, která na začátku chytne, aby mohla v následujícím tanci několikrát povolit a na konci zasadit tu nejpalčivější ránu.Stáváme se svědky prvních záchvěvů zamilovanosti až po nudnou šeď každodenní všednosti, kdy se z jednotlivých emocí stávají pouze slovní fráze, které by existenci citů měly dokázat ale i ty ztrácejí na intenzitě, aby byly nemilosrdně spláchnuty alkoholem a hořká pachuť zklamání překryta žlučovitým nikotinem. Vše je jen hra, v níž se jejich manželství nakonec stává pouhou pastí z níž není úniku. Hra na rodinu zahalená do mračen přetvářky a falešných úsměvů. Život proměňující se v lež, která je mnohdy milosrdnější než pravda, na níž je dobré, že každý ví jaká je, ať už bez ní žije jakkoliv dlouho. Nikdo nezapomíná na pravdu jen jde každému lépe lhát. Za masku dokonalosti lze skrýt naprosto všechno i zklamání a deziluzi, kterou si musí projít zřejmě každý. Závěrečná katarze a možné východisko z bezvýchodné situace ale nenabízí optimistické zakončení jedné etapy, nýbrž přichází s jiným druhem úniku. Ale žádný „nouzový východ“ nenabízí. V konečném twistu usazuje režisér poslední ránu nejenom rodinné idylce ale i divákovi. 9/10 (30.01.2009)

Mendes spojil Americkou krásu s Válkou Roseových, do toho přidal excelentní dvojici Winslet - DiCaprio a nacpal to dramatičností až po okraj. Film si zajisté zaslouží maximální hodnocení, na to bych ale musel zažít manželství nebo tak vyhrocený vztah, jako měli hlavní hrdinové. Takhle se pro mne víceméně jednalo o ukázku vytříbeného herectví. P.S. Velmi mi vadilo nulové využití dětské populace rodiny. (23.02.2009)

Dajte Samkovi hovno a upletie vám bič, ktorý bude práskať na sto honov. A štípať a páliť. Leo, Kate ja smekám. 75% (07.02.2009)

Když se na to člověk podívá s trochu odstupem,zjistí,že neshlédl nic zvláštního-a v tom to je. Je to vlastně obyčejný příběh dvou obyčejných nešťastných lidí,ve kterých se navíc leckdo najde. A o to nejspíš jde. Nejedná se o žádnou slátaninu,kde byste kroutili očima nad těžko uvěřitelným příběhem,tady jde konečně o normální problémy normálního člověka.Je to sice jednoznačné plus,ale brzo si už z Revolutionary Road budete pamatovat sotva ten konec. Každopádně Kate a Leo jsou spolu úžasní a navíc opravdoví profesionálové, když dokázali důvěryhodně sehrát manželskou dvojici přesto,že jsou nejlepší přátelé. A i když to není taková bomba jako v Titanicu,zase nám skvěle zahráli drama a perfektně doplňovali jeden druhého.(I když popravdě DiCapria nijak nemusím) (18.03.2011)

Mendes opět nudí. Emoce jsou poměrně silné, herci přesvědčiví, ale postrádá to absolutně syrovost. Veškeré scény a jejich souslednost jsou precizně nalinkované a ukázkově zahrané, ale nikde ani kousek improvizace a opravdovosti. Všechno je zkrátka uhlazené přesně "jako ve filmu". Takhle nevypadá realistické drama. Takhle vypadá film který chce posbírat všechny minimálně netechnické Oscary. Líbí se mi výpovědní hodnota snímku a to co se v něm řeší, nelíbí se mi jak to režisér provedl. Mohlo to být ještě lepší. (28.06.2009)

Neměl bych (a věřte mi, že obvykle se toho snažím vystříhat), ale musím konstatovat, že... Yatesova kniha je minimálně o třídu lepší. Není to ani tak problém nějakého neexistujícího bloku s převedením nadčasového vyznění knihy do intencí vizuálního světa (chraň!), ani toho, že kniha je pochopitelně motivicky bohatější (ale na plochu dvou únosných hodin se nedala se všemi svými always fresh tématy zadaptovat lépe), ba zakopaný pes nevězí ani v příliš rošťácké tvářičce páně Lea, která usedlého papínka a muže každým coulem neasociuje podle očekávání. Problém je Mendes samotný a jeho přístup nezúčastněného pozorovatele, který se ostýchá zaútočit na tělo (odtud tedy s největší pravděpodobností plynou výtky směrem k údajné chladnosti - chápu je). Podpory v nouzi se nedočkal ani od své skladatelské pravé ruky Thomase Newmana. Jeho hudba je mdlá a "zcizuje", o interakci s obrazem si může nechat jedině tak zdát. Svůj účel splňuje pouze v tom, nakolik potvrzuje oposlouchaný a přežitý styl svého autora. Naopak zlatá, nádherná a obecně superlativy obestřená je Deakinsova "soft mazlivá" kamera, malující tragický mikrokosmos manželů Wheelerových v pastelových barvách lahodících oku, fantastické jsou herecké výkony (zvláště Kate a Michael Shannon si podmaňují každou scénu, ve které se objeví) a dobový zeitgeist poklidného amerického předměstí 50. let je také nadmíru podařený... Jen škoda, že všechno dobré (a není toho málo!) zdaleka nestačilo k tomu, abych byl na konci dojat k slzám, stejně tak jako u knihy. Stále je to výborný film, ale "Zahrál bys to určitě i lépe, Same!". (02.03.2009)

BAFTA Awards - 4 nominacie: Herecka v hl. ulohe Kate Winslet / Kostymy / Vyprava / Adaptovany scenar _______ Cely film som sa pokusal vzit s oboma postavami April v podani Kate Winslet a Franka v podani DiCapria. Pokial April tuzila zacat novy zivot niekde v Parizi s neistou buducnostou, Frank za 7 rokov zmenil nazor na Pariz ani nie preto, ze by tam nechcel ist, ale skor kvoli kariere a povysenia v praci za dobry plat a okrem toho, co by Frank v Parizi robil, kym by April chodila do prace? Staral sa o deti v domacnosti? Mnoho otazok, na ktore su neiste odpovede a k tomu i vysmech priatelov, ktorim sa plan prestahovat do Pariza zda byt skor detinsky. Avsak necakane nastane este dalsi problem, ale to uz by som vela prezradzal. Takze z pohladu April som ju chapal, ze tuzila po inom zivote, ale rovnako som chapal aj Franka, ktory sa uz s takou euforiou do Pariza nehrnul a keby som bol na jeho mieste, suhlasil by som iba s dovolenkou v Parizi na par tyzdnov, ale urcite nie prestahovat sa tam, ak by sa mi naskytla dobra prilezitost v praci. Ale kde nie su kompromisy, su problemy, hadky, rozchody alebo rozvody, proste klasicky kazdodenny zivot nas obycajnych ludi a v tomto je reziser Sam Mendes expert. Preto mi to trosku pripominalo aj AMERICKU KRASU (1999). Inac bolo celkom zaujimave divat sa na sladky zamilovany par v TITANICU (1998) a o 11 rokov neskor naopak na problemovy par, kde si s nimi opät zahrala Kathy Bates. Pamätate si este, ako pekne obliekla Kathy Bates v Titanicu DiCapria, aby zapadol do smotanky a nerobili si z neho posmesky? Aj napriek kvalitnym hereckym vykonom bol nominovany na Oscara iba jeden herec vo vedlajsej ulohe Michael Shannon, ktory si zahral psychicky choreho syna Kathy Bates, ale v konkurencii dostal Oscara zosnuly Heath Ledger za ulohu vo filme TEMNY RYTIER (2008). _______ Leonardo DiCaprio - (Frank Wheeler) +++ Kate Winslet - (April Wheeler) +++ Kathy Bates - (Helen Givings) +++ Michael Shannon - (John Givings) +++ Richard Easton - (Pán Howard Givings) +++ Kathryn Hahn - (Milly Campbell) +++ David Harbour - (Shep Campbell) +++ Dylan Baker - (Jack Ordway) +++ Produkcia: Sam Mendes +++ (03.09.2010)

Po tříletých intervalech již čtvrtý projekt renomovaného tvůrce. U prvních dvou snímků talentovaného Brita Sama Mendese jsem mnohdy ztrácel hlas (jeho prvotina Americká krása je navíc nadobro a zřejmě provždy ukotvena v mém TOP 5), třetí v pořadí, Mariňák, už předesílal mírné rozpaky a ani Nouzový východ, byť probouzí obdobné mrazení v zádech jako jeho debut, není mým pravým ořechovým. Další idylické předměstí (nebojte, uřezaných uší se nedočkáme) je depresivnějšího ražení (tenhle „ostrovan“ zřejmě rád dloube do amerických světonázorů), partnerské peklo se tu odehraje na malém prostoru, s minimem vedlejších postav. Bez servítek poukazuje na místa, kde to nejvíce bolí. Padesátá léta. Ekonomicky prosperující období. Šeď předměstského života. Muž živitelem rodiny ve stereotypním zaměstnání, žena starající se o děti a napulírovaný domov. Prázdnota, beznaděj, setrvačnost – základní definice jejich společného soužití. Něco opravdového a zajímavého tu ale schází. Čekají na to léta, roky nic nového a nečekaného nepodnikli. Zásadní rozhodnutí o stěhování má vnést do rozkládajícího se vztahu nový impuls. Sebeklamný plán ale brzy ucítí první vážné trhliny. Výprava, hudební podkres Thomase Newmana, herecký náboj (výborní DiCaprio, Winslet i Kathy Bates se setkávají od dob fenomenálního úspěchu Titanicu) i precizní „krémová“ práce kameramana Rogera Deakinse (Mendesův nynější dvorní kameraman namísto zesnulého Conrada L. Halla) jsou na nejvyšší úrovni, ale oproti zmiňované Americké kráse se mi minimálně následující roky nestane, že bych místy užvaněný a veskrze neobjevný Nouzový východ chtěl opakovaně vidět. Samotný film není satirou; chybí mu humor (možno ten černý), nadhled i další nepostradatelné ingredience – třeba určitá chuťová dohra po závěrečných titulcích. Mendesovy promyšlené obrazy mě tentokráte dostatečně nesemlely a upřímný soucit nad osudem obou ústředních postav se nedostavil. Holt kdyby Jack Dawson před jedenácti lety (nebo roku 1912, chcete-li) neutonul, možná by takhle nějak jeho život s Rose DeWitt Bukater dopadnul. 75% (06.04.2009)

Mendes se vykrádá, Newman se vykrádá, dokonce i Kate Winslet je pořád stejně ošklivá... Ale teď vážně - Sam Mendes opět nutí diváky přemýšlet a nastavuje zrcadlo, tentokrát však ne společnosti jako takové, ale jednotlivcům. Což není dvakrát příjemné, ale o to podnětnější. Nezbývá než vyjít z kina a pokusit se žít šťastnější život. (31.01.2009)

Proboha, proč tu visí nářky o údajně nejslabším Mendesově filmu? V čem je vlastně nejslabší, v čem pokulhává, co mu schází? Nechtěli snad tito kritikové říci, že Revolutionary Road je z celé Mendesovy filmografie snímkem nejméně atraktivním? (Ano, je. Přiznávám, že i pro mne.) Snímkem, který nemá vtip Americké krásy, uchvacující audiovizuál Road to Perdition a originální zpracování jako Mariňák? Revolutionary Road představuje Mendese v nezvykle civilní a na sebe neupozorňující formě, která dává maximální prostor k vyniknutí zatím toho nejrealističtějšího, nejuvěřitelnějšího, nejpřímějšího a nejtíživejšího lidského dramatu, do jakého se talentovaný Brit kdy pustil. Jeho síla poté závisí na míře s jakou považujete výkony Lea a Kate za strhující (mnohem více oceňuji DiCapria, kterému se POPRVÉ povedlo hranou postavou opravdu STÁT, než Kate Winslet libující si v házení významných pohledů) a vašich dosavadních zkušenostech a pohledem na svět (v tomhle je to jádro dohadů o přítomnosti/nepřítomnosti emocí, těžko v nás vyvolá emoce něco co neznáme, nechápeme a ani si to nedovedeme představit; souvislost s věkem diváka je poddružná). ___ Ovšem i přes pár důvěrně známých záběrů (polodetaily postav za sklem atd.) mi v tomto jinak výborném filmu chyběla ta úžasná vizuálnost, pro níž Mendese tolik obdivuju, takže k Revolutionary Road skutečně chovám v rámci režisérovy tvorby nejmenší sympatie. (31.12.2008)

Tak to byla pecka z reálného manželského života. Chvíli jsem se bála, že se to zvrhne ve válku Roseových, ale spíš to byl takový Titanik, kde se potápěla manželka v psychické krizi. Hluboce smekám nad brilantními hereckými výkony obou hlavních představitelů - zase je o čem přemýšlet. (18.01.2009)

Leonardo DiCaprio a Kate Winslet poprvé od Titaniku spolu v jednom filmu? Na to jsem byl hodně zvědavý a hodně natěšený. A výsledek opravdu stojí za to. Ze začátku jsem se sice chvílemi ztrácel v tom, o co tam vlastně jde a chvilku trvalo, než jsem přišel na to, že chvíli sledujeme současnost a chvíli vzpomínky Kate Winslet na dobu, kdy se se svým manželem přistěhovala do domu na Revolutionary Road. Ale jakmile jsem se do toho dostal, tak už mě film zaujal a já jen sledoval, jak se před mýma očima odvíjí příběh nešťastné a znuděné ženy a málo všímavého muže. To vše v malebném prostředí sympatického amerického předměstí. Výborný příběh, výborné exteriéry, naprosto kvalitní herci (moje nejoblíbenější herečka Kate Winslet zde předvádí další parádní výkon, navíc Leonardo DiCaprio mi zde už poněkolikáté dokazuje, že nebyla chyba, když jsem ho zařadil mezi mé nejoblíbenější herce), to vše z tohoto filmu činí jeden z těch nezapomenutelných filmových zážitků, které naprosto miluji. Není co dodat, od sympatického začátku až do hořkého konce jsem žil a dýchal s hlavními hrdiny a takový zážitek prostě musím ocenit. Pět hvězd je zde zcela jasných a absolutně oprávněných. (31.03.2010)

Sam Mendes dává těm "šťastným" rodinám z amerického předměstí další těžkou ránu a předkládá nám opravdu velmi mrazivý příběh jednoho páru. A nečekejte, že by Mendes opět používal ironii a černý humor jako v Americké kráse, tady se jde ještě více do hloubky a výsledek je ještě mrazivější a lepší. Scénář je napsán dokonale (nebo možná spíše kniha, kterou si mám teďka docela nutkání přečíst), dialogy přesně vystihují pocity hlavních hrdinů a herecké duo je strhující. Oba hrají na sto procent a věřil jsem jim to v každém okamžiku a hlavně díky ním jsem dokázal do jejich postav tak vžít. Opravdu velmi silný emotivní zážitek. (22.01.2009)

Áno, presne takto to dopadne, keď sa idealistické dialógy presunú o niekoľko rokov z kusu rozbitého nábytku v severnom Atlantiku do kuchyne rodinného domu. Tam sa už ten idealizmus z ľadovej kryhy hľadá len ťažko, v kuchyni a s niekoľkými pankhartami na krku! (06.11.2016)

Čekal jsem od tohoto snímku hodně, a všeho jsem dostal měrou vrchovatou. Velmi syrové a hlavně neskutečně upřímné drama o manželství a stereotypu, ve kterém kupodivu zbylo místo i na pár usměvavých momentů. Vlastně ne. Když si uvědomíte, čemu se to smějete, i vám brzo ztuhne úsměv na tváři. A po shlédnutí filmu s přítelkyní/elem pak rozhodně nečekejte, že spolu proberete všechny vypointované situace. Amen. (06.02.2009)

Kate a Leonardo opäť spolu, ale už nie tak romanticky ako naposledy. Manželský stereotyp, nekonečné hádky, práca, nevera..., to sú problémy, ktorými sa brodí sympatický manželský pár. Pokúšajú sa to napraviť, ešte je stále čas vzťah zachrániť a na chvíľu sa zdá, že sa im to podarí... Mendes herecky výborne obsadil film, nemá zmysel herecky vyzdvihovať a chváliť hlavnú dvojicu, tí sú naozaj skvelí, ale zaujal ma M.Shannon v úlohe psychicky chorého syna K.Bates. Výborná dráma, ocenia ju najmä tí, ktorí už vedia, čo je to manželstvo. K dokonalosti mi niečo chýbalo, ale čo, to vám neviem povedať, ani keby ste ma porúbali. 80%. (05.09.2009)

Každý máme svůj nouzový východ. Svět, kam se ubírámě, když je nám nejhůř. Abychom na chvíli zapomněli. Utápíme se buďto v alkoholu, a nebo v myšlenkách (můj případ). Jenže, co když nemůžeme utýct? Někdo nás svazuje. V případě Wheelerových je to manželství."Spousta lidí v téhle prázdnotě žije, ale...chce to opravdu odvahu ji i vidět." Začalo to perfektně, skončilo tragédií a výčitkama, vzájemným obviňováním, které málokdo v dnešní době ustojí. Co pro mě Nouzový východ znamená? Asi bych měl napsat, že je to pro mě varovný signál, abych se nikdy neženil (což beru!) nebo to, že moje sny se mohou zbořit jako domeček z karet a to i bez mého vědomí. "Nevědomost je krásná vlastnost" v tomto případě tedy rozhodně není na místě. Ale ne! Já se postavím na hlavu a řeknu, že nechci žít jednotvárný život. Smutnou pravdou je, že ti, kteří hlásají toto bohémské heslo, končí v útrobách kanceláří. Sam Mendes mi napověděl. Co? Na to musí přijít každý sám, protože jednotné poselství tu nevidím. Ten film má hodně co říct, ne že ne! Jen hlupáci sedí a nevnímají.__ Mám chuť si zarámovat scénu, kdy Kate Winslet stojí za oknem a pozoruje ulici, kamera od ní ustupuje a vy sledujete její odchod ze scény, abyste byli následně vhozeni do výru mrazivýho finále, které vás totálně pohltí a rozcupuje. Bolelo, pane! (17.06.2009)

okrem TDK pre mňa osobne film roku 2008, kedy sa začnú oscary dávať za kvalitu a nie sympatie? (20.04.2009)