Zkažená mládež

Suprové výchovné video pro prevenci šikany. Ale jinak obyčejně dobrý, průměrně zrežírovaný snímek, který mrazí spíš povahou zobrazovaných událostí, než díky filmařské virtuozitě. Je naprosto přirozený, že člověk ustrne, když vidí realisticky zobrazený teror na dvou školácích - podobně jako ztuhne, když uvidí následky libovolné genocidy. Ale tohle mrazení ještě automaticky neznamená duchaplné dílo. Třída budiž příkladem - jen průhledně roztáčí spirálu násilí, až k přepálené poslední půlhodině. Cenná je přitom hlavně věrná evokace školy a přesvědčiví herci, dvě výjimečná světélka v jinak konvenčním filmu. Brutální CSFD hype. (05.02.2009)

Dávám pět, protože mě to totálně smazalo a snímek budu mít v hlavě hodně dlouho. Přišlo mě však až příliš filmové chování okolí - otce, matky, učitelů, všeh spolužáků, jasně tam všude je třeba zaměřit v těchto případech svou pozornost a filmaři na to zjevně chtěli poukázat, ale nemuseli to až tak hrotit, divák není otec Josefa ani jedna z učitelek, aby mu nedocházeli věci. No toho kluka mě bylo líto a po události na pláži mě bylo jasný jak to skončí i když jen zhruba. Natočený je to skvěle, člověk má fakt pocit, že sleduje obrazový real. (01.08.2016)

Ač jsem bezcitné zasrané hovado, které se posmívá psům a przní retardy, chtě nechtě musím uznat, že tento film ve mně jisté emoce vyvolal. Krom vztyčení mých voňavých genitálií do tvaru šikmé věže v Pise pokaždé, když jsem na scéně viděl tu šukézní prcinu, mi ejakulát v koulích vřel taky u děvčat, které se filmem mihly. Neuvěřitelné! (31.10.2013)

Nevzpomínám si, že bych někdy viděl estonský film, proto jsem byl velmi příjemně překvapen. Naprosto realisticky ztvárněné prostředí třídy, ve které je jeden chlapec šikanován a druhý se ho zastane, mne naprosto dostalo! Ten film prostě nemá chybu. Člověku se jen tají dech, protože cítí, že to není jen nějaký scénář, tenhle totiž psal sám život a jak herecké výkony, tak i celková atmosféra jsou naprosto pravdivé a zdrcující! (09.05.2009)

Kolik šikany se dá snést než se začne střílet? V mém případě stačí jeden urážlivý pohled a mé kolty nekompromisně promluví. Jenže já jsem vyrovnaný jedinec a Joosep s Kasparem k tomu teprve musí dojít. Jejich cesta trvá na můj vkus příliš dlouho, je plná těžce stravitelného ponížení, ale finále bylo balzámem pro mou duši. Jak já bych si rád do těch značkových pitomců zastřílel. (09.10.2015)