Režie:
Peter JacksonKamera:
Andrew LesnieHudba:
Howard ShoreHrají:
Martin Freeman, Ian McKellen, Richard Armitage, Ken Stott, Graham McTavish, William Kircher, James Nesbitt, Stephen Hunter, Dean O'Gorman, Aidan Turner (více)Obsahy(3)
Film sleduje cestu hlavní postavy Bilbo Pytlíka, který se ocitne na dobrodružné výpravě. Cílem cesty je si znovu nárokovat ztracené trpasličí království Erebor. Bilba nečekaně osloví čaroděj Gandalf Šedý, díky kterému se ocitne ve společnosti třinácti trpaslíků v čele s legendárním bojovníkem Thorinem. Cesta do divočiny vede přes tajemné země, kde se to hemží zlobry, skřety a kouzelníky. Ačkoliv cíl jejich výpravy - Osamělá hora, leží na Východě, musí projít nejdříve jeskynním systémem, kde Bilbo potká někoho, kdo mu navždy změní život…Gluma. Skromný Bilbo Pytlík pak sám s Glumem na břehu podzemního jezera objeví nejen hloubku lstivosti a odvahy, která překvapí i jeho samotného, ale také získá do svého vlastnictví Glumův prsten „miláška“, který má nečekané a užitečné možnosti... Jednoduchý zlatý prsten je spojen s osudem celé Středozemě takovým způsobem, jaký Bilbo nemůže zatím ani tušit. (oficiální text distributora)
(více)Videa (74)
Recenze (3 241)
„Svět není v tvých knihách a mapách. Svět je venku.“ Hodnocení prodloužené verze (kinoverzi jsem neviděl). Ačkoli je prezentován jako dobrodružné fantasy kráčející ve šlépějích Pána prstenů, pro mne byl Hobit v prvé řadě příběhem proměny poutníka fikčními světy (neboli nerda), který teskní hlavně za svými knihami, ve skutečného hrdinu. Je to zejména Bilbova nezpůsobilost pro epické dobrodružství, která oživuje a také popostrkuje vyprávění (kulinářské tipy obrům, vysmeknutí se z gobliního zajetí). Zapomenutým kapesníkem počíná nejen postupná ztráta veškerého komfortu, ale také hrdinova proměna z toho, kdo neustále hledá silnějšího vůdce, který by ho vedl, v samostatně jednající figuru. Věřím, že toto směřování k samostatnosti bude v dalších dílech pokračovat. Dlouhý úvod v Hobitíně není důležitý jen kvůli nastínění cíle mise a představení trpaslíků. Zobrazení pohodlíčka, v němž provincionálně smýšlející „no adventure“ půlčík žije, zároveň slouží jako kontrastní podloží pro situace, v nichž se protagonista posléze octne. Stesk za opuštěným domovem je motivem prohlubovaným napříč celým filmem nejen skrze Bilba, ale také trpaslíky, kteří po svém exodu žijí ve vyhnanství. Hobit i trpaslíci zároveň opakovaně překonávají své fyziognomické předurčení, když musí zas a znovu čelit nepřátelům mnohem větším než jsou oni sami. Pozvolného zvyšování rizik, s nimiž jsou postavy konfrontovány, probíhá za paralelního upozorňování na budoucí hrozby, což Hobita ve výsledku mění v jeden velký příslib událostí, které teprve přijdou. Odkládání neředěné spektakulárnosti není na škodu, neboť prezentované dobrodružství před námi roste společně s Bilbem. Ten se ve světě reálného ohrožení teprve rozkoukává, takže má dost času na hádanky se schizofrenním pazgřivcem, a stejně jako divákovi mu musí být mnohé vysvětleno. Explikativní pasáže mění hlavní linii vyprávění ve zřídlo pro mnoho bočních příběhových toků, které ovšem nezdržují ani neruší, neboť se sbíhají zpět k výchozímu zdroji a dávají najevo, že jejich význam bude plně doceněn v některém z pokračování. Nad potřeby vyprávění překynula pouze délka některých akčních scén, prozrazujících, že Jackson je v nitru podobný hračička se slabostí pro bizarní monstra jako del Toro. Syrový vizuál akčních scén navíc moc neladí s lyričtější krajinomalbou. S ohledem na množství scenáristů a literárních i jiných zdrojů, z nichž čerpali, je výsledek stále obdivuhodně kompaktní a už dlouho jsem si nevychutnal takhle žánrově čisté, v dobrém slova smyslu starosvětské dobrodružství. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Bluntman, Lavran, Arbiter, Phobia, Tirion, mcb, L_O_U_S, Kellerman, TERRORDROME, Gattolino ()
Extended verze ftw! :) -------------------- Zhruba podle očekávání. Dlouhé jako týden a se spoustou zbytečných scén (Roklinka je smrtící... co se proboha bude cpát do rozšířené verze?), ale zároveň s parádními hádankami ve tmě a spásným, emocemi nabitým "závěrem". Příště už to víceméně může být jen lepší, ale musíte holt přistoupit na to, že má Hobit daleko blíž ke King Kongovi než k Pánovi prstenů, a že by se trpasličí skupina mohla smrsknout na polovic a nic moc by se nestalo. První část okázalého pohádkového digifestu se nicméně dosnaží k lehce nadprůměrnému hodnocení, které kupodivu nezajišťují nostalgické odkazy, ale spíš Jacksonovy nápadité hrátky v akčních scénách a humorná i pěvecká věrnost předloze. A mimochodem, jestli vám vadilo, že v Pánovi prstenů chodily i stromy... tady chodí i skály. Jackson se s tím nepáře! (7/10) ()
Není to taková pecka, jako Pán prstenů, ale to asi nikdo nečekal. Filmu příliš nesluší pomalá expozice s "rámováním ze současnosti", která Hobita natahuje o dobrých 30 minut a dlouho trvá, než cesta konečně započne. Postavy z původní trilogie tu působí spíše nadbytečně a nové jsou zase málo prokreslené. ALE je z toho cítit ta pravá atmosféra a druhá půle graduje takřka dokonale. A i přes ty nedokonalosti je prostě hrozně fajn být zpátky ve Středozemi. Těším se na další díly. ()
Ono je to u fantasy vlastně hrozně jednoduchý. Stačí vytvořit magický svět, kterému divák propadne, vybrat dostatečně podivné, ale zase ne až moc ujeté postavy, které si divák zamiluje, nepokazit efekty, složit mistrovskou hudbu, která v divákovi probudí malé dítě toužící po dobrodružství pokaždé, když ji uslyší, a pak už jen vymyslet hodně, ale opravdu hodně poutavý příběh. Když se tohle povede, nakonec bude spokojená i holka, která s jistotou věděla, že Hobit nebude nic pro ni. 4,5* ()
Galerie (240)
Photo © New Line Cinema, Metro-Goldwyn-Mayer, Warner Bros. Pictures / James Fisher, Mark Pokorny
Zajímavosti (143)
- Během hostiny u Bilba Pytlíka (Martin Freeman) sedí Fili (Dean O'Gorman) vedle Bombura (Stephen Hunter), ale jen co Bufur (James Nesbitt) hodí na Bombura vejce a ten ho chytí, je vidět, že vedle něj sedí Ori (Adam Brown). (CrypzzXD)
- Při bitvě hromových obrů jsou členové výpravy rozděleni. Thorin (Richard Armitage) se o druhou skupinu bojí - v jednu chvíli to vypadá, že všichni zemřeli. A tak zakřičí: "Kili!" (Aidan Turner). Ten ale stojí v pořádku za ním, v ohrožení života je Fili (Dean O'Gorman). (Sachiko)
Hobit není stavěn pro násilné z prstu vycucané převedení do regulérní fantasy ságy. Je a vždy to i byla především pohádková selanka s ponaučením a nikdy neměla větší ambice než být „pouze“ dobrým čtením na dobrou noc. A právě z rozporu pohádka/nařáchlá fantasy, pro kterou není v narativní struktuře předlohy (či dodatcích) opora, vznikají třecí plochy, které se Jacksonovi ne vždy daří zahladit. Jeden moment je to milá výprava po přírodních krásách, o scénu později fetish fantasy à la Warhammer plná zpomalených záběrů na nabušené trpajzlíky, co sekají údy jak Baťa cvičky a pak zase hned návrat do nekonfliktní idylky o trampotách na cestě. Šest kapitol, které první filmový Hobit zpracovává, přečtete rychleji než za ty bezmála tři hodiny, které jim na plátně věnuje Peter. Navíc se PJ rozhodl pro nešťastnou stylizaci do nepřiznaného remaku Společenstva prstenu; kdyby tedy Společenstvo z jednoho filmu roztáhl na tři a proložil ho veleakčními CGI eskapádami jak ze svého King Konga. Nejlepší scény tu jsou ovšem ty prosté založené čistě na hercích (v čele s hádankami ve tmě). Jasně tu rozpoznáte, které ze scén by v původním dvojdílném konceptu nemilosrdně skončili na podlaze střižny. Ovšem nic z výše uvedeného neznamená, že by snad i tak nešlo o zdařilý biják. Protože on to zdařilý biják se vším všudy prostě a jednoduše je. A ani má spokojenost nic nemění na skutečnosti, že to měl po Jacksonovi převzít někdo jiný; ideálně zvažovaní Cuarón či del Torro, protože takhle vznikl sestřih pro fanoušky a nikoli pro diváky. Z mého hodnocení je ovšem asi jasné, do které kategorie se navzdory všem těm výtkám řadím; já si to totiž od druhé projekce s přiblblým úsměvem na rtech nehorázně užívám, ať si rozum říká co chce... Prodloužená verze pak plní obdobnou roli jako svého času u Společenstva; tedy zajímavé a milé rozšíření. Ovšem o nic nepřijdete, pokud ho neuvidíte. Až na jednu výjimku (z gruntu přepracovaná Roklinka; speciálně pak noční pasáž) totiž neobsahuje nic zásadního. Rozhodně nejde o zážitek měnící sestřih à la delší verze Dvou věží. Technické PS: HFR 48 fps je vpravdě přesně tak (r)evoluční jak se tvrdí a mění částečně způsob vnímání filmového média. Díky jasnosti, ostrosti, plynulosti i detailnosti ovšem naprosto neodpouští filmařské chyby/fígle a tak se nehodí do filmů, kde hrají prim rekvizity, kulisy a masky. Kazí to filmovou iluzi, protože jasně rozpoznáte "kde končí lepidlo na trpasličí vousy" a že "tamten balvan je nabarvený papundekl". Stejně tak je u toho nevhodný dabing, jelikož u běžného snímkování se ještě v zásadě dabér může trefit do hercových úst, tak nyní, kdy je vidět každé našpulení rtů na souhlásku, už to neprojde a vzniká poněkud bizarní dojem, kdy ústa vizuálně evidentně říkají něco jiného než slyšíte. Ovšem HFR jako takové pusobí živě, bezprostředně, ale trochu jako na divadle. Ovšem v nestudiových záběrech (nejen) na krajinu či čistě CGI momentech bere HFR dech a kupříkladu pro přírodopisné dokumenty, sportovní přenosy či CGI spektákly je to nesporný příslib do budoucna. Své nesporné klady to má, ale nese to sebou i zápory a Hobit dává obojí v plné míře pocítit. () (méně) (více)