RocknRolla

Solidní návrat k Ritchieovým kořenům, který se klasikou typu Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k i přesto nestane. Filmu neshází tempo Ritchiemu vlastní, zajímavé a dobře odehrané charaktery (všechny ostatní zastiňují Mark Strong a Toby Kebbell) i spousta zábavných momentů s režijní invencí (viz. parádní flashbacky), přesto to ve výsledku na nerušenou dvouhodinovou chuťovku nestačí. Může za to občasné zpomalení i nedostatečná provázanost děje, která by v závěru vyústila v dokonalé zaklapnutí. A přeci jen bych radši The Real RocknRolla, jež slibuje konečně nějaký posun. 7/10 P.S. Soundtrack je v čele s The Bank Robber od The Clash bezchybný. (25.01.2009)

Wilkinson hraje mafiána, který nechce nosit nálepku mafián. Chce vzbuzovat respekt. Z nějakého důvodu (který je mi záhadou) si vypůjčí obraz od Karla Rodena, jenže někdo mu ho zcicí a začíná běh na dlouhou trať. Gerard Butler pak ukáže zadek a aby toho nebylo málo tak blá blá blá blá blá blá!___ Eh? RocknRolla představuje vrchol gangsta-anglických filmů. Je nabušená skvělým humorem, který je doprovázen režijním stylem, jenž nenudí a ke konci možná i malilinko poučí. "Já tomu ale nerozumím", hlásí se o slovo Mahalik a v očích má výraz zděšení. "Mě kupříkladu film při počátečních krocích bavil, možná i překvapil svou zručnou kamerou, ovšem ta "collovost" začne po několika desítkách minut šíleně nudit. To že Ritchieho opustila Madonna mě nijak nerozbuší srdce a neřeknu si: Hmm, tak když má chlapec takovou smůlu, přilepím RocknRolle hvězdu navíc, ať si užije. Navíc řešit homosexuální tématiku v gangsterském filmu je jako dát do filmu Barbie Thumbelina punkové umělce s hroty v ksichtě." pokračuje ve svém vypravování. "Zřejmě nejsi hoden pro tyto filmy, mladý jinochu!" zní tklivá odpověď z řad diváků, pro které byla Ritchieho Rolla zážitkem. "Asi ano, ale jak proti tomu bojovat?" - "Začni fetovat, staň se RocknRollou, ukradni obraz Wistlerovo matky a pak spáchej sebevraždu skokem z nafukovacího balónu!". "Výborně a pak Guyovo filmy pochopím?" - "Ano, dostane se ti hlubokého procitnutí, které je skvostné!"__ Pokud nad výše uvedeným textem kroutíte hlavou ohledně imbecility komentátora, tady máte v kostce to, co chtěl říct: RocknRolla je nuda a hotovo dvacet! (01.05.2009)

Chtít od tohoto filmu další klon prvních dvou Ritchieho filmů je chyba. Mnohem blíže než k rozjuchaně vtipným hláskařům má RocknRolla k Layer cake Matthewa Vaughna, tzn. brnká se na méně odlehčené struny, zato s důrazem na postavy a vrstvení provázaného děje, který opět táhne k ‚velkému‘ konci. Úprk od Luca Bessona i Madonny Guyovi evidentně svědčí a i když celá ta stará parta tak nějak nostalgicky chybí, cholerický Wilkinson, úlisný Roden a temně charismatický Strong vás rádi vezmou mezi sebe. Nechejte se pozvat, tahle ‚slezina‘ stojí za to. 4 a ½. (19.01.2009)

Guy Ritchie zpět v plné polní. Jeho gangsterka opět šlape jako hodinky, je hnaná dopředu přesně sedícími rytmy a ošperkovaná nekorektním humorem a dokonale sednoucími herci. Tedy klasický Ritchiovský standard, který mne ale nepřestane neustále dokolečka překvapovat... 4 hvězdičky JEN za to, že vedle Podfu(c)ku není Rocknrolla tak opakovatelná... (18.01.2009)

První půlka se celkem táhne a vytváří dojem, jako by se Ritchie při návratu do starých kolejí malinko rozkoukával. Což jen potvrzuje zbytek, jenž výrazným nástupem "malého Johnnyho" konečně dostane pořádný šmrnc a vytahuje RocknRollu přesně tam, kde jsem ji chtěl mít od začátku - na vrchol. Ritchie navíc ustoupí i od příliš vážné hry, na níž se sice hezky kouká, ale není zase tolik zábavná a začne si hrát jako kluk na pískovišti, jemuž dal hodný strýček na hraní novou soupravu kyblíčků a lopatiček. Surreálnou honičkou vás napumpuje, vizuálními hrátkami zfetuje a závěrečnou pointou přímo odrovná. Nejlepší Butlerův film so far, brilantní Wilkinson a uhrančivý Strong. Ale především... Tenhle GUY to v sobě pořád má. 7/10 (31.01.2009)