Muž a stín

Klubíčko se dokutálel opět na scénu a s ním i sám Donutil. Máme tu další zapeklitou vraždu, hromadu podezřelých a to myslím doslova, protože počet lidí, kteří by tu starou lichvářskou ludru nejraději zabili, byla spousta, ale povedlo se to jen jednomu z nich. V té záplavě jmen se dalo zprvu jen těžko orientovat, nicméně člověk si zvykne. Objeví se tu celá řada známých tváří, někteří podali slušné výkony, jiní zůstali za očekáváním, ale nakonec se z toho podařila vymáčknout alespoň průměrná kvalita. (14.11.2020)

Dušan Klein a jeho spolupracovníci dokázali, že i v dnešní době lze (třebaže v televizních podmínkách, snad vyjma postupně uvadajících Četnických humoresek) natočit nadprůměrnou krimi. Miroslav Donutil coby vrchní inspektor Klubíčko zde exceluje a potěší i skvadra vedlejších protagonistů - např. krásné dámy Vilma Cibulková a Simona Postlerová či Michal Pavlata v úloze přísného vyšetřujího soudce. Skvělá atmosférická detektivka se spoustou zajímavých postav a parádně zamotaným dějem, který nemá daleko k filmům noir. 85%. (28.09.2011)

Až překvapivě se mi moc líbila tahle retrodetektivka. ČT si uvědomila popularitu svých Četnických humoresek, britského Hercula Poirota a archivních Hříšných lidí a sáhla po Emilu Vachkovi, který jako jediný u nás vytvořil v předválečné detektivní literatuře postavu velkého detektiva. Byla to šťastná volba, ještě šťastnější bylo obsazení Miroslava Donutila do hlavní role. Ten je tu až překvapivě střídmý a umírněný a tato poloha mu sedne. Vedlejších role (i epizodky) mají na starosti zkušní herci a známé tváře, takže to vyšlo na jedničku. (22.10.2007)

Muž a stín, televizní detektivka podle scénáře Terezy Brdečkové na motivy stejnojmenného detektivního románu Emila Vachka v režii Dušana Kleina postrádá sice onen příslovečný detektivní punc a je mnohem více televizní inscenací, tak typickou coby zástupce portfolia tvůrčích snah České televize poslední dekády, lze ji i přesto vzít na milost a obstojně se při jejím sledování bavit. Překvapivě vážný Miroslav Donutil v roli inspektora Klubíčka (je pozoruhodné, že většina klasických českých detektivů má tahle milá zdrobňující jména) ve své roli obstál, přiléhavě ztvárňuje majestát statutu inspektora i odlišný mravní rámec předválečné doby (pohled na prvorepublikovou realitu je ale obecně v soudobé televizní a filmové tvorbě hodně idealizovaný). Zřetelná je i snaha tvůrců etablovat tu českou obdobu slavných zahraničních vzorů a Donutilův Klubíčko je zjevnou esencí detektiva z dílny nejpovolanější, Agathy Christie - český Poirot. A sázka na staromilskou školu (Klubíčko je milovníkem bibliofilií, dýmky a dobré kávy (nafty)...) celkem vychází... I ostatní role jsou na televizní poměry výborně obsazeny, dá se říci, že tu hraje doslova herecká špička (mně osobně nesedí Tomáš Töpfer), výborně funguje i hudební složka, místy se jako jediná stará o ,,detektivní" atmosféru, povedené jsou též flashbackové rekonstrukční prostřihy, barevně jinak tónované... Zkrátka televizní setkání s vrchním inspektorem Klubíčkem se neslo přesně v duchu jeho gentlemanské přirozenosti... (19.10.2007)

Tento televizní snímek je docela zajímavé porovnat s prvorepublikovým filmem Vražda v Ostrovní ulici podle stejného námětu. Ačkoliv scénář Terezy Brdičkové je určitě košatější, ubylo humorných momentů a ani detektiv Klubíčko v podání Miroslava Donutila není tak krásně rozšafný jako Jindřich Plachta. Vcelku prima je hudba Emila Viklického a špatné pak není ani obsazení. Zaujme hlavně šarmantní Vilma Cibulková. Trošku mě překvapil temný závěr filmu, který v tom prvorepublikovém filmu rozhodně nebyl, ale nemohu posoudit, jak to měl v originálu svého románu Vachek. (12.01.2022)