Elitní jednotka

Jestli tohle je reálný obraz brazilských poměrů, tak to teda poser koště! Všem fňukalům, kteří se cítí utlačovaní českými pomáhači a chrániči, doporučuji prohlédnout si praktiky jihoamerických policajtů a po zbytek života se na ty naše uniformované laxní lemřičky mile usmívat, vždyť jsou to vlastně pohodoví kluci a holky. Nesedl mi styl vyprávění, opruzovala mě rozlítaná kamera, sraly (mírněji to vyjádřit fakt nemůžu) mě uječené pasáže, scénář byl jaksi nevyrovnaný, skákal od jedné události k druhé, aniž by se cokoliv pořádně uzavřelo. A chyběla mi postava, s jakou by se dalo ztotožnit a držet jí palce, v příběhu totiž figurují převážně zfanatizovaní policajti, zkorumpovaní policajti, blbí policajti, drogoví dealeři, jejich poskoci a smažky - zazobaní zhulení studentíci s hubou plnou svých práv. Na zdejší vysoké hodnocení hledím s úžasem, zas tak skvělá a šokující "Elitní jednotka" imho není. 61% (27.06.2011)

Rio de Janeiro není jen sluníčkové město s Ježíšem na kopci. Favelami protékají drogy (a odpadky), policejními kapsami zase peníze. Proto jsou tu pánové z BOPE, kteří dělají to co je třeba, jakýmikoli nezbytnými prostředky. Režie parádní, vizuálně nápadité a scénář zajímavě rozvíjí hned několik myšlenek s velkým sociálním přesahem. Ať už jde o dušení igelitovým pytlíkem nebo boje cti proti systému (a samozřejmě zachování stávajícího pracovního poměru) vždycky tne do živého. Takže kam jste to chtěli jet na dovolenou? Do Ria? (29.05.2013)

Film, který se neptá, valí vpřed a nekompromisně drtí všechny, kdo mu přijdou do cesty. Odmítá diplomatické vyjednávání, odmítá diskuzi, prostě má svůj názor a žádný jiný nepřipouští. Na jednu stranu mi tato metoda „nesrat se s ničím“ přišla sympatická a vzhledem k naznačeným poměrům v Riu také logická. Na stranu druhou jsem měl nemalý problém akceptovat za hlavního hrdinu polo-nácka, který co nedokáže vyřešit silou, řeší ještě větší silou. Božský statut BOPE, útvaru stojícího nad policií, dokonce i nad státem (jak je naznačeno zakrytím brazilské vlajky charakteristickou lebkou na černém pozadí), není nijak zpochybňován – brazilské slumy musí být vyčištěné. Mrtvý drogový dealer je dobrý drogový dealer. Veškerá snaha o zlidštění protagonisty jakýmisi výčitkami svědomí působí při brutalitě následného výcviku nováčku legračně. O tolik legračněji než roztřesené záběry z ulic, které nejspíš ani nemusely být „přibarvovány“ pro filmové účely. Pokud je film alespoň z půlky pravdivý (a věřím, že je), všechna čest tvůrcům a jejich odvaze natáčet v autentických prostředích. I přes to, nebo právě proto, že Elitní jednotka ve zběsile cool tempu bez zbytečných okeců doběhne ze startovní čáry do správně WTF finále, neustále jsem se zaobíral myšlenkou, není-li to celé přece jen příliš blbé, mající příliš vratkou dramaturgickou konstrukci a nabízející příliš málo pomrkávání tvůrců v duchu „jsme nad věcí“. Nejspíš nebyli, nejspíš ani nejde být nad něčím, čeho jste součástí, čím dennodenně žijete. Ale dobrý pocit z toho nemám. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, kiddo, O*R*I*N, Davson, honelnik, Martyr (08.07.2008)

Po Meste Bohov opäť skvelí a autentický film z prostredia skorumpovanej polície, gangstrov, zásahovej jednotky, výcvik (scéna s granátom). Film dobre vystihuje pocity (nielen) rozprávača príbehu – veliteľa týmu snažiaceho sa nájsť spomedzi uchádzačov svojho budúceho nástupcu, ktorý musí byť rovnako nekompromisný a minimálne tak dobrý ako je on sám. (08.01.2008)

Naturalistický a nekompromisní náhled na boj mezi elitními policejními jednotkami a gangstery, ve kterém si ani jedni neberou servítky. Tropa de Elite je nejspíš trošku nadsazená, přeci jen ono "nejdřív střílet a pak se ptát" funguje ve filmu zejména jako podpora silného efektu a šokování, ale z psychologického hlediska bylo dost věcí mezi policisty vykresleno velice trefně a podnětně. Policejní práce v Riu je extrémně nebezpečná a nevděčná, populace muže zákona nemá ráda a značka policisty po pracovní době nemizí ani náhodou, takový člověk už se může spolehnout jen na další policisty a největší břímě ze svého povolání si bere každý večer domů. Pronásledují ho myšlenky odpovědnosti, strachu, výčitek, je třeba se odreagovat, ale přitom není kde, nikdo se v těžkých časech neubrání ventilaci napětí na svých nejbližších v rodině a takhle to funguje nejen v Riu... 9/10 (14.07.2009)