Frankenweenie: Domácí mazlíček

Oživování mrtvých domácích mazlíčků se vyplácí. Vyplatilo se v roce 1984, vyplatilo se i v roce 2012. Ještěže si Tim vzal poučení z mouder filmového pana učitele Rzykruskiho, který úspěšnost opakovaného vědeckého experimentu spatřuje v dostatečném množství investovaného "srdíčka". Ve Frankenweenie je ho i napodruhé dost na to, aby příběh o klukovi a nemrtvém hafíkovi bavil. Sice jen starou známou nostalgicko-infantilně-tributovou limčou, ale stejně jsem se po hoooooodně dlouhé době přistihl, že mám při všech těch chytráckých citacích starých hororů, sexy chraptění Winony, větrných mlýnech i řečech o vědě a lásce zase starý známý burton-knedlíček v krku. Škoda, že závěr trochu neobratně ulítne do monstr hororu a v celém filmu není snad jediná neočekávatelná věc, ale jinak jsem si to užil víc než cokoli od Karlíka dál. Nicméně nevím, jak se Burton hodlá dál vykrádat. Už totiž moc není kde brát. (04.12.2012)

Nejvíc se mi líbilo, jak na konci film naznačuje, že by jeho pointa měla být takové to dospělé pixarovské poučení o tom, jak je nutné a důležité umět přijímat ztrátu, aby se to nakonec vysmeklo a vrátilo nás to zpátky do toho svého magického světa, kde se může dít cokoli jakkoli, aby byly ty žádaný obrásky. Paradoxně celý film po celou dobu trvání ale působí zvláštně izolovaně, mrtvě a má šíleně špatně napsané postavy. Poprvé jsem si pojmenoval celkový problém, který mám s Burtonem, totiž, že on nikdy nedokáže jít za první plán. Jsou to fakt jenom povrchy a vizuální citace. Ta hmatatelnost stop motion animace ale potěší dycky a to i přesto, že ústřední čokl má všechny nesnesitelné vlastnosti domestikovaných psů a navíc vypadá jak kříženec pitbulla, prasete a ploštice, který bych přejížděl autem od rána do večera. A to nemám papíry. (29.03.2024)

Trochu mi uniká zmysel postmodernistického charakteru tohoto filmu. Narážky na známe staré horory sú tak zrejmé, že ľuďom znalých tématiky nijak zvlášť chytré pripadať nebudú a kto napríklad horory štúdia Universal nevidel (deti budú úplne mimo odkazov), tomu to bude fuk. Záver vážne nemusel byť v mlyne, Burton proste mohol vymyslieť niečo sofistikovanejšie, čo by na Frankensteina odkazovalo. Lepší je film, ak si vystačí s vlastnými nápadmi, ako napríklad oživovanie psa autobatériami. Alebo scenárom, od ktorého od začiatku presne neviete, čo čakať. Ak si o tom neprečítate vopred. Inak veľmi príjemný staromódny filmík pre všetky generácie, ale žiadna si ho nevychutná úplne naplno. Alebo sa mýlim, proste závisí to od vkusu. (31.10.2015)

Mňa tento čiernobiely "experiment" Tima Burtona moc neoslovil. Nemôžem však uprieť dobrú atmosféru, ktorá vydržala celý čas. Ale to je asi tak jediné. Postavičky sa mi zdali zbytočne deformované a neprirodzené, ak mali prispieť k celkovej atmosfére tak to určite nevyšlo. Celkovo sa mi nepáčila animácia, ale to je len môj subjektívny názor, určite niekoho iného osloví. Dej bol miestami nudný a nezáživný, ale našli sa tu aj podarené miesta, ktoré ma nakoniec prinútili dopozerať túto rozprávku až do konca a celkový dojem u mňa vytiahli aspoň na ten priemer. 50/100 (06.01.2014)

Temné stíny odpuštěny. Opět totiž nastupuje ten pravý Tim, jak ho máme rádi - se spoustou nápadů, hravým vizuálem a srdcem na dlani. I přes tu hromadu hlášek a vtipných scén musím ovšem už i já, Burtonův velký fanda, uznat, že v některých místech už je vykrádání sebe sama až moc do očí bijící. Jeho fanoušci však budou spokojeni stejně. (22.12.2012)