John Carter: Mezi dvěma světy

John Carter byl super. Drsný je, že se v Hollywoodu pořád najde nějakej magor, kterýmu nevadí, když do filmu utopí čtvrt miliardy dolarů. Podstatný je, že natočí takovouhle perfektní fantasmagorii, která svým způsobem má hlavu, i patu. Jasný, je tam řada objektivně šílených hloupostí, ale v rámci takového fantasy se tomu dá odpustit. Dlouho jsem neviděl něco takového a neskutečně jsem si to užíval. Taky hlavně proto, že takové filmy mám hrozně rád, ale je jich šíleně málo. Herci byli super, zpracování naprosto perfektní. Co k tomu víc dodat? Snad jen fakt, že bych se rád dočkal pokračování, ale to je asi dost nepravděpodobný. (09.01.2013)

oldschool adventure, kdo ví, jak by to bylo přijato před 20 lety... Jo, má to dost much, které se dají začít hledat hned v hereckém obsazení (Taylor fakt ne, no Collins je fajn změna po těch anorektických modelkách a taky dala vzpomenout na jiné doby, ale stejně je dost nevýrazná a její výkon taky není zrovna výborný, Strong se už začíná přejídat) a konče ve vizuálních tricích (kde to Disney utopil??? Zasloužená prohra na plné čáře), ale na slabší 4 to stále je. Má to pár opravdu kouzelných momentů, sympatické marťany (hlavně dcera náčelníka) a klasický příběh o vzpouře proti tyranii.. A možná i tu hvězdu navíc dávám kvůli těm scénám ze země, hlavně té závěrečné. Je prostě cítit, že předlohu to mělo silnou a i přes chyby jako jsou divné změny v chování, skákavý scénář či na druhou stranu protahování zbytečností, o nějaké logice nemluvě, Mars takovýto film potřeboval. A já také, možná ted budu za rouhače, ale někdy na mně dýchl i Spielberg - samozřejmě okleštěný a mnohem méně profesionální, ale přesto. A nebýt všech těch SW, Avatarů apod. kteří čerpali právě z tohohle, možná by se i trošičku, nenápadně chrochtalo :)) (20.06.2012)

Zapomenutá šestáková klasika, které přehnaně vlažný divácký příjem ukázal, že její doba je dávno pryč. A je to setsakra škoda, protože hrdina John Carter, drsňák Kantos Kan nebo má dětská láska Dejah Thoris ožívají na velkém plátně v celé jejich kráse. Trochu ledabyle nasekané časové roviny mě sice v prvních desítkách minut pořádně vyděsily, ale jakmile se na Barsoomu všechno ustálí, rozdělí se strany a začne se skákat, sekat a heroicky promlouvat k davům, je jasno. Mezi dvěma světy se odehrál povedený blockbuster, který dávný kult přetavil v podívanou plnou hlášek, akce a velice povedených momentů (bitva stříhaná flashbackem mě přikovala s otevřenou pusou). Pokračování se sice nedočkáme, ale jeden příběh pro nás dobrodružství-chtivé už zůstane. (12.03.2012)

S princeznou (z Marsu) jsme byli katapultováni do světa, který je obýván zelenými mužíčky, střílí se tu paprskomety a jsou tu sradovní psi... Přesně jak jsem si to představoval... JOHN CARTER je čistá pulpovka, na kterých jsem vyrůstal (ze série o Carterovy jsem četl dvě). Možná víc směřuje k pohádce, ale je důležité, že příběh je krásně čitelný přehledný a baví. Stál skoro na začátku žánru a má hodně těžké přijít s něčím originálním, ale přesto se to Stantonovi povedlo. Neměl jsem před filmem velkou důvěru Taylora Kitsche, ale překvapil stejně jako Lynn Collins, stejně jako zelenáči. Příšery neměli ten glanc Star Wars a náhrada rozhodně ne, ale sám o sobě. Jako kus historie Carter obstojí. Taková to byla pěkná svatba. (19.03.2012)

Space Opera, aká nemá obdoby. Prastará klasika scifi žánru, ktorá ovplyvnila knižný a neskôr aj ten filmový svet pritom rozhodne nie je tak detská a naivná ako sa môže zdať a vyniká striedaním odľahčených a vážnejších nálad podľa potreby či nepolopatistickým dávkovaním informácií pre diváka. Aj ten nie úplne chronologický vývoj deja slúži príbehu a zo záverečnej pointy aj zásluhou fantastického Giacchinovho soundtracku žmýka maximum, pričom emócie fungujú aj v iných kľúčových scénach. Že John Carter prepadol ma vlastne vôbec neprekvapuje, ale veľmi ma teší, že som aspoň jedno dobrodružstvo mohol zažiť s ním. I keď nie je zďaleka pre každého, ja som sa v ňom našiel. (29.05.2012)